Rozmach často nelegálního obchodu s mumifikovanými částmi těl přináší reálné zdravotní hrozby. Odborníci varují sběratele i doručovatele zásilek před nákazou od dočasně neaktivních mikroorganismů a otravou látkami používanými při mumifikaci. Na nebezpečí upozorňuje britský list The Guardian.
Autoři článku, který vydalo nakladatelství univerzity v Cambridgi, uvádějí, že napůl tajný, často ilegální obchod s mumiemi se v posledních letech rozšířil vlivem sociálních sítí, osobních webových stránek, e-shopů a aukčních domů. Lidé zapojení do tohoto obchodu si podle všeho jen málo uvědomují, jakému nebezpečí se nakládáním s lidskými i zvířecími mumiemi vystavují.
Odborníci analyzovali 128 příspěvků na platformách společnosti Meta, na stránkách internetových obchodů a aukčních společností. Zjistili, že mumifikované ostatky vykazovaly jasné známky biologického poškození. Prodejci ale zájemcům neposkytovali žádné informace o tom, jak s těmito předměty bezpečně nakládat. Mezi nabízeným zbožím se nejčastěji vyskytovaly oddělené části těl, jako jsou ruce a nohy, dále to byly celé mumifikované hlavy.
Toxické látky i nebezpečné plísně
The Guardian píše, že přirozená i umělá mumifikace zahrnuje komplexní procesy s cílem oddálit rozklad. Lidé pro to využívali celou řadu toxických látek, včetně arsenu, olova a rtuti. Při manipulaci s mumifikovanými ostatky se mohou do vzduchu dostat spory nebezpečných plísní.
Autoři článku připomněli případ, kdy vědci v 70. letech minulého století otevřeli hrobku polského krále Kazimíra IV. Jagellonského na krakovském hradu Wawel. Zemřela velká část badatelského týmu, protože vdechovala spory plísně kropidláku žlutého.
Obchodníci si rizika neuvědomují
Kirsty Squieresová, profesorka bioarcheologie z univerzity ve Straffordshiru a spoluautorka článku, upozorňuje, že obchodníci si taková rizika neuvědomují. V některých komentářích se podle ní zmiňují o zápachu mumie, který lze připsat biologickému rozkladu ostatků.
Z některých snímků je přitom zřejmé, že mumifikované ostatky nejsou v ochranných schránkách a působí na ně vzduch například u někoho doma.
„Když jsme sepisovali tento článek, narazili jsme na to, že na některých snímcích byly silně zničené ostatky, které byly jen tak na podstavci bez skleněného krytu,“ popsala vědkyně. Dodala, že to nevypadalo, že by mumie byly v kontrolované teplotě a v podmínkách nutných pro přechovávání lidských ostatků.
