Hodně depresivní nálada doprovázela letošní Mezinárodní ekonomické fórum v Petrohradu. Setkání politických a ekonomických elit Ruska narušily nejen ukrajinské dronové útoky. Temný dým, vznášející se v vybombardovaných ropných zásobníků a ze zasažené námořní základny v Kronštadtu, byl vhodnou kulisou k debatě o vyhlídkách ruské ekonomiky.

Jak upozornil nezávislý ruský web The Moscow Times, zprávy o ekonomické stagnaci Ruska už nemohou ignorovat ani prominenti režimu Vladimira Putina. Místopředseda vlády Alexandr Novak v květnu přiznal, že vláda snížila očekávaný růst hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce. A to z původních 1,3 procenta na 0,4 procenta. To je výrazné zpomalení oproti rokům 2023 a 2024, kdy ekonomika na vlně vysokých zbrojních výdajů rostla o 4 až 5 procent za rok.

Neudržitelné trendy

Podobně jako Novak se v květnu vyjádřil také komunistický poslanec Renat Sulejmanov. „O jakém rozvoji, investicích a kapitálových výdajích se můžeme bavit?“ řekl Sulejmanov. „Ani tanky, ani granáty nemají spotřební hodnotu. Ekonomika je sice vyrábí, ale obyvatelstvo je nemůže spotřebovat,“ prohlásil a docela odvážně (na ruské poměry) vyzval k ukončení válečného tažení proti Ukrajině.

Do třetice lze zmínit ekonoma Dmitrije Někrasova, který považuje výši vojenských výdajů za neudržitelnou. „Ruská ekonomika může nést břemeno tohoto rozsahu téměř donekonečna. Jde o to, jak budeme financovat další zvyšování výdajů, pokud bude nutné,“ řekl Někrasov webu The Moscow Times.

Krize ekonomická, ale i demografická

Účastníci Mezinárodního ekonomického fóra se vesměs drželi povinného optimismu, ale jistá skepse i tak vyhřezla ven. The Moscow Times zmiňuje páteční snídani se Sberbank. Tady „mezi svými“ se někteří ruští manažeři a byznysmeni dopustili odvážných výroků. Roman Trocenko, miliardář a zakladatel společnosti Aeon Corporation, upozornil na demografickou krizi. Porodnost v Rusku loni klesla na 200leté minimum a počet narozených se dál snižuje.

Ocelářský magnát Alexej Mordašov přiznal, že potíže má dokonce i hutní koncern Severstal. Hovořil o snížení investic a záporném cash flow. Krize tak dostihla už i dříve nejziskovější obor ruského průmyslu – ocelářství. Věty, které padly na snídani se Sberbank, byly hodně odlišné od proslovu prezidenta Putina na petrohradském fóru. Putin se zde pokoušel posluchače přesvědčit o tom, že žádné větší ekonomické problémy Rusko nemá.

Dlouho nevídaný propad

The Moscow Times již ve čtvrtek upozornil, že že ruská ekonomika zahájila rok 2026 s nejprudším propadem investic do fixního kapitálu za posledních 16 let. Objem investic v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 14,3 procenta. „Propad investic je nevyhnutelným důsledkem kombinace dlouhodobě přísné měnové politiky a poklesu firemních příjmů,“ uvedlo k pádu Centrum pro makroekonomickou analýzu a krátkodobé prognózy.

Ministr hospodářského rozvoje Maxim Rešetnikov považuje údaje ruského statistického úřad Rosstat o poklesu investic za podivný. Neodpovídá prý vývoji HDP, které v prvním čtvrtletí kleslo „jen“ o 0,2 procenta. Rešetnikov věří, že se jedná jen o jakousi „chybu ve výpočtu“, která se později vysvětlí.