V části evropských zemí roste tlak na to, aby ochrana Ukrajinců oslabila. Zejména pro ty, kteří v napadené zemi podléhají vojenské povinnosti. Kyjev také požádal Komisi, aby dočasnou ochranu nedostávali Ukrajinci, kteří utekli před brannou povinností. Bruselská exekutiva oznámila, že ochranu by už neměli dostávat nově příchozí muži, kteří zemi opustili nelegálně. Zpřísnění pravidel podporuje i Česko, kde momentálně žije téměř 400 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou.
Dočasná ochrana pro Ukrajince má být v evropském bloku prodloužena o další rok. Tentokrát ale s novou výhradou, která by mohla vyloučit muže podléhající vojenské povinnosti na Ukrajině. Bruselská exekutiva zároveň připravuje základy pravidel pro dobrovolné návraty těch, kteří se rozhodnou vrátit a pomoci s obnovou své země.
Musíme zachovat kontinuitu
Komise nicméně navrhla prodloužit dočasnou ochranu pro osoby prchající před ruskou agresí do 4. března 2028. Podle evropského komisaře pro vnitřní věci a migraci Magnuse Brunnera musí sedmadvacítka zachovat „kontinuitu, jasnost a samozřejmě stabilitu“, aby ochránila životy 4,4 milionu Ukrajinců, kteří se nyní nacházejí v Evropě.
Cíl návrhu je dvojí. Zaprvé, zajistit právní jistotu, stabilitu a předvídatelnost prodloužením dočasné ochrany o další rok. Zadruhé, sladit potřeby ochrany s celkovou schopností Ukrajiny bránit se před Ruskem.
Chce to Kyjev
Podle Bruselu nemají ochranu získat osoby, které unijní země nedávno přijely, ale ukrajinské úřady jim nepovolily opustit zemi z důvodu jejich vojenských povinností. „O to nás Ukrajina požádala a my to děláme,“ řekl Brunner. Návrh musí ještě schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Také Česká republika, která na počet obyvatel přijala nejvíce uprchlíků z Ukrajiny, se zpřísněním souhlasí.
Návrh je podle eurokomisaře součástí postupného přechodu od rámce nouzové ochrany ke stabilnějším právním řešením pro ukrajinské uprchlíky v Evropské unii.
„Budoucnost Ukrajiny samozřejmě nezávisí jen na financování, ale také na jejích lidech. A proto také spouštíme pilotní program dobrovolného návratu a obnovy, abychom podpořili ty, kteří se chtějí vrátit ještě dnes. A také abychom se připravili na podporu dalších návratů, jakmile to situace dovolí,“ vysvětlil Brunner.
Program podpoří ty, kteří se chtějí vrátit do východoevropské země, a poskytne jim podporu v klíčových oblastech, jako jsou pracovní místa, bydlení a vzdělávání na Ukrajině.
Ochrana před válkou
Směrnice o dočasné ochraně je specifický zákon, který poskytuje okamžitou, dočasnou ochranu osobám prchajícími před válkou nebo rozsáhlými krizemi. Umožňuje jim žít, pracovat a využívat základní služby v zemích Unie, aniž by museli procházet úplným azylovým řízením. Je součástí širšího systému mezinárodní ochrany a azylové politiky EU.
Poprvé se aktivovala v roce 2022 v reakci na rozsáhlou ruskou invazi na Ukrajinu. Od té doby ji Unie každoročně přezkoumává a prodlužuje v závislosti na tom, zda původní podmínky na Ukrajině stále přetrvávají.
Další Ukrajinci do Česka stále přicházejí
Česko k únoru 2026 evidovalo přes 398 tisíc osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Podle ministerstva vnitra jich přichází do Česka z Ukrajiny dál přibližně šest tisíc měsíčně. Dočasná ochrana jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Dočasnou ochranu mají ukrajinští uprchlíci v zemích evropského bloku schválenou do konce března 2027.
Nejhlasitějším kritikem tohoto mechanismu je z českých politiků předseda Sněmovny a šéf vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Opakovaně tvrdí, že by ochrana Ukrajinců měla být v Česku definitivně zrušena, aby se uprchlíci mohli vrátit domů.
Mohlo by vás zajímat
Odmítá, aby byli podporováni z prostředků státního rozpočtu. Kritizuje také migrační politiku Unie jako celek. Předseda ODS Martin Kupka jeho slova označil za nehorázná s tím, že dávají za pravdu těm, kteří šéfa SPD považují za komerčního fašistu.
