Evropský blok vstoupil do letní sezóny s nejnižšími zásobami zemního plynu za poslední roky. K zajištění bezpečné topné sezóny bude muset dovézt o 13 procent více zkapalněného plynu (LNG) než loni. Snahy o naplnění zásobníků však komplikuje prudké zdražení suroviny z 32 na 49 eur za megawatthodinu. Obchodníkům se kvůli drahému LNG a minimálním cenovým rozdílům mezi létem a zimou ukládání plynu finančně nevyplácí.
Evropský blok musí do začátku topné sezóny dovážet více zkapalněného zemního plynu (LNG), pokud chce před zimou dostatečně doplnit své zásobníky plynu. Zpráva Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro plyn (ENTSOG) ukazuje, že kontinent má začátkem léta nejnižší zásoby plynu za poslední roky.
Více dovozu LNG
Pokračující napětí na Blízkém východě tento úkol ztěžuje tím, že zvýšilo ceny plynu a snížilo finanční motivaci ke skladování plynu. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) odhadla, že blok bude potřebovat přibližně o 13 procent více dovozu LNG než v roce 2025, aby do 1. listopadu naplnil zásobníky na 90 procent své kapacity.
Pokud se ale členské státy rozhodnou využít flexibility, kterou umožňují unijní pravidla, a dosáhnou úrovně 80 procent, měla by být loňská úroveň dovozu LNG dostatečná. Komise trvá na tom, že neexistuje žádná bezprostřední hrozba pro zajištění energetické bezpečnosti Evropy.
Vyšší ceny plynu
„Prozatím neexistují žádné obavy o naši bezpečnost dodávek. Od začátku nás znepokojují hlavně ceny,“ uvedla mluvčí Evropské komise pro energetiku Anna-Kaisa Itkonenová. Dodala, že Komise je i nadále v pravidelném kontaktu s členskými státy, průmyslem a Mezinárodní agenturou pro energii. Situaci pozorně sleduje. Bruselská exekutiva chce také zabránit stavu, kdy by došlo k panickým nákupům plynu za vyšší ceny.
ENTSOG uvedl, že evropské zásobníky plynu byly k začátku dubna plné pouze z 28 procent. To bylo méně než na začátku předchozích tří sezón. Odpovídalo to úrovním zaznamenaným před energetickou krizí v roce 2022. Zpráva uvádí, že Evropa vstoupila do topné sezóny začátkem října 2025 s naplněnými zásobníky na 83 procent. Poslední zima byla ale chladnější než v předchozích letech a země ve větší míře uskladněný plyn spotřebovávaly.
V současnosti jsou zásobníky plynu v zemích Unie naplněny v průměru na 51 procent, Česká republika je na úrovni 51,6 procenta. Sousední Německo má zásobníky plné ze 43 procent. Podle agentury ACER ale míra doplňování stále zaostává za loňským létem. A je také nižší než je desetiletý průměr.
Evropa potřebuje více LNG
ENTSOG odhadl, že Evropa bude muset přes léto doplnit přibližně 943 TWh plynu, aby dosáhla cíle 90procentního naplnění zásobníků. To se rovná zhruba 86 miliardám krychlových metrů LNG. Pokud by se zbývající dodávky ruského plynu z plynovodů zcela zastavily, Evropa by potřebovala dalších 66 TWh, tedy asi šest miliard metrů krychlových.
LNG nyní tvoří zhruba polovinu veškerého dovozu plynu do sedmadvacítky, což z bloku dělá největšího světového dovozce této komodity. Doplňování plynu v současnosti ztěžuje situace v Perském zálivu. Rostou nyní obavy ze zhoršení situace poté, co se zhroutilo křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Obě strany obnovily vojenské údery. To znamená zvýšení rizika plavby přes Hormuzský průliv, jednu z nejdůležitějších světových tras pro vývoz ropy a LNG.
Další komplikací je poškození části katarské exportní infrastruktury. To vedlo k nárůstu evropských cen plynu a zmenšilo rozdíl mezi letními a zimními cenami na plyn. Pro obchodníky je méně ziskové ukládat plyn do zásobníků.
Přestože v roce 2025 směřovalo do EU pouze asi osm procent katarských dodávek LNG, jakékoli narušení se rychle projeví na globálním trhu a zvýší ceny.
Ještě před vypuknutím konfliktu mezi USA a Íránem se cena plynu v nizozemském uzlu TTF pohybovala na úrovni 32 eur za megawatthodinu. Nyní to je 49 eur.
Infrastruktura zůstává odolná
Navzdory nižším úrovním skladování se ENTSOG domnívá, že evropská plynárenská infrastruktura zůstává robustní. Nové terminály LNG rozšířily dovozní kapacitu a zvýšily flexibilitu systému. Organizace uvádí, že evropská kapacita pro regasifikaci může částečně kompenzovat nižší zásoby plynu před zimou.
Zpráva ale varuje, že vše závisí na dostatečné dostupnosti LNG na globálních trzích. Ve scénáři, kdy by globální dodávky LNG klesly o 20 procent, by evropské skladovací prostory dosáhly do konce září pouze 76 procent kapacity. Pokud by k tomu došlo současně s úplným zastavením zbývajících dodávek ruského plynu, úroveň skladování by skončila zhruba na 70 procentech.
Evropská komise ale zdůraznila, že se současná situace nepodobá krizi z roku 2022, kdy prudké omezení dodávek plynu ze strany Ruska vyvolalo bezprecedentní energetickou nouzovou situaci. Komise tvrdí, že členské státy mají nyní mnohem větší flexibilitu při doplňování zásobníků.
