Jerevan v klíčových nedělních volbách rozhoduje o své budoucnosti. Zatímco premiér Nikol Pašinjan sází na prozápadní kurz a sbližování s Evropskou unií, Kreml rozpoutal masivní hybridní válku a utahuje ekonomické šrouby. Do hry se vložil Brusel s finančním záchranným balíčkem, který má zemi pomoci ustát tvrdý nátlak Ruska.
Arménie bude v neděli 7. června hlasovat ve volbách, které analytici označují za nejvýznamnější hlasování od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Premiér Nikol Pašinjan vsadil svou politickou budoucnost na západní kurz. A také na mírovou dohodu s Ázerbájdžánem, distanc od Moskvy a obrat k EU. Rusko ho chce zastavit.
V posledních týdnech Moskva zavedla zákazy na dovoz arménských květin, vína a brandy. A také pohrozila vyloučením Arménie z Euroasijské ekonomické unie. Na summitu v Astaně Rusko, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán společně požadovaly, aby Arménie uspořádala referendum o setrvání v bloku nebo o členství v EU. Pašinjan ale takový požadavek odmítl.
Ekonomická zbraň
Jedná se o zásadní ekonomický nátlak. Platby od Arménů pracujících v Rusku totiž představují asi 13 procent HDP země, což představuje téměř dvě třetiny všech finančních transferů, které země dostává. Ruský trh navíc absorbuje velkou část arménského exportu. Levný ruský plyn je na oplátku základem energetické bezpečnosti země na Kavkaze.
Utažením ekonomických šroubů těsně před klíčovými volbami Moskva sází na to, že dokáže změnit volební preference Arménů. A přiláká tím dostatek voličů k proruským opozičním stranám. Ruský prezident Vladimir Putin tím chce buď Pašinjana sesadit, nebo alespoň oslabit jeho mandát.
Vládce Kremlu dokonce varoval před „ukrajinským scénářem“, pokud bude Jerevan pokračovat ve svém sbližování s evropskou sedmadvacítkou.
Současné průzkumy naznačují, že se Pašinjan pravděpodobně v čele vlády udrží, ale velká část nerozhodnutých voličů stále nechává výsledek otevřený.
Mohlo by vás zajímat
Květiny do Rigy
Reakce Unie na ekonomické hrozby Ruska byla okamžitá. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová po rozhovoru s premiérem Pašinjanem 4. června oznámila balíček ekonomické podpory zaměřený na arménská odvětví, která jsou nejvíce postižená ruskými sankcemi.
Von der Leyenová popsala ruské jednání jednoznačně. „Moskva zneužívá hospodářské vztahy jako zbraň k vyvíjení politického tlaku. Tento postup známe až příliš dobře,“ zdůraznila.
Prostřednictvím unijního programu pro odolnost a růst už Brusel pomohl sedmi tisícům podnikům a podpořil vytvoření více než dvacet tisíc pracovních míst. Arménské instituce mají získat přes 50 milionů eur (1,2 miliardy korun) v podobě přímé rozpočtové podpory.
Brusel také pracuje na opatřeních k usnadnění obchodu s arménskými zemědělskými a potravinářskými produkty. Zásilka deseti tisíc arménských květin, kterým byl odepřen přístup na ruský trh, má dorazit do Lotyšska. EU a Arménie se také dohodly na zřízení společné pracovní skupiny pro koordinaci všech ekonomických a politických opatření.
Více než jen volby
Ruské vměšování jde nad rámec obchodních omezení. Kreml rozpoutal dezinformační kampaň a používá uměle vytvořený falešný obsah pomocí nástrojů umělé inteligence, aby vykreslila Pašinjana jako arménského zrádce. Kreml také povolal svého velvyslance v Arménii ke konzultacím.
V sázce je hodně. Arménie má podle Bruselu potenciál stát se strategickým uzlem spojujícím Evropu, jižní Kavkaz a Střední Asii. Dokládá to nedávné otevření obchodních cest s Tureckem, včetně železničního spojení přes Gruzii. Na 23. června je navíc naplánováno zasedání platformy pro propojení, kde obě strany plánují spolupráci dále rozvíjet.
Pokud Pašinjan vyhraje a získá silný mandát, západní trajektorie Arménie se pravděpodobně prohloubí. Pokud hlasování přinese opačný výsledek a posílí proruská opozice, mohl by se zastavit mírový proces s Ázerbájdžánem, ale také sbližování s Unií. Nedělní volby budou testem toho, zda ekonomický nátlak Moskvy funguje. Evropa sází na to, že je tomu naopak.
