Výpadek elektrické energie ve výrobním podniku není pouze technickou závadou, kterou po obnovení dodávky vyřeší oddělení údržby. Pro majitele firmy, finančního ředitele nebo výrobního manažera představuje především ekonomické a provozní riziko. Každá minuta bez napájení může znamenat nevyrobené zboží, znehodnocený materiál, nevyužitou pracovní dobu a zpoždění zakázek.
Výpadek elektrické energie ve výrobním podniku není pouze provozní komplikací, kterou po obnovení dodávky vyřeší oddělení údržby. Pro majitele firmy, finančního ředitele nebo výrobního manažera představuje především ekonomické a provozní riziko. Každá minuta bez napájení může znamenat nevyrobené zboží, znehodnocený materiál, nevyužitou pracovní dobu a zpoždění zakázek.
V řadě českých firem je dnes výroba úzce propojena s automatizací, informačními systémy, čerpadly, kompresory, chlazením a přesně řízenými technologickými procesy. Ani krátký výpadek proto nemusí být bezvýznamný. Stroje se mohou zastavit uprostřed pracovního cyklu, výrobní linka ztratí provozní nastavení a po návratu elektřiny nelze vždy okamžitě pokračovat.
Řada českých podniků už proto investovala do vlastního záložního zdroje, který při výpadku převezme napájení nejdůležitějších technologií. Nejde pouze o velké továrny. Elektrocentrály se stávají součástí provozního zabezpečení také ve středně velkých výrobních firmách, skladech, zpracovatelských provozech, potravinářství nebo logistice.
Při rozhodování by se vedení firmy nemělo ptát pouze na cenu elektrocentrály. Důležitější je zjistit, kolik může podnik stát situace, kdy žádný připravený záložní zdroj nemá.
Hodina bez proudu neznamená pouze hodinu nevyrobené produkce
Při základním hodnocení se často vychází z hodnoty hodinové výroby. Jestliže podnik během jedné hodiny vyrobí zboží za určitou částku, může se zdát, že právě tato hodnota představuje celou ztrátu.
Ve skutečnosti bývá ekonomický dopad podstatně širší. Vedle neuskutečněné výroby je třeba započítat také náklady na zaměstnance, znehodnocené suroviny, dobu potřebnou k opětovnému spuštění technologií a případné sankce za nedodržení termínů.
Mohlo by vás zajímat
U některých zařízení navíc nestačí pouze obnovit přívod elektřiny. Technologie musí znovu dosáhnout požadované teploty, tlaku, průtoku nebo provozní rychlosti. Výpadek trvající třicet minut tak může způsobit několikahodinové omezení výroby.
Přímé náklady odstávky
Přímé náklady lze zpravidla poměrně dobře identifikovat a vyčíslit. Patří mezi ně především:
- produkce, kterou nebylo možné dokončit,
- mzdy zaměstnanců během přerušení provozu,
- znehodnocené suroviny, polotovary nebo rozpracované výrobky,
- náklady na vyčištění a nové nastavení zařízení,
- servisní zásahy před opětovným spuštěním,
- zvýšená spotřeba energie při opětovném náběhu,
- přesčasová práce potřebná k dohnání výrobního plánu.
V některých provozech může být největším nákladem právě ztráta rozpracovaného materiálu. Typickým příkladem jsou procesy citlivé na teplotu, čas, vlhkost, tlak nebo nepřetržité míchání a chlazení.
Nepřímé náklady mohou být ještě významnější
Vedle přímých výdajů existují také náklady, které se neobjeví okamžitě v účetnictví, ale mohou mít dlouhodobější dopad na podnikání.
Jde například o:
- zpoždění dodávek odběratelům,
- smluvní pokuty,
- náklady na expresní dopravu,
- narušení dodavatelského řetězce,
- ztrátu důvěry zákazníka,
- poškození reputace dodavatele,
- riziko ztráty budoucích zakázek,
- omezení výroby u navazujícího odběratele.
U podniku zapojeného do přesně plánovaného dodavatelského řetězce může mít několikahodinová odstávka dopad i na další firmy. Pokud například výrobce nedodá komponenty včas, může způsobit problémy odběrateli, který na jejich dodání navazuje vlastní výrobou.
Právě tyto nepřímé náklady bývají při prvním výpočtu často podceněny.
Jak si orientačně spočítat cenu odstávky
Každý výrobní podnik má jinou strukturu nákladů, marži i technologické podmínky. Neexistuje proto jedna univerzální částka, která by určovala cenu hodiny bez proudu.
Vedení firmy si ale může připravit vlastní orientační výpočet. Měl by zahrnovat alespoň následující položky:
Hodnota neuskutečněné výroby
Kolik výrobků nebo zakázek by firma během odstávky běžně dokončila? Je třeba zohlednit, zda lze produkci později nahradit, nebo zda jde o definitivní ztrátu.
