Evropská rada a Evropský parlament našly shodu na podobě nových emisních povolenek, které od ledna 2028 prodraží cenu uhlí, zemního plynu a pohonných hmot. Podle expertů i politiků to však není důvod k oslavě. Úpravy systému ETS 2 jsou pouze kosmetické a růstu cen životních nákladů Evropanů nezabrání.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) upozornil, že cenový strop povolenky na úrovni 45 eur za tunu se vztahuje k cenám roku 2020. V praxi tak spustí Evropská komise intervenci na trhu až ve chvíli, kdy bude cena povolenky 57 až 60 eur za tunu. „Počet povolenek, které se uvolní, je omezený. Jinými slovy, marketingově to zní lépe, než jaká je realita,“ uvedl pro ČTK.
Benzin +4 koruny za litr
Podobně to vidí také hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka, který se problematikou povolenek ETS 2 dlouhodobě zabývá. Podle jeho odhadu se cena této povolenky po zavedení usadí na hodnotě okolo 55 eur. To by v praxi přineslo zdražení litru benzinu o zhruba 3,80 koruny na litr. Dopad u nafty bude vyšší, a sice růst o 4,30 korun za litr. Fakticky tak lidé začnou vedle spotřební daně a DPH platit třetí daň ze spotřeby paliv ropného původu.
Zemní plyn pro domácnosti zdraží o 326 korun za megawatthodinu (MWh), tedy asi o 25 procent. Tuna uhlí podraží o 2292 korun (o cca 35 %). „Při ceně povolenky 55 euro pocítí domácnost v bytě s jedním autem, která topí plynem, růst ročních nákladů o 6280 korun. Domácnost na venkově v domě se dvěma auty, která topí uhlím a spotřebuje 1600 litrů nafty za rok, si ročně připlatí zhruba 24 tisíc korun,“ upozornil Pavel Peterka.
Hra o nezavedení povolenek
Jak XTB již dříve upozornilo, dopad na různé skupiny domácností bude velmi rozdílný. Ve výhodě budou lidé, kteří mají vytápění na elektřinu, tepelná čerpadla nebo dálkové teplo z velkého centrálního zdroje. Náklady na vytápění se jim nezvýší. Co se týká cestování, ušetří zejména vlastníci elektromobilů. Ty však zatím vlastní jen málo domácností; vzhledem k vyšší ceně je nakupují hlavně firmy.
Tyto dopady by v praxi mohl zmírnit Sociálně klimatický fond, avšak nastavení jeho fungování zůstává neznámé. Dalším faktorem nejistoty je slib vlády Andreje Babiše (ANO), že nový typ povolenek v Česku vůbec nezavede. Otázkou je, zda vláda ustojí tlak ze strany Evropské komise, který jistě přijde. Možnou podobu této reakce v rozhovoru pro Ekonomický deník popsal partner advokátní kanceláře White & Case Vít Stehlík.
Nové a staré povolenky
Nové povolenky, označované jako ETS 2, cílí na menší zdroje znečištění. Tedy hlavně na auta se spalovacím motorem a domácí kotle na zemní plyn či hnědé uhlí. Dopadnou však také na menší výtopny a teplárny, nebo na firmy s vlastním zdrojem energie na fosilní palivo. Velké zdroje znečištění, jako jsou elektrárny, teplárny a velké průmyslové podniky, platí za povolenky už od roku 2005.
Původně dost symbolický poplatek, doprovázený vysokými příděly povolenek zdarma, se v posledních letech stal hlavním likvidátorem uhelných elektráren, ale i tradičního těžkého průmyslu v Evropě. Jedna povolenka ve „starém“ systému EU ETS se totiž obchoduje za cenu okolo 75 eur za tunu oxidu uhličitého. V posledních měsících proto roste tlak na úlevy z plateb, hlavně tedy pro těžký průmysl.
