Během schvalování nového stavebního zákona vypukly v poslanecké sněmovně doslova přílepkové orgie. Jedním z řady přílepků je návrh, který upřesňuje fungování a financování kapacitního mechanismu. Cílem takového opatření je udržovat elektrárny v záloze pro případy, kdy je na trhu nedostatek výkonu a ceny elektřiny na spotovém trhu skokově vzrostou.
Formálním předkladatelem návrhu je předseda sněmovního podvýboru pro energetiku Roman Kubíček (ANO). Vzhledem k odbornosti a důležitosti návrhu však není těžké si tipnout, že skutečným autorem jsou úředníci ministerstva průmyslu a obchodu. Potvrzují to i dobře informované zdroje v prostředí energetiky. Tento pozměňovací návrh s pořadovým číslem 1132 získal ve čtvrtek podporu hospodářského výboru sněmovny.
Platby podle spotřeby ve špičce
Proč tedy Česko kapacitní mechanismus potřebuje? „Současný tržní model odměňuje pouze vyrobenou elektřinu, nikoli samotnou disponibilitu výkonu v obdobích, kdy je systém zatížen. Zdroje, které vyrábějí jen omezený počet hodin ročně, například při špičkách zatížení, nedokážou při běžných cenových úrovních pokrýt fixní náklady,“ uvádějí autoři v odůvodnění návrhu.
Samozřejmě, že to nebude zadarmo. „Financování kapacitního mechanismu bude zajištěno prostřednictvím regulované složky ceny za související služby v elektroenergetice. Náklady mechanismu budou hrazeny účastníky trhu s elektřinou podle jejich odběru v hodinách s nejvyšší cenou elektřiny,“ píše se dále v návrhu. Podporu pro záložní zdroje bude správce přenosové soustavy ČEPS soutěžit formou aukcí. Zvítězí ten, kdo bude požadovat nejmenší platbu za megawatt výkonu.
Rozdělené úkoly
Autoři návrhu připomínají evropského hodnocení přiměřenosti zdrojů (ERAA), které pro Českou republiku nedopadlo nejlépe. Od roku 2028 podle této odborné studie mohou nastat okamžiky, kdy výrobní zdroje nepokryjí celou spotřebu elektřiny. Odhad zní, že vynucené snižování spotřeby nastane po dobu 13 až 19 hodin v roce. S odstavováním uhelných elektráren se tento problém bude dále prohlubovat.
Další body návrhu rozdělují úkoly mezi zúčastněné strany. Ministerstvo průmyslu a obchodu je odpovědné za návrh a notifikaci mechanismu u Evropské komise. Společnost ČEPS nastaví pravidla mechanismu, bude organizovat aukce a zajistí finanční vypořádání plateb za kapacitu. Energetický regulační úřad má dohlížet, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci a aby náklady mechanismu byly férově rozděleny mezi odběratele.
Větrníky, fotovoltaiky, reaktory
Na další přílepky ke stavebnímu zákonu, které zasahují do oboru energetiky, upozornil Ekonomický deník na konci května. Poslanci Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (Motoristé) požadují stanovení minimální povolené vzdálenosti větrných elektráren od obydlených domů. Bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka navrhl další uvolnění pravidel pro využití „balkonových“ fotovoltaických mikrozdrojů.
Za dalšími návrhy poslance Kubíčka stojí ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeden z návrhů posouvá limit výkonu elektráren, pro které je vyžadována státní autorizace, ze současného 1 megawattu (MW) na 100 MW. Druhý doplňuje do zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury další lokality vhodné pro umístění jaderných bloků a paroplynových elektráren.
