Miliardy eur tečou proudem a zbrojovky jedou na plné obrátky. Přesto Evropská unie naráží na zásadní problém, který může v případě konfliktu rozhodnout. Europoslanci se ptali, zda miliardové projekty vůbec dokážou obyvatele sedmadvacítky ochránit. Odpověď úředníků vyvolala u zákonodárců velké pochybnosti.
Jak si vede vede Evropský obranný fond (EDF)? A jak plní požadavky evropských států na zvyšování obranných kapacit evropského bloku? Tyto zásadní otázky zajímaly europoslance výboru pro bezpečnost a obranu. Fond má přitom rekordní rozpočet ve výši 8 miliard eur (193 miliard korun).
Ochrana před drony
Dotazům čelil ředitel pro obranný průmysl v Generálním ředitelství Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír (GŘ DEFIS) François Arbault, který zároveň prezentoval výsledky za minulý rok. Prioritami fondu je podpora obranných schopností kontinentu zejména na jeho východním křídle.
Podpora směřuje hlavně do projektů zvyšující ochranu proti útokům dronů a raket. „Fond má pomoci překlenout nedostatky v obranných schopnostech, o kterých víme, že existují. Ale také urychlit investice do obrany v celé Evropě. Abychom byli nejpozději do roku 2030 připraveni na hrozby,“ zdůraznil Arbault během slyšení 4. června.
Průmysl v minulém roce předložil více než 400 návrhů. Což je o 40 procent více než v roce 2024. Vedení fondu vybralo 57 návrhů, na kterých se podílí 634 subjektů. V průměru se každého projektu účastní 18 hráčů z devíti členských států. Prioritou je podpora malých a středních firem.
Pochvala pro Estonsko, Řecko a Kypr
Arbault pochválil zejména Estonsko, Řecko a Kypr, které jsou v podávání žádostí velmi aktivní. Následují severské země, Polsko, Litva a Lotyšsko. „Musíme se snažit vyrábět více z toho, co už máme, ale také se musíme připravit na technologie budoucnosti, na bitvu budoucnosti,“ prohlásil.
Poslance Petrase Auštrevičiuse (Renew/Litva) zajímalo, jak se daří dokončovat projekty systémů obrany proti dronům. Navzdory 921 milionům eur (22,3 miliardy korun), investovaným do tohoto segmentu od roku 2021, Evropa stále nemá vlastní systém, který by mohla proti dronům nasadit.
Auštrevičius upozornil na to, že východní členské země musí v tomto ohledu stále spoléhat na ukrajinské systémy. Arbault přiznal, že zatím Unie nemá ani vlastní obranu proti hypersonickým střelám.
Relativní zhoršení
Poslanec Sven Mikser (S&D/Estonsko) formuloval stejnou obavu ještě ostřeji. Evropa sice od roku 2020 zdvojnásobila své obranné schopnosti v některých segmentech, hrozby jsou ale od té doby trojnásobné. Proto se obranné schopnosti bloku zhoršují. Zajímalo ho, zda se dostatečně zrychlí a zjednoduší veškeré unijní mechanismy na posílení obrany sedmadvacítky. Arbault slíbil, že k největším změnám dojde od roku 2030.
Poslanec Mārtiņš Staķis (Zelení/Litva) poznamenal, že evropští výrobci námořních dronů dodávají svou produkci na Ukrajinu a do Perského zálivu, ale nedostávají objednávky od evropských ministerstev obrany. Arbault problém potvrdil.
Nadnárodní ambice
Nicolás Pascual De La Parte (EPP/Španělsko) naznačil riziko, že evropské fondy posílí spíše národní než evropské průmyslové kapacity. Arbault tuto námitku připustil. Argumentoval ale, že požadavek na nadnárodní partnerství v kombinaci s požadavky na spolufinancování ze strany členských států vytváří strukturální pobídky pro spolupráci.
Zmínil Francii a Německo, které společně vyvíjejí systém včasného varování před raketami. „Je toho mnohem víc, co musíme udělat, pokud jde o větší flexibilitu zadavatelů,“ přiznal zástupce Komise.
