Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) žádá pro svůj resort pro příští rok o desítky miliard korun navíc. Zatímco NATO dlouhodobě tlačí členské státy k vyšším výdajům na obranu, česká vláda současně řeší napjaté veřejné finance a vysoké schodky rozpočtu.
Dokáže kabinet najít dalších 35 miliard korun, nebo se rozhoří další spor uvnitř politické reprezentace?
Ministr obrany Jaromír Zůna chce, aby ministerstvo obrany příští rok hospodařilo s rozpočtem odpovídajícím dvěma procentům hrubého domácího produktu. Pro Českou televizi ve středu uvedl, že by to znamenalo navýšení rozpočtu resortu na 190 miliard korun, tedy o 35 miliard korun více než v letošním roce. Ministerstvo obrany se k tomu zatím nechce blíže vyjadřovat.
Právě tento požadavek může vyvolat další debatu uvnitř vládní koalice i napříč politickou scénou. Lze předpokládat, že podobná vyjádření nemusí být zcela komfortní ani pro premiéra Andreje Babiše (ANO). V posledních měsících totiž opakovaně upozorňuje na složitou rozpočtovou situaci státu a zároveň připouští, že Česká republika letos pravděpodobně nesplní alianční závazek dvou procent HDP na obranu.
Čtěte více: Armáda je v demografické pasti. Její výstavba se musí úplně změnit, říká Zůna
Ministr chce na obranu 2 procenta
Podle Jaromíra Zůny představují 2 procenta HDP výdajů na obranu země základní výchozí pozici pro jednání o budoucím financování armády.
„Bude to velmi složité. My si uvědomujeme, jaká je situace. Ten základní postoj je, to jsou dvě procenta HDP na obranu, protože my ani nemůžeme v této chvíli jinak. Vše další je věcí diskuse a samozřejmě jsme připraveni na pětatřicetimiliardový nárůst, pokud jde o připravené akvizice a pořizování majetku na příští rok,“ řekl ministr obrany České televizi.
Letošní rozpočet ministerstva obrany činí 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Ve srovnání s loňskem jde zároveň o pokles o více než 16 miliard korun.
Mohlo by vás zajímat
Vedle samotného rozpočtu ministerstva obrany se však do aliančních výpočtů započítávají také další výdaje z jiných kapitol státního rozpočtu. Celkové obranné výdaje České republiky by tak letos měly dosáhnout přibližně 185 miliard korun, jak řekl Zůna v rozhovoru s Ekonomickým deníkem, přičemž zhruba 30 miliard korun pochází z ostatních rozpočtových kapitol.
NATO chce víc, český rozpočet naráží na limity
Výdaje ve výši minimálně dvou procent HDP představují dlouhodobý závazek členských států NATO. Na loňském summitu v Haagu se spojenci ale dohodli na ještě ambicióznějším cíli. Během následujících deseti let mají členské země směřovat k celkovým výdajům na obranu a bezpečnost ve výši až pěti procent HDP, přičemž samotné obranné výdaje mají dosáhnout 3,5 procenta HDP.
V době přijetí tohoto závazku vládl v České republice kabinet složený ze stran dnešní opozice.
Premiér Andrej Babiš již dříve uvedl, že se Česká republika bude snažit alianční závazky plnit. Současně však upozornil na problémy veřejných financí a rozpočtové schodky, které podle něj souvisejí s hospodařením předchozí vlády Petra Fialy (ODS).
Babiš připustil, že letošní cíl se možná splnit nepodaří
Premiér na konci května zopakoval svůj dubnový výrok, podle něhož Česká republika letos pravděpodobně nedosáhne hranice dvou procent HDP na obranu.
Výši obranných výdajů chce zároveň hájit před americkým prezidentem Donaldem Trumpem během červencového summitu NATO v Ankaře.
Podle Babiše je ČR připravena plnit nový alianční cíl ve výši 3,5 procenta HDP do roku 2035, zároveň ale upozorňuje, že samotná procenta ještě automaticky nezvyšují vojenské schopnosti. „Pokud se budeme bavit jen o procentech, nevím, jak to reálně zvýší obranyschopnost Evropy,“ uvedl premiér.
Babiš zároveň připomněl, že podle hodnocení NATO nesplnila dvouprocentní hranici ani předchozí vláda Petra Fialy. Zatímco české úřady uváděly obranné výdaje ve výši 2,01 procenta HDP, NATO podle premiéra uznalo pouze 1,85 procenta HDP.
Bartošek: Zůnovým slovům nevěříme
Ekonomický deník proto oslovil několik zákonodárců a ministrovy plány vyvolaly okamžité reakce.
„Jsem rád, že ministr obrany Jaromír Zůna konečně připouští potřebu navýšení výdajů na obranu. Je ale fér říct, že samotných 35 miliard navíc zdaleka nestačí na dohnání ztrát, které v modernizaci armády vznikly. Pokud to myslíme vážně, bavíme se o částce přes 60 miliard korun, jak ostatně sám ministr dříve naznačoval.
Teď se ukáže, jestli jde jen o hezká slova do médií, nebo skutečnou prioritu vlády. Rozhodující bude, zda premiér peníze armádě skutečně dá, nebo je pošle jinam podle momentální politické poptávky,“ řekl k tomu Ekonomickému deníku předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
Poslanec KDU-ČSL (v předchozím volebním období místopředseda Poslanecké sněmovny – pozn. red.) Jan Bartošek jeho vyjádření zpochybnil velmi ostře: „Ministr Zůna opakovaně prokázal, že jeho vyjádření mají hodnotu písku mezi prsty. Nepřikládám tomu absolutně žádnou váhu, za týden může být vše jinak. Fakt zůstává jediný: Tahle vláda na bezpečnost lidí v České republice kašle a stará se hlavně o to, aby premiér Babiš čerpal dostatek peněz z dotací.“
Mírněji – a pohledem vládní koalice – reagoval poslanec hnutí ANO, zároveň místopředseda sněmovního výboru pro obranu, Pavel Růžička, který upozornil především na stav státních financí. „Všichni bychom chtěli pro armádu co nejvíc peněz, ale musíme být realisty. Při pohledu na to, v jakém stavu nám tu veřejné finance předchozí vláda zanechala, se obávám, že tam takové prostředky prostě není kde nalézt.“
Spor o peníze může teprve začít
Zůnův požadavek otevírá otázku, jakou prioritu bude mít obrana při sestavování státního rozpočtu na příští rok.
Na jedné straně stojí alianční závazky a plánované armádní akvizice. Na druhé tlak na konsolidaci veřejných financí a pokračující debata o tom, jak rychle má Česká republika navyšovat obranné výdaje.
Jisté je zatím jediné. Pokud ministerstvo obrany skutečně získá požadovaných 190 miliard korun, půjde o jeden z nejvýraznějších meziročních nárůstů rozpočtu resortu v posledních letech. O tom, zda na něj stát najde prostředky, rozhodnou až nadcházející rozpočtová jednání.
