Pobaltské státy prohlubují vojenskou spolupráci s Ukrajinou. Chtějí, aby se část ukrajinské výroby bezpilotních letounů přesunula na jejich území. Tím chrání ukrajinskou produkci před ruským ostřelováním a zároveň získávají přístup k unikátním zkušenostem z reálného bojiště. O ukrajinskou metodu bleskového vývoje zbraní a levných stíhačů dronů projevily zájem také Filipíny.
Během léta Lotyšsko a Litva prohloubily vazby s ukrajinským průmyslem. Koncem července podepsala Riga memoranda o transferu technologií, místní výrobě a testovací infrastruktuře. Vilnius pracuje na výrobě dronů v rámci dvoustranné obranné dohody podepsané v květnu.
Litevský ministr obrany to nazval dohodou o dronech a popsal ji jako společnou investici. Tato partnerství si kladou za cíl poskytnout pobaltským státům přístup k autonomním systémům, které se osvědčily v bojích proti ruské armádě. Zároveň Ukrajině umožňují rozšířit výrobu za její hranice.
Vojenské know-how
Spolupráce jde nad rámec pouhého nákupu dronů z Ukrajiny. Lotyšsko chce mít přístup k výrobě dronů, Litva se snaží rozšířit domácí produkci, která uspokojí i potřeby Ukrajiny. Oba státy doufají, že získají od Kyjeva průmyslové know-how.
„Spojením sil vytváříme silnou platformu pro urychlený rozvoj vojenských technologií a technologií dvojího užití v Lotyšsku,“ uvedl lotyšský ministr obrany Raivis Melnis. Lotyšský ministr hospodářství Viktors Valainis dodal, že spolupráce s ukrajinským průmyslem poskytne přístup k „jedinečným praktickým zkušenostem“ a zároveň vytvoří příležitosti k vývoji nových exportních produktů.
Technologický průlom
Litevský ministr obrany Robertas Kaunas potvrdil, že jeho země reorganizuje ministerské týmy, aby dohodu proměnila v domácí montážní kapacity. „To by zahrnovalo společné investice. Kromě podpory Ukrajiny bychom získali i další výhody. Technologický průlom a příležitosti pro naše inženýry, aby rozvíjeli své schopnosti po boku ukrajinských protějšků,“ řekl Kaunas litevským novinám Verslo žinios.
Cílem je umožnit Ukrajině rozšířit výrobní kapacity mimo dosah ruských leteckých úderů. Rozptýlení zbrojní produkce u evropských spojenců snižuje ukrajinskou zranitelnost. Prohlubuje také obranné vazby mezi Kyjevem a východním křídlem Severoatlantické aliance.
Rychle a levně
Ukrajina dokázala vyrábět drony pod tlakem, ve velkém množství a rychle. Jak poznamenávají bezpečnostní analytici, Kyjev „přepisuje globální pravidla vzdušné síly a protivzdušné obrany“. Přitažlivá je také cena. Stíhač dronů Sting stojí přibližně 2,5 tisíce dolarů (52 500 korun). Jedna americká střela do systému Patriot, která plní stejnou funkci, stojí více než 3 miliony dolarů (63 milionů korun). Její výroba navíc vyžaduje podstatně více času a zdrojů.
Ukrajina použila během pouhých čtyř zimních měsíců přibližně 700 raket do systému Patriot. Naproti tomu ukrajinské firmy dokážou vyrábět až tisíc stíhacích dronů denně. Jen v únoru tyto drony představovaly 70 procent zničených dronů Šáhid v Kyjevské oblasti. Na Ukrajině drony vyrábí více než pět stovek společností. Zhruba 40 až 50 z nich je považováno za lídry na trhu. Soukromý sektor tvoří přibližně 90 procent ukrajinské produkce dronů.
Spolupráce s Filipínami
Filipíny ukazují širší dosah modelu spolupráce s Ukrajinou. Kyjev a Manila se dohodly na vypracování obranného rámce zaměřeného na společnou výrobu dronů a sdílení poznatků z válečných zkušeností. Jednání následovala po návštěvě prezidenta Volodymyra Zelenského v Manile v roce 2024 a znamenala první oficiální návštěvu filipínských obranných představitelů Ukrajiny v historii bilaterálních vztahů.
Filipínská delegace vedená náměstkem ministra obrany Salvadorem Misonem se v Kyjevě setkala s Ihorem Žovkvou, zástupcem vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny. Filipínská strana chce pomoci s transferem znalostí, výměnou technologií a spoluprací v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Manila potřebuje posílit obranné schopnosti uprostřed probíhajícího napětí v Jihočínském moři. Ukrajinci zase chtějí prohloubit obranné vazby v indicko-pacifickém regionu. „Profilové týmy navážou dialog za účelem výměny ukrajinských zkušeností s vedením války a zaváděním nových postupů v obranném sektoru,“ uvedla kancelář ukrajinského prezidenta. Tato formulace je výmluvná. Ukrajina neprodává jen drony, ale také válečné zkušenosti a urychlený vývoj zbraní.
Co partneři skutečně kupují?
Profesor geopolitiky na Université Paris-Dauphine Arnaud Leveau řekl listu South China Morning Post, že Kyjev má větší kapacity poskytovat odborné znalosti, školení a průmyslová partnerství než dodávat velké objemy hotových systémů.
Ukrajina nemůže jednoduše exportovat masovou produkci jako zralý zbrojní gigant. Válka omezuje produkci. Téměř 89 procent ukrajinských výrobců dronů je závislých na čínských komponentech. Přesto tento tlak proměnil ukrajinský sektor dronů v něco cennějšího. V živou zbrojní laboratoř.
Mohlo by vás zajímat
Standardní cyklus certifikace obranných systémů Evropské unie může trvat roky. Ukrajinský trvá týdny. Některé brigády ukrajinské armády před nasazením přepracují až polovinu dodaných dronů. Je to druh improvizace, která by zastavila většinu standardních západních programů zadávání veřejných zakázek.
Ukrajina vytvořila systém postavený na lokálních znalostech. Reakce na nové hrozby už nevyžaduje kontaktování Washingtonu. To je zřejmě to, co zahraniční partneři chtějí. A pokud se poptávka rozšířila od východního křídla NATO až po jihovýchodní Asii, vojenským exportem Ukrajiny nemusí být jediný model, ale metoda.