Mzdové náklady
Zaměstnanci během výpadku zůstávají na pracovišti nebo čekají na obnovení provozu. Firma tedy dál hradí jejich pracovní dobu, aniž by vznikala plánovaná produkce.
Ztráty materiálu
Některé suroviny nebo rozpracované výrobky nelze po přerušení technologického procesu znovu použít. Náklady mohou vzniknout také při likvidaci nebo novém zpracování materiálu.
Náklady na obnovení provozu
Po návratu napájení může být nutné zkontrolovat stroje, vyčistit linku, nastavit programy, spustit pomocné technologie a provést zkušební sérii.
Obchodní dopady
Zpožděná dodávka může znamenat smluvní pokutu, náklady na náhradní dopravu nebo zhoršení vztahu se strategickým zákazníkem.
Orientační model nákladů středně velkého výrobního podniku
Následující výpočet je pouze ilustrační. Nejde o obecnou průměrnou hodnotu pro český průmysl, protože skutečný dopad závisí na velikosti firmy, typu výroby, marži, hodnotě rozpracovaného materiálu i době potřebné k obnovení provozu.
Představme si středně velký výrobní podnik pracující ve dvousměnném režimu. Hodnota plánované produkce za jednu hodinu činí 120 000 Kč. Během odstávky nemůže pracovat 35 zaměstnanců a část rozpracovaného materiálu nelze zachránit.
| Položka | Orientační náklad |
| Neuskutečněná produkce | 120 000 Kč |
| Mzdové náklady během odstávky | 15 000 Kč |
| Znehodnocený materiál | 40 000 Kč |
| Opětovné spuštění a kontrola zařízení | 25 000 Kč |
| Přesčasy a zpožděná expedice | 30 000 Kč |
| Celkem | 230 000 Kč |
V konkrétním provozu mohou být náklady nižší, ale také několikanásobně vyšší. Pokud se výpadek prodlouží nebo ovlivní navazující výrobu, finanční dopad rychle narůstá.
Takový výpočet umožňuje vedení podniku porovnat cenu rizika s investicí do vlastního záložního zdroje.
Kdy může být jedna odstávka dražší než vlastní elektrocentrála
U firem s nepřetržitým nebo technologicky citlivým provozem může jediný delší výpadek způsobit škodu, která se přiblíží ceně záložního zdroje nebo ji překročí.
Týká se to zejména podniků, kde:
- se zpracovávají drahé suroviny,
- je nutné udržovat stálou teplotu nebo tlak,
- pracují automatizované výrobní linky,
- je obnovení výroby časově náročné,
- mohou být poškozeny nástroje nebo rozpracované díly,
- jsou smluvně stanoveny přesné termíny dodání,
- přerušení ovlivní další odběratele,
- musí nepřetržitě fungovat čerpadla, kompresory nebo chlazení.
V těchto provozech se průmyslové elektrocentrály nepořizují jen jako zařízení pro mimořádné situace. Stávají se součástí řízení provozního rizika a ochrany investic do výroby.
Ne každá firma přitom musí zálohovat celý areál. V některých případech je ekonomicky výhodnější zálohovat pouze technologie, jejichž odstavení by způsobilo největší škody.
Které části provozu se vyplatí chránit jako první
Při plánování záložního napájení je vhodné stanovit priority. Mezi kritická zařízení mohou patřit:
- řídicí systémy výrobních linek,
- servery a datová infrastruktura,
- chladicí a mrazicí technologie,
- čerpadla a kompresory,
- ventilace a odsávání,
- bezpečnostní systémy,
- technologické vytápění,
- zařízení, která nelze okamžitě odstavit,
- část výroby s nejvyšší hodnotou produkce.
Zálohování pouze kritických odběrů může snížit potřebný výkon elektrocentrály, pořizovací cenu i spotřebu paliva. Vyžaduje však správné rozdělení elektrické instalace a jasné určení, která zařízení mají po výpadku dostat přednost.
Rozsah zálohování by proto neměl vycházet jen ze součtu příkonů, ale také z ekonomického významu jednotlivých technologií.
Vlastní zdroj, nebo pronájem elektrocentrály
Pronájem může být vhodným řešením při plánované odstávce, rekonstrukci elektrické instalace, sezónním zvýšení výroby nebo krátkodobé náhradě porouchaného zařízení.
Je flexibilní a nevyžaduje vysokou počáteční investici. Podnik ale musí počítat s dostupností vhodného agregátu, dopravou, instalací a přípravou přípojného místa.
Pro firmu, která potřebuje ochranu proti nečekanému výpadku, bývá vlastní zařízení praktičtější. Elektrocentrála je trvale připravena v areálu a může být zapojena do systému automatického přepnutí.
Vlastní zdroj obvykle dává větší smysl, pokud:
- může výpadek nastat kdykoliv,
- provoz funguje v noci nebo o víkendech,
- finanční škoda vzniká už během prvních minut,
- podnik potřebuje rychlé obnovení napájení,
- výpadky se v dané lokalitě opakují,
- náklady na obnovení výroby jsou vysoké.
