Povinnost snížit svůj dluh loni nesplnilo 16 předlužených obcí. U žádné ale ministerstvo financí nerozhodlo o pozastavení převodu výnosu daní. Vyplývá to z informací, které zveřejnil úřad na webu.
Obcím, jejichž dluh přesáhne 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři roky, zákon nařizuje snížit v následujícím roce zadlužení o pět procent z rozdílu mezi aktuální výší dluhu a touto 60procentní hranicí. Pokud to obec neučiní, může jí ministerstvo pozastavit převod peněz. Obcím tyto finance připadají jako podíl na daňovém výnosu, musejí se pak použít na splátku dluhu.
Co musí obce udělat
Povinnost snižovat dluh loni nesplnilo 16 obcí. „Z toho dvě obce realizovaly mimořádnou splátku dluhu na základě výzvy ministerstva financí, dvě obce splácí své dluhy resortu ministerstva financí a ostatní obce mají odložené splátky přijatých úvěrů dle splátkového kalendáře. Ministerstvo financí tak ani v jednom případě nerozhodlo o pozastavení převodu výnosu daní příslušným obcím,“ uvedlo ministerstvo.
Meziročně jde o nárůst o 9 obcí. „Hospodaření obcí a krajů je až na některé výjimky stabilní a ve velice dobré kondici,“ uvedla k tomu ale ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Celkový stav na bankovních účtech samospráv, včetně jejich příspěvkových organizací, loni ke konci roku dosáhl 533,2 miliardy korun. Výši dluhů přesáhl o 436,1 miliardy.
Schillerová: Praha málo investuje
Schillerová nicméně kritizovala hospodaření Prahy, která včetně svých příspěvkových organizací měla na účtech 178,6 miliardy korun. Meziročně to znamenalo o pět procent víc.
„Problém spatřuji v hospodaření Prahy, která opět významně nevyužila své investiční možnosti a kumulovala úspory. Tento každoroční přístup je stěží obhajitelný zejména v kontextu současných významných výdajových tlaků na státní rozpočet,“ uvedla ministryně.
