Složení české delegace na nadcházející setkání Severoatlantické aliance v Turecku vyvolalo mezi vládními činiteli a hlavou státu debatu, která v historii samostatné České republiky není nová. Pohled do oficiálních přehledů z předchozích let odkrývá realitu, která současný spor staví do poněkud jiného světla.
V minulých dekádách totiž na klíčová vyjednávání Severoatlantické aliance běžně odjížděli oba nejvyšší představitelé země zároveň. Stát tam zastupovali jak prezident, tak předseda vlády. Ekonomický deník získal informace z kanceláře prezidenta. Nyní to ale s účastí prezidenta vypadá jinak.
Rozpočet na armádu jako příčina neshod
Vláda totiž v pondělí rozhodla o přesném složení české delegace na letošní summit NATO v Ankaře. Prezidenta Petra Pavla kabinet nedelegovala. Jde o vyvrcholení několikaměsíčního sporu mezi prezidentem Pavlem a vládou, přičemž prezident se plánuje vrcholného fóra zúčastnit přes nesouhlas vládních Motoristů. Premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání ministrů obrany aliančních zemí minulý čtvrtek uvedl, že chce situaci vyřešit.
Do diskuse vstupuje také otázka obranných výdajů. Premiér před víkendem potvrdil, že Česká republika letos nesplní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Současně vyjádřil přesvědčení, že od příštího roku země dvouprocentní hranici plnit bude.
Prezident Pavel přístup vlády k financování obrany kritizuje. Právě rozdílným pohledem na plnění aliančních závazků vláda vysvětluje, proč by podle ní měli Česko na summitu zastupovat především představitelé exekutivy, nikoli prezident. Historie české účasti na summitech NATO však ukazuje, že ČR zastoupení politických reprezentantů běžně kombinovalo.
Václav Havel zastupoval Česko už při vstupu do Aliance
První summit NATO s českou účastí proběhl v roce 1997 v Madridu. Česko tehdy zastupoval prezident Václav Havel. Na tomto setkání pozvaly členské státy NATO Českou republiku, Polsko a Maďarsko ke vstupním pohovorům o rozšíření aliance.
O dva roky později, v roce 1999 ve Washingtonu, vedl českou delegaci opět Václav Havel. Doprovázeli ho ministr zahraničí Jan Kavan, ministr obrany Vladimír Vetchý a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Summit se konal krátce po březnovém vstupu České republiky do NATO a zároveň připomínal padesáté výročí založení aliance.
Velký význam měl summit v Praze v roce 2002, kde Českou republiku zastupoval prezident Václav Havel, samotnému jednání však předsedal tehdejší premiér Vladimír Špidla. Takzvaný transformační summit se stal prvním setkáním NATO v nové členské zemi a soustředil se na proměnu aliance po útocích z 11. září 2001. Současně otevřel cestu dalším postkomunistickým státům.
Za Klause jezdili často prezident i premiér současně
Období prezidenta Václava Klause ukazuje, že společná účast prezidenta a předsedy vlády na summitech patřila k běžné praxi. V roce 2004 v Istanbulu zastupovali Českou republiku prezident Klaus a premiér Vladimír Špidla. Summit zaměřil pozornost na podporu operací na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku i na boj proti terorismu.
O rok později v Bruselu v roce 2005 tvořili českou reprezentaci prezident Václav Klaus a premiér Stanislav Gross. Lídři členských zemí řešili situaci na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku i vztahy mezi NATO a Evropskou unií. V roce 2006 v Rize přijeli prezident Klaus, premiér Mirek Topolánek, ministr zahraničí Alexandr Vondra a ministr obrany Jiří Šedivý. Hlavním tématem byla situace v Afghánistánu, kde spojenci dojednali posílení vojenské i nevojenské pomoci.
Mohlo by vás zajímat
Stejný model pokračoval také v roce 2008 v Bukurešti. Českou delegaci tvořili prezident Klaus, premiér Topolánek, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministryně obrany Vlasta Parkanová. Jedním z hlavních témat byla možnost budoucího vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO.
