Provoz ve dvojici pruhů a daná rychlost, kterou nákladní vozidla mohou skutečně jet. Pokud to nefunguje, vrací se část placeného mýta. Dopravci vzhlíží k italskému systému, který garantuje kvalitu provozu. V Česku podobná pravidla nefungují a ministerstvo dopravy zatím jejich zavedení odmítá.
Italský model vychází podle Martina Felixe ze Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia z toho, že si uživatel platí mýtným za službu, kterou mu stát, nebo jiný provozovatel poskytuje a má slíbené parametry. „Nabídkou vratky provozovatel dálnice uznává, že z interních důvodů kvalitu snížil,“ uvedl Felix.
Dopravní komplikace u Brna
Platit plnou sazbu mýta nedává podle Felixe smysl třeba v případech, kdy je na dálnicích provoz delší dobu stažen do jednoho pruhu. Jako další příklad jmenoval zákaz předjíždění kamionů. Dopravci nevidí důvod, proč by pak měli platit sazbu za dvouproudou vozovku.
Výhrady dopravců vůči placení plné sazby mýta umocnila podle Felixe rekonstrukce jednoho z nejvytíženějších dopravních míst v Česku, křížení dálnic D1 a D2 u Brna. Začala v loňském roce a skončit má příští rok v listopadu.
Podle Felixe zde řidiči ztrácejí hodiny v kolonách, firmy zase výkony a tedy i tržby. „Je sice zachován provoz ve více pruzích, ale vjezd do levého je kamionům zapovězen,“ poznamenal.
Stát se na změny „příliš netváří“
Dopravci situaci řešili už s bývalým ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). „Obrátili jsme se v této věci na předchozího ministra oficiálně asi dvakrát – bez úspěchu. Na straně státu k tomu chuť není, jde o peníze a taky o určitou komplikaci organizační a legislativní,“ podotkl Felix. Pokračoval, že domluvit se podařilo pouze kosmetické změny a zrychlení provozu v místě dopravního uzlu.
„Diskutovali jsme o tom i s ministrem Ivanem Bednárikem (za SPD). Je to nyní součástí širší debaty o nastavení nového mýtného systému po roce 2029,“ doplnil Felix.
Změně stávajícího elektronického mýtného systému, kterou stát připravuje, má předcházet tendr na provoz a rozvoj stávajícího systému na přechodné tříleté období po roce 2029. Navázat na to má podle resortu dopravy rozsáhlé výběrové řízení na nový mýtný systém od prosince 2032.
Mýto na všech silnicích
Ministr dopravy Bednárik už dříve uvedl, že zvažuje postupné zavedení plošného mýta po celé republice. Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka k možným změnám českého modelu směrem k tomu italskému uvedl, že tuzemský systém vychází z jiných principů, stejně jako systémy v Rakousku nebo Německu.
„Mýto je chápáno jinak. Především jako poplatek za užití infrastruktury určený k financování její výstavby a údržby. Proto ani při kolonách způsobených uzavírkami nevzniká nárok na vrácení poplatku,“ uvedl. Vracet část mýta se podle něj resort dopravy nechystá.
Mýto vybírá koncesionář
Dodal, že v Itálii funguje princip, kdy soukromý nebo smíšený koncesionář vybírá mýtné jako protiplnění za poskytovanou službu a pokud kvalita služby významně poklesne kvůli plánovaným omezením, musí část vybraného mýtného vrátit.
V Itálii je podle mluvčího na rozdíl od České republiky většina zpoplatněné dálniční sítě provozovaná na základě koncesí soukromými nebo smíšenými společnostmi, jde například o Autostrade per l’Italia, Autovia Padana, SATAP, CAV.
Mohlo by vás zajímat
„Právě těmto provozovatelům uložil regulátor ART povinnost poskytovat refundace při nedostatečné úrovni služby způsobené plánovanými pracemi,“ dodal. Podle Jemelky jde tak o úplně jiný způsob správy dálnic.
Změny nebudou ani u PPP projektů
Zavedení italského modelu se stát nechystá ani v rámci spolupráce veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP projekty). Podle ministerstva dopravy jsou PPP projekty v Česku jiné, než dálniční koncese v Itálii. „Navíc v Evropě je jasně patrný trend, kdy řada Evropských států již změnila svůj přístup z čisté koncese na platby za dostupnost,“ dodal Jemelka.
PPP založené na platbě za dostupnost má v porovnání s čistou koncesí podle mluvčího levnější náklady financování a přináší „žádoucí kvalitu i hodnotu za peníze“.
Strategie státu v oblasti PPP projektů je podle něj taková, že nebude přenášet na dodavatele riziko poptávky. Důvodem je, že projekty zdražuje, protože zvyšuje jejich rizikový profil. „Stát si navíc chce ponechat kontrolu nad cenami mýtného a dálničních známek, a to je další důvod, proč nechceme riziko poptávky v PPP projektech přenášet na dodavatele,“ poznamenal.
Výběr mýta stoupá
V České republice je v současné době zpoplatněno více než 2400 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Povinnost platit mýtné se vztahuje na vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. Na mýtu stát letos za první pololetí vybral podle společnosti CzechToll, která systém provozuje, 10,07 miliardy korun. Meziročně o 5,7 procenta více.
Ke konci června bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 825 tisíc vozidel s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny, z toho 186 tisíc vozidel mělo české registrační značky.
