Německo se připravuje na scénář, který by ještě před několika lety působil jako politická fikce. Co když v některé spolkové zemi získá moc Alternativa pro Německo (AfD) a její vláda nebude ochotná spolupracovat při přesunech jednotek NATO na východ? Právě tuto otázku nyní řeší německé úřady. Ve hře je totiž schopnost celé Aliance rychle reagovat na případnou ruskou hrozbu.
Podle vyšetřování německého listu Die Welt a britského deníku The Telegraph vypracovává německá spolková vláda krizové plány pro případ, že by některá zemská vláda komplikovala přesuny vojáků, techniky a zbraní NATO přes německé území. Důvodem jsou především očekávané volební úspěchy AfD ve východním Německu a obavy, že vláda této strany v některé spolkové zemi by mohla zpomalit logistické operace Aliance.
Právě Německo má v případě ohrožení východního křídla NATO sehrát klíčovou roli. Přes jeho území by proudily jednotky, těžká technika i zásoby spojenců směřující k obranným pozicím.
Německá vláda proto řeší, jak zachovat schopnost NATO přesouvat síly i v případě, že některá zemská vláda nebude spolupracovat.
Německo jako logistické srdce NATO
Pokud by Rusko zaútočilo na východní křídlo NATO, Německo by se stalo hlavním logistickým uzlem celé operace. Přes spolkovou republiku by se přesouvaly stovky tisíc vojáků z dalších členských zemí Severoatlantické aliance, stejně jako obrněná technika, zbraně a zásobování.
Podle západních politiků a vojenských představitelů může právě tato oblast představovat jednu z možných slabin Aliance. Moskva by podle jejich názoru nemusela usilovat pouze o vojenské vítězství, ale také o oslabení politické soudržnosti NATO.
„Možná ani není cílem porazit NATO vojensky, protože to by byl velmi obtížný úkol. Pokud se ale podaří najít a prohloubit politické trhliny uvnitř Aliance, je to nejrychlejší cesta, jak ji rozbít,“ uvedl pro Die Welt a The Telegraph zdroj obeznámený s obranným plánováním jedné ze západních zemí.
Podle tohoto pohledu by Rusko mohlo využívat politiky nakloněné Kremlu k tomu, aby zpomalovalo rychlou reakci NATO.
Mohlo by vás zajímat
Ve hře jsou i české dopravní trasy
Podle podkladů německých a britských médií se připravované scénáře netýkají pouze Německa. Plány na zachování schopnosti přesunů jednotek NATO počítají také s využitím tras přes sousední státy, včetně České republiky.
Německý systém obrany totiž stojí na tom, že Aliance musí být schopná přesouvat síly rychle a koordinovaně nejen uvnitř jedné země, ale napříč Evropou.
V rámci konceptu Operationsplan Deutschland počítá Německo s rozsáhlou logistickou operací, která by v případě krize umožnila přesun spojeneckých jednotek na východní křídlo NATO. Taková operace by vyžadovala spolupráci státu, spolkových zemí, policie, samospráv i soukromých dopravních a logistických firem.
Každé zdržení by podle zastánců těchto plánů mohlo znamenat ztrátu cenného času.
Problém jménem AfD: Co když nebude spolupracovat?
Německá vláda se podle Die Welt a The Telegraph zabývá možností, že některá spolková země nebude při krizové situaci ochotná plnit úkoly potřebné pro obranu Aliance.
Obavy se týkají především budoucích volebních výsledků AfD ve východním Německu. V Sasku-Anhaltsku například podle podkladů dosahuje AfD v průzkumu společnosti INSA pro Focus Online 41 procent, zatímco CDU má 24 procent. Pokud by AfD získala absolutní většinu mandátů, mohla by poprvé samostatně vytvořit zemskou vládu.
Pod kontrolou takové vlády by se ocitly například zemské ministerstvo vnitra, policie, zemský úřad na ochranu ústavy i velká část regionální správy.
Roderich Kiesewetter z CDU, člen zahraničního výboru Spolkového sněmu, uvedl, že Kreml podle něj využívá rozdílných postojů k Rusku uvnitř Německa a snaží se učinit zemi jako logistické centrum NATO „co nejméně spolehlivou“.
„Klíčová otázka je, jak obejít spolkovou zemi, která se neřídí federálním uspořádáním, aniž by došlo k porušení ústavy,“ řekl Kiesewetter.
Čtěte také: Vzkaz do Kremlu: NATO bude mocně investovat. Útok na jednoho znamená útok na všechny
Policie, infrastruktura i tajné informace
Potenciální problém nemusí podle německých představitelů spočívat pouze v samotném povolení vojenských přesunů. Důležitou roli hraje také ochrana kritické infrastruktury, fungování bezpečnostních složek nebo sdílení citlivých informací.