Také summit ve Štrasburku a Kehlu v roce 2009 ukázal širší zastoupení České republiky. Delegaci vedl prezident Klaus, druhého dne se připojili premiér Topolánek, ministryně obrany Parkanová a ministr zahraničí Schwarzenberg. Setkání připomnělo šedesáté výročí vzniku aliance. Klaus vedl české delegace také v Lisabonu v roce 2010 a v Chicagu v roce 2012. V obou případech ho doprovázeli premiér Petr Nečas a další členové vlády, konkrétně ministr obrany Alexandr Vondra a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V Lisabonu Aliance přijala nový desetiletý plán, reagovala na hrozby terorismu a kybernetických útoků a dohodla vybudování společného systému protiraketové obrany.
Zemanova éra přinesla kombinované modely zastoupení
Po nástupu Miloše Zemana se způsob českého zastoupení na summitech měnil podle okolností. V roce 2014 ve velšském Newportu vedl českou delegaci poprvé Zeman. Doprovázeli ho ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický při začátku krize na Ukrajině. Stejné složení reprezentovalo Českou republiku také ve Varšavě v roce 2016 a na setkání v Bruselu v roce 2017.
Příklad rozdělení rolí představoval summit v Bruselu v roce 2018: první den vedl delegaci prezident Miloš Zeman, zatímco druhý den převzal vedení premiér Andrej Babiš společně s ministrem zahraničí Janem Hamáčkem, přičemž ministerstvo obrany zastupoval náměstek Jakub Landovský. Hlavním tématem se staly obranné výdaje a tlak Donalda Trumpa na evropské spojence, aby navýšili své rozpočty na armádu. V roce 2019 v Londýně i v roce 2021 v Bruselu zastupoval Česko prezident Zeman společně s ministrem obrany Lubomírem Metnarem a ministry zahraničí Tomášem Petříčkem, respektive Jakubem Kulhánkem.
Fiala jako šéf delegace a návrat k tradici prezidentů u Pavla
V roce 2022 nastala odlišná situace. Summit v Madridu vedl premiér Petr Fiala, kterého doprovázeli ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničí Jan Lipavský. Prezident Miloš Zeman se jednání nezúčastnil ze zdravotních důvodů, přičemž delegace schválila novou Strategickou koncepci reagující na ruskou invazi na Ukrajinu a přizvala Finsko a Švédsko do Aliance.
Po zvolení Petra Pavla se zastoupení opět přesunulo na hlavu státu. V roce 2023 ve Vilniusu vedl českou delegaci nově zvolený prezident Pavel společně s ministrem zahraničí Lipavským a ministryní obrany Černochovou. Hlavním tématem byla válka na Ukrajině a otázka budoucího členství této země v NATO.
Stejné složení reprezentovalo Česko také v roce 2024 ve Washingtonu a v roce 2025 v Haagu. Účastníci jednání se soustředili především na ruskou agresi vůči Ukrajině, podporu Kyjeva a posilování obranných schopností aliance. V Haagu navíc lídři přijali společnou deklaraci k posílení rychlé reakce aliance a opět zde zazněl tlak Donalda Trumpa na další navyšování obranných výdajů až do výše pěti procent HDP.
Jednotný model nikdy neexistoval
Přehled české účasti na summitech NATO ukazuje, že neexistuje jediný model zastoupení státu. V různých obdobích vedli delegace prezidenti, premiéři nebo oba nejvyšší představitelé současně. Často se k nim připojovali ministři zahraničí, ministři obrany i další ústavní činitelé.
Současná debata o tom, jestli má Česko na summitu NATO v Ankaře zastupovat prezident, nebo vláda, tak není bezprecedentní. Historie naopak ukazuje, že české delegace měly opakovaně širší složení a že společná účast prezidenta a premiéra na vrcholných aliančních jednáních patřila v minulosti k běžné politické praxi. Nyní se to ale podle všeho mění.
