Horké léto, kdy teplotní maxima atakují 40 stupňů Celsia, dává energetice pořádně zabrat. Stačí zmínit ochromený provoz vodních elektráren, odstavené jaderné bloky v zahraničí kvůli suchu či vyšší spotřebu elektřiny na chlazení budov. Promítá se to logicky do vyšší ceny elektřiny – a rozdíl oproti loňsku je opravdu výrazný.
Tak například loni ve čtvrtek 7. srpna se během odpoledne pohybovala cena elektřiny na denním trhu společnosti OTE okolo nuly. Nejdražší byla kolem deváté večer, kdy cena vylétla na 146 eur za megawatthodinu.
O rok později – ve čtvrtek 6. srpna – již cena kolísala od 83,50 eura za MWh okolo poledne po 257,50 eura ve večerní špičce. V denním průměru byla elektřina skoro o 100 eur dražší, což platí i pro jiné pracovní dny v posledním týdnu.
Dražší energie než loni
Růst cen elektřiny na krátkodobém neboli spotovém trhu lze v Česku i jinde v Evropě pozorovat již delší dobu. Podle analýzy společnosti Amper Meteo se medián ceny zvedl z 88,4 eur/MWh v druhém loňském čtvrtletí na 111,4 eur/MWh v letošním druhém kvartálu. Tehdy však příčiny růstu byly jiné. Nejvíc se zde projevil růst ceny zemního plynu v důsledku válečného konfliktu v oblasti Perského zálivu. Extrémně vysoké teploty dorazily do středu Evropy až na konci června.
Současné vedro doprovází také sucho, a to ochromilo provoz řady jaderných elektráren závislých na chlazení říční vodou.
„Jaderné elektrárny s průtočným systémem chlazením, závislým na dostatku vody a také teplotě řek, letos narážejí doslova na své dno. Můžeme to vidět v Maďarsku či Rumunsku v případě elektráren na Dunaji. Uhelné elektrárny, které tento problém v minulosti také mívaly, již nejsou v evropské energetice natolik významné,“ vysvětluje zakladatel firemní skupiny Amper Jan Palaščák.
Ještě že máme chladicí věže
Česko má v tomto případě štěstí – chlazení jaderných bloků s pomocí chladicích věží. „Už při návrhu Dukovan a Temelína projektanti zvolili chladicí věže místo průtočného chlazení. To sice znamenalo vyšší investiční náklady, zároveň ale elektrárny díky tomuto řešení nejsou tolik závislé na aktuálním průtoku vody v řekách. Současné sucho má proto na provoz českých jaderných elektráren jen minimální dopad,“ informovalo inženýrské a výzkumné centrum ÚJV Řež.
Poučení ze současného vývoje tak bude vypadat následovně: Investoři do nových jaderných bloků se už nemohou spokojit s nejlevnější technologií chlazení říční vodou. Vedle chladicích věží roste zájem také o „suché“ chlazení s pomocí vzduchu či kombinaci více technologií. „Nově plánované jaderné bloky s hybridním chlazením budou mít spotřebu vody o desítky procent nižší než ty stávající,“ připomněl ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer. S hybridním chlazením se počítá třeba na nových blocích dukovanské elektrárny.
Relativně odolné jsou vůči horku fotovoltaické elektrárny, ale také zde dochází k jistému poklesu jejich výkonu. „Vlivem tepla jejich účinnost klesá o 10 až 15 procent oproti chladným slunečným dnům. Důvodem jsou fyzikální vlastnosti polovodičů, z nichž jsou fotovoltaické články vyrobené,“ doplnil Jan Palaščák.
Zima je pro energetiku větší výzva
Podle Michala Macenauera je přímý vliv horkého léta na českou energetiku poměrně malý. Ceny táhne nahoru hlavně dění v zahraničí, tedy ochromený provoz řady jaderných bloků v Maďarsku, Francii i dalších státech. V západní a jižní Evropě hraje roli také zvýšená spotřeba elektřiny v důsledku vyššího využití klimatizací.
„Vliv veder na energetiku se obecně v Česku přeceňuje a je vždy jen krátkodobý,“ řekl Macenauer. Stále platí, že utáhnout spotřebu elektřiny v nejchladnějších zimních dnech je náročnější než v létě při 40 stupních ve stínu.
Mohlo by vás zajímat
Pro výrobce elektřiny je současná situace tržní příležitostí. Hlavně ve večerních a ranních hodinách vyváží Česká republika až 2500 megawattů výkonu – hlavně směrem do Rakouska a na Slovensko. Tato energie pak dále směřuje na maďarský trh, který je dlouhodobě deficitní a po vynuceném odstavení jaderných bloků elektrárny Paks se nachází v kritické situaci.