Německé úřady proto podle zveřejněných informací zvažují, jak zajistit činnost bezpečnostních institucí a jak by mohly sousední spolkové země v krizové situaci převzít některé úkoly při ochraně důležité infrastruktury a klíčového personálu.
Podle místopředsedy výboru vnitra zemského sněmu Saska-Anhaltska Tobiasa Krulla (CDU) se na spolkové úrovni skutečně uvažuje o opatřeních, která by umožnila jednat „mimo zemskou vládu“ v případě, že by AfD získala samostatnou vládu.
Krull zároveň zdůraznil, že podporuje pravomoci spolkových zemí. Podle něj ale nesmí reakce Německa na ruskou vojenskou hrozbu záviset na postoji jedné jediné země.
„Musíme vytvořit možnosti, jak alespoň jednotlivé země přehlasovat a přijmout nezbytná opatření,“ uvedl.
V centru pozornosti i utajované informace
Otázka bezpečnosti citlivých informací se v Německu řeší už delší dobu. Ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že v případě vlády vedené AfD by bylo nutné znovu posoudit, komu lze poskytovat utajované informace.
„Intenzivně se zabýváme otázkou, komu můžeme poskytnout přístup k utajovaným informacím,“ řekl Pistorius.
Podle německých představitelů existují obavy, že některá zemská vláda by mohla získat přístup k citlivým poznatkům, zdrojům nebo probíhajícím operacím.
Operationsplan Deutschland: rozhodují týdny
Německé obranné plánování počítá s tím, že NATO nechce čekat až na okamžik, kdy ruské jednotky překročí hranice členských států. Aliance chce být schopná reagovat už ve chvíli, kdy se objeví vážné známky přípravy útoku.
V takové situaci by se aktivovaly plány Reinforcement and Sustainment Network (RSN). Jejich cílem je během několika týdnů přesunout na východní křídlo NATO velké množství vojáků, techniky a zásob. Většina těchto přesunů by vedla přes Německo.
Komplikací je, že v první fázi by stále šlo o období míru. Řada kroků proto spadá do pravomocí spolkových zemí. Ty musí například schvalovat pohyb vojenských kolon, zajišťovat policejní doprovod, připravovat odpočinková místa, zabezpečit zásobování pohonnými hmotami nebo chránit důležité dopravní trasy.
Teprve po dokončení těchto administrativních kroků může začít samotná vojenská přeprava. Podle aliančních plánů by přesun jednotek a materiálu na východní křídlo trval pět až šest týdnů.
Obava z hybridních útoků i politických sporů
Západní obranný zdroj upozornil také na riziko hybridních útoků. Protože by přesuny probíhaly ještě za mírových podmínek, Rusko by podle něj mohlo využít sabotáže a kybernetické útoky s cílem operaci zpomalit.
Do hry by podle německých plánovačů vstoupila také politická nejistota. NATO nemůže zasahovat do vnitřní politiky členských zemí ani shromažďovat informace o politických stranách pouze kvůli hodnocení jejich možných rizik.
Současně ale němečtí představitelé upozorňují, že spolková vláda má k dispozici právní nástroje pro případ, že některá země nesplní své povinnosti.
Jedním z nich je takzvaný spolkový donucovací prostředek podle článku 37 německé ústavy. Ten se ale dosud nikdy nepoužil. Má také podmínku již existující porušení povinností spolkové země.
Další možnosti by mohly přinést krizové mechanismy pro stav napětí nebo obrany. Jejich aktivace by ale vyžadovala dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu.
AfD odmítá označení za proruskou
Německá vláda dlouhodobě kritizuje AfD kvůli jejím postojům k Rusku. Ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že „blízkost k Putinovi nelze přehlédnout“.
AfD takové označení odmítá. Její politici ale prosazují například zrušení sankcí proti Rusku nebo obnovení energetické spolupráce s Moskvou.
Předseda vlády Friedrich Merz opakovaně uvedl, že pod jeho vedením Německo nebude s AfD spolupracovat. „Pod mým vedením nedojde v Německu k žádné spolupráci s AfD,“ prohlásil doslova Merz.
Podle něj je Německo hlavní cílovou zemí ruské hybridní války, zároveň ale očekává, že se podaří zabránit tomu, aby se člen AfD stal zemským premiérem.
AfD ani Kreml se k informacím zveřejněným Die Welt a The Telegraph podle podkladů zatím nevyjádřily.
