Zrychlit a zjednodušit povolování staveb má rozsáhlá a bedlivě sledovaná novela stavebního zákona. V pátek ji přijala Sněmovna. Loni v prosinci ji předložila vládní koalice. Stavební úřady mají nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část personálu z nynějších úřadů. K povolení stavby má pak stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní posoudí Senát.
Pro schválení novely hlasovalo 89 poslanců vládní koalice. Pro schválení jich bylo zapotřebí nejméně 86. Opoziční strany hlasovaly proti, několik opozičních poslanců se zdrželo.
Schválení nového stavebního zákona přivítala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). „Dnes jsme v Poslanecké sněmovně rozhodli o tom, že lidem zkrátíme cestu k bydlení, obcím ke školce či škole a této zemi k větší konkurenceschopnosti. Schválením tohoto zákona jsme udělali klíčový krok k tomu, aby se v České republice dalo konečně normálně stavět,“ uvedla v tiskovém prohlášení.
Obavy z kolapsu stavebního řízení
Opozice novelu kritizovala. Vytýkala například to, že rozsáhlou změnu o stovkách stran předložila koalice jako poslanecký návrh bez řádného připomínkového řízení a nevyslechla názory oponentů. K němu až po debatě předložila rozsáhlý pozměňovací návrh. Opozice má také obavy z případného kolapsu stavebního řízení, pokud nynější úředníci nebudou chtít přejít z obecních úřadů pod státní správu.
Kritika zazněla i bezprostředně po schválení zákona. „Zákon nahrává developerům,“ řekla po hlasování předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová. Také podle lidovce Petra Hladíka jde řada úprav proti obyčejným lidem. „Ten, kdo má silná ramena a hodně peněz v kapse, tomu jste to zjednodušili,“ soudí. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová označila rozhodnutí koalice za nezodpovědné a prokorupční. „Zpomalíte procesy pro běžné lidi. Nezařídíte dostupné bydlení, jenom jdete někomu naproti,“ uvedla.
Bydlení ve veřejném zájmu
Nový stavební zákon schválila Sněmovna v roce 2021. Předtím se připravoval řadu let. Mezi základní cíle jeho novelizované podoby patří vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Všechna krajská města mají dostat nově právo vydávat své vlastní stavební předpisy. Dosud měla své stavební předpisy jen Praha, Brno a Ostrava. V případě odvolání bude muset nadřízený úřad rozhodnout a nebude moci vrátit věc k novému projednání. Odstraní se tak proces někdy nazývaný „ping-pong“. Územní plánování předává novela do samostatných působností obcí a krajů.
Zákon nově stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 tisíc metrů čtverečních.
Mohlo by vás zajímat
Vznikne nový Úřad rozvoje území
Nový stavební zákon z roku 2021 původně státní stavební správu obsahoval. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) to ale zrušila a prosadila zachování dosavadních úřadů. Vznikl pouze Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který měl mít na starosti strategické stavby typu dálnic nebo elektráren. Nynější vládní koalice loni po volbách předložila svoji novelu a státní stavební správu do ní vložila.
Státní stavební správu má představovat Úřad rozvoje území, který by měl začít fungovat k 1. lednu příštího roku. Od roku 2028 by měly v krajích začít fungovat další jemu podřízené úřady. Jeho předsedu bude jmenovat vláda. Na konci letošního roku zanikne DESÚ. V současnosti je v ČR podle dřívějších údajů ministerstva pro místní rozvoj 638 stavebních úřadů. Po přijetí novely by mělo fungovat 205 územních pracovišť.

Úředníci, kteří přejdou z nynějších stavebních úřadů, získají přinejmenším stejný platový tarif i osobní příplatek. Někteří ale chystanou změnu kritizovali.
Budou stavební úřady propouštět?
Celkové náklady státního rozpočtu na nový systém stavební správy budou podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) záviset na konečné podobě schváleného zákona i na způsobu realizace reformy stavebního práva.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) řekla začátkem července ve Sněmovně, že nově by měla stačit asi polovina z nynějšího počtu úředníků. Informovala také, že počítá s intenzivní kampaní pro nábor nových úředníků. Náklady na vznik státní stavební správy se podle ministryně na příští rok předpokládají na zhruba 3,5 miliardy korun a v dalších letech by celá struktura měla stát asi 7,1 miliardy. Na druhé straně podle ní existuje vypočtený přínos do ekonomiky a státního rozpočtu, který vychází na 7,6 miliardy korun.
Legalizace černých staveb
Zákon také zavádí výjimku, která umožní zachovat černé stavby. „Odstranění černé stavby se nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem a zároveň ponecháním stavby nejsou dotčeny veřejné zájmy ani práva třetích osob,“ stojí v zákoně.
Ministerstvo pro místní rozvoj již dříve uvedlo, že by zbouráním mohli být trestáni například majitelé nemovitostí, kteří měli objekt na pozemku, aniž by věděli, že tam stojí v rozporu se zákonem.
Novému stavebnímu zákonu a řadě jeho aspektům se věnovala i konference Ekonomického deníku a České justice Právo a stavebnictví.
