Vedení státního úřadu, který dohlíží na férové podmínky v oblasti energetiky, se v příštích letech zúží. Jeden z řady přílepků k novele stavebního zákona totiž obsahuje snížení počtu členů Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z pěti na tři členy. Další přílepky se týkají fungování kapacitních mechanismů či schvalování úložiště jaderného odpadu.
Stejný návrh, který novelizuje současnou podobu energetického zákona, hovoří o prodloužení funkčního období člena Rady ERÚ z pěti na šest let. Členové se mají obměňovat vždy po dvou letech; dosud se tak dělo po roce. Tento i další návrhu lze nalézt v aktuální podobě návrhu novely stavebního zákona a souvisejících zákonů, který doputoval z poslanecké sněmovny do senátu. Ten se bude návrhem zabývat v srpnu.
Redukce už fakticky začala
Nápad zmenšit Radu ERÚ není úplně nový; hovořil o něm už bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) před více než dvěma lety. Ke stejnému návrhu dospělo současné vedení ministerstva v čele s Karlem Havlíčkem (ANO). Redukce vedení ERÚ už fakticky začala. Když letos v březnu rezignoval na místo v Radě ERÚ Stanislav Trávníček, vláda nevybrala jeho nástupce. Páté křeslo v radě zůstalo neobsazené.
S redukcí počtu členů Rady vedení úřadu v čele s předsedou Janem Šefránkem souhlasí. „Za ERÚ vnímáme návrh jako racionální krok, který by přispěl k efektivitě řízení úřadu a zároveň by přinesl úspory v oblasti rozpočtu,“ uvedl k návrhu mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Motivační schéma pro energetické firmy
Další úprava energetického zákona, skrytá v novele stavební legislativy, upřesňuje úpravu kapacitních mechanismů. Energetický regulátor zde dostal za úkol novou povinnost. „Cenu za kapacitní mechanismus reguluje Energetický regulační úřad tak, aby pokrývala alespoň ekonomicky oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy na zajištění kapacitního mechanismu,“ dočteme se v „přílepku“ k novele stavebního zákona.
K čemu jsou dobré kapacitní mechanismy? Jejich účelem je motivovat energetické společnosti k investicím do záložních elektráren, které spustí provoz v době, kdy bude na trhu nedostatek výkonu a cena poletí prudce nahoru. V praxi se má jednat hlavně o plynové a paroplynové elektrárny. Mnohé evropské země tento model podpory energetiky již zavedlo, Česko to právě chystá. Evropská komise schválila pravidla české státní podpory pro tuto oblast v polovině července.
Rychlejší razítka pro úložiště odpadu
Na další pozoruhodnou změnu legislativy v oblasti energetiky upozornila Platforma proti hlubinnému úložišti. Realizace skladu a trvalého úložiště radioaktivního odpadu se má stát stavbou pro energetickou bezpečnost. „Proti povolení hlubinného úložiště by pak nebylo přípustné odvolání a platily by krátké lhůty pro povolení, které nebude možné prodloužit. Na případnou žalobu vůči vydanému povolení bude pouhý měsíc,“ vysvětluje Edvard Sequens, sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti.
Pro připomenutí. Blíží se termín, ve kterém má vláda na základě doporučení Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) rozhodnout o výběru lokality pro umístění podzemního úložiště odpadu. Ve hře jsou čtyři lokality – Březový potok na Horažďovicku, Horku mezi Velkým Meziříčím a Třebíčí, Hrádek na Jihlavsku a Janoch u elektrárny Temelín. V současné době zde probíhají průzkumné vrty s cílem prověřit jejich vhodnost pro umístění úložiště.