Automatické přepnutí zkracuje dobu odstávky
U výrobních provozů má zásadní význam rychlost reakce. Pokud musí pracovník elektrocentrálu ručně nastartovat a přepojit, ztrácí firma další cenný čas.
Automatický přepínač sleduje stav distribuční sítě. Při výpadku spustí agregát a po dosažení správných provozních parametrů převede vybrané odběry na záložní napájení.
Smyslem tohoto řešení není pouze technické pohodlí. Každá zkrácená minuta může snížit množství znehodnoceného materiálu, dobu nečinnosti zaměstnanců a náklady na obnovení provozu.
Cena elektrocentrály není jediným nákladem investice
Při plánování vlastního zdroje je nutné počítat nejen s cenou samotného zařízení. Celková investice může zahrnovat také:
- technický návrh,
- stavební přípravu,
- základ nebo strojovnu,
- úpravy rozvaděčů,
- automatický přepínač,
- kabeláž,
- odvod spalin,
- větrání a chlazení,
- protihluková opatření,
- palivovou nádrž,
- montáž a uvedení do provozu,
- pravidelný servis a provozní zkoušky.
Nejlevnější agregát proto nemusí být nejvýhodnějším řešením. Pokud zařízení nezvládne skutečné zatížení nebo není správně propojeno s instalací podniku, nemusí při výpadku ochránit výrobu.
Jak porovnat cenu elektrocentrály s rizikem odstávky
Rozhodnutí by nemělo vycházet pouze z pořizovací ceny zařízení. Firma by měla porovnat očekávané finanční dopady výpadků s náklady na pořízení a provoz záložního zdroje.
Základní postup může být následující:
1. Spočítejte průměrnou škodu jednoho výpadku
Do výpočtu zahrňte přímé i nepřímé náklady: ztrátu produkce, mzdy, materiál, restart výroby, sankce a obchodní dopady.
2. Posuďte pravděpodobnost a četnost výpadků
Je vhodné vycházet z předchozích zkušeností podniku, stability lokální distribuční sítě, plánovaných odstávek a citlivosti provozu.
3. Stanovte hodnocené období
Elektrocentrála může při správném servisu chránit podnik mnoho let. Investici proto nelze porovnávat pouze s rizikem během jednoho roku.
Zjednodušený model lze vyjádřit následovně:
Očekávaný náklad výpadků = průměrná škoda jedné události × předpokládaný počet událostí v hodnoceném období.
Pokud je očekávaný náklad výpadků srovnatelný s cenou záložního řešení nebo ji převyšuje, může být pořízení vlastní elektrocentrály ekonomicky odůvodněné.
Do rozhodnutí je vhodné zahrnout také méně snadno měřitelné přínosy, například vyšší jistotu dodávek, ochranu vztahů s odběrateli a vyšší provozní jistotu při mimořádné situaci.
Největší chybou je řešit záložní zdroj až během odstávky
Ve chvíli, kdy výroba stojí, je pozdě začínat s výběrem výkonu, umístění, kabeláže a způsobu připojení. I když je možné rychle zajistit pronájem agregátu, bez připraveného přípojného místa nemusí být možné zařízení okamžitě zapojit.
Podnik by měl mít předem jasno v tom:
- které technologie musí zůstat v provozu,
- jaký výkon vyžadují,
- kde bude zdroj umístěn,
- jak se připojí k elektrické instalaci,
- jak dlouho má pracovat bez doplnění paliva,
- kdo bude odpovídat za jeho kontroly a servis.
Společnost Gappa pomáhá českým výrobním podnikům posoudit požadovaný rozsah zálohování a připravit řešení podle charakteru provozu, připojených technologií a ekonomických následků případné odstávky.
Nejprve spočítejte cenu jedné hodiny bez proudu
Záložní elektrocentrálu nelze hodnotit pouze jako zařízení, které většinu času čeká na mimořádnou událost. Její význam spočívá v ochraně výroby, materiálu, zaměstnanců a obchodních závazků.
Nejprve proto spočítejte cenu jedné hodiny odstávky. Teprve poté tuto částku porovnejte s náklady na vlastní záložní zdroj.
V mnoha provozech se ukáže, že rozhodujícím nákladem není cena elektrocentrály, ale finanční dopad situace, kdy firma žádný připravený zdroj nemá.
Kontakt
Potřebujete posoudit ekonomické a provozní dopady výpadku ve vašem podniku? Pomůžeme vám určit kritické odběry a připravit vhodné řešení záložního napájení.
Telefon: +420 737 740 123
E-mail:
Web: https://gappa.net/
GAPPA TRADE s.r.o.
Opletalova 608/2
736 01 Havířov
Česká republika
IČ: 07138938
DIČ: CZ07138938
