Do kasáren po celém Dánsku nastoupily stovky mladých lidí, kteří otevírají novou kapitolu dánské obrany. Země poprvé spouští plnohodnotný model prodloužené a rovnoprávné základní vojenské služby. Změny se netýkají jen délky výcviku. Nový systém má výrazně posílit bojovou sílu armády, uvolnit profesionální vojáky pro náročnější úkoly a připravit brance na mnohem širší spektrum operačních misí než kdykoli dříve.
Zatímco Dánsko už reformu uvádí do praxe, v České republice se vede velice opatrně debata o zavedení administrativních odvodů.
V neděli večer začali do vojenských útvarů po celém Dánsku přijíždět první branci. Například ve Frederikshavnu dorazila přibližně polovina nového ročníku už večer, převzala nově vybudované ubytovací prostory a připravila se na začátek služby, která potrvá následujících jedenáct měsíců.
Celkem přibližně 1600 mladých lidí nastoupilo do služby na 14 vojenských pracovištích napříč všemi složkami dánských ozbrojených sil. Všichni vstoupili do armády dobrovolně a tvoří první kompletní ročník, který absolvuje nový model prodloužené a současně rovnoprávné vojenské služby.
Země reaguje na nové bezpečnostní prostředí
Dánská armáda zdůrazňuje, že země čelí novému bezpečnostnímu prostředí, ve kterém jsou hrozby proměnlivější a složitější než v minulosti. Právě proto stát v posledních letech výrazně rozšiřuje systém základní vojenské služby.
Armáda označuje vojenskou službu za místo, kde se setkávají mladí lidé z různých částí společnosti a společně získávají schopnosti potřebné k posílení obrany země.
„Je naší společnou povinností chránit Dánské království a přispívat k bezpečnosti nás všech. Díky vojenské službě dostávají mladí lidé příležitost převzít odpovědnost a přispět nejen k posílení ozbrojených sil, ale celé společnosti,“ uvedl náčelník dánské obrany generál Michael Hyldgaard.
Z původních čtyř měsíců je téměř roční služba
Jednou z největších změn je délka základní vojenské služby. Od roku 2026 se služba na většině útvarů prodlužuje ze čtyř na jedenáct měsíců. Výjimku tvoří Královská garda, Gardehusarský pluk, kybernetická vojenská služba a posádka královské lodi Dannebrog, kde budou branci sloužit dvanáct měsíců.
Dánská armáda očekává, že delší výcvik výrazně zvýší celkovou bojovou sílu ozbrojených sil a současně vytvoří lepší podmínky pro plnění úkolů v rychle se měnícím bezpečnostním prostředí.
Mohlo by vás zajímat
Součástí reformy je také zahájení výcviku prvních branců připravovaných na funkci poručíků. Po dvanáctiměsíční přípravě budou následně rok působit jako taktičtí velitelé jednotek.
Poprvé nastupují muži i ženy za stejných podmínek
Významnou novinkou je také zavedení rovnoprávných podmínek pro muže i ženy. Od tohoto nástupního ročníku armáda povolává k vojenské službě obě pohlaví za stejných pravidel. V minulosti mohly ženy vstupovat pouze dobrovolně.
Ženy tvoří přibližně 20 procent všech branců, kteří nastoupili v roce 2026. Během jedenáctiměsíční služby získají branci podstatně širší schopnosti než jejich předchůdci.
První tři až pět měsíců věnují zvládnutí základních vojenských dovedností. Naučí se střelbu, první pomoc, fyzickou přípravu i pohyb v terénu a na bojišti. Následně přejdou do operační služby.
„Prodloužení vojenské služby nám umožňuje využívat brance v nových funkcích v operačních jednotkách, což přispívá k rychlejšímu posilování bojové síly. Současně díky tomu mohou profesionální vojáci převzít úkoly vyžadující vyšší stupeň specializace,“ vysvětlil vedoucí programu vojenské služby Kenneth Strøm.
Branci budou zajišťovat ostrahu vojenských objektů, pohotovostní služby, hlídkovou činnost u Velitelství speciálních operací, působit jako operátoři dronů v armádě, specialisté bojových informačních systémů u námořnictva nebo radaroví asistenti u letectva.
Delší služba současně vytváří prostor pro rozsáhlejší výcvik. Už během srpna například absolvuje jedna rota branců ze Šlesvického pěšího pluku měsíční cvičení v Grónsku.
Po prvních pěti měsících výcviku mohou plnit operační úkoly nejen na území Dánského království, ale také v zahraničí. Podle zveřejněných informací mohou působit například v Grónsku, při nasazení NATO v Lotyšsku nebo během plaveb s dánským námořnictvem. Nasazení mimo území Dánského království zůstane dobrovolné.
Armáda modernizovala kasárna i vybavení
Rozšíření systému vojenské služby si vyžádalo rozsáhlé přípravy. Na řadě vojenských základen prošly budovy rekonstrukcí a armáda současně vybudovala nová dočasná ubytovací zařízení, aby novým brancům zajistila modernější podmínky pro život i výcvik.
Jedním z příkladů je Oksbøl, kde vojáci využijí nově zrekonstruované ubytovací objekty. „Vycházeli jsme z připomínek i pochval předchozích branců. Chtěli jsme najít řešení, která budou dobře fungovat jak pro každodenní život vojáků, tak pro běžný provoz vojenského areálu,“ uvedl vedoucí Kapacitního centra Oksbøl Kasper Husted.
Současně armáda pořídila nové uniformy i další vybavení, aby noví vojáci nastoupili do služby kompletně vystrojeni.
Podobný systém funguje i v dalších evropských zemích
Brannou povinnost zachovávají také Švédsko, Finsko a Norsko. Obdobný systém mají rovněž pobaltské státy – Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Česká republika naopak spoléhá na profesionální armádu a dobrovolnou vojenskou službu. Povinná základní vojenská služba skončila v roce 2004. Informace o možnostech vstupu do Armády České republiky zveřejňuje oficiální portál Do armády.
V poslední době se však také v České republice rozproudila debata o možných administrativních odvodech. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka například řešil, aby armáda získávala přehled o lidech ochotných podílet se na obraně země už v době míru prostřednictvím jednoduché elektronické registrace.
„Chceme navrhnout, aby už v míru probíhala odvodní řízení. Ale nepředstavujme si to tak, jako to bylo dříve. Myslíme jednoduchou formu administrativního odvodu, kdy se člověk zaregistruje online a vyplní o sobě údaje, tak jako je to v jiných státech,“ uvedl Karel Řehka v rozhovoru pro Radiožurnál.
Navrhovaný systém by se týkal občanů České republiky starších osmnácti let. Vedle osobních údajů by vyplnili také informaci, zda jsou ochotni dobrovolně se zapojit do obrany země.
„Budeme se snažit identifikovat, kteří lidé jsou zdravotně schopni služby, a také kdo se chce podílet na obraně dobrovolně. U těchto lidí předpokládáme, že projdou určitou formou vojenského výcviku. Půjde o kratší výcvik v horizontu týdnů,“ vysvětlil Řehka s tím, že armáda podobný model už vyzkoušela během letního dobrovolného vojenského cvičení pro středoškoláky.
Dánská reforma ale ukazuje, že některé evropské státy už reagují na měnící se bezpečnostní situaci rozšiřováním vojenské služby a větším zapojením společnosti do obrany.
