Na evropském trhu práce se má do roku 2030 zvýšit míra zaměstnanosti na 78 procent. Naráží to ale na fakt, že desítky milionů obyvatel z různých důvodů práci vůbec nehledají. Masivní podpora celoživotního vzdělávání a řešení dopadů umělé inteligence, ale také zvýšení dostupnosti péče o děti pro matky samoživitelky mají současné poměry změnit, oznámila evropská komisařka Roxana Mînzatuová.
Budoucnost práce přichází rychleji, než s ní dokážou držet krok evropská pravidla. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence už mění trh práce, obrátila se Evropská komise na odborníky, aby posoudili dopad změn na pracovní místa. Je to první krok v úsilí o přípravu evropského sociálního modelu na novou technologickou éru.
Důraz na AI a pečovatelské služby
Evropská komisařka pro pracovní místa a sociální práva Roxana Mînzatuová ve středu oznámila prioritní témata pro Evropský pilíř sociálních práv, který vznikl v roce 2017. Jsou to pečovatelská práce a umělá inteligence.
Komisařka upřesnila, že cílem není pouze definovat střednědobý a dlouhodobý dopad umělé inteligence na trh práce. Ale také nastínit nezbytná pravidla a podporu pro spolupráci mezi lidmi a umělou inteligencí. V příštím roce se plánuje přijetí Evropské dohody o péči, která se zaměří na pečovatelské pracovníky. Cílem je zlepšení jejich pracovních podmínek a zvýšení atraktivity celého odvětví péče.
Komise chce odpovědi
„Situace se za poslední dva roky změnila. A nadále se mění takovým tempem, že mohu říci, že budeme velmi rychle postupovat při zřízení expertní skupiny, abychom se mohli pustit do práce,“ vysvětlila Mînzatuová.
Komise připustila, že rychlé přijetí a používání umělé inteligence může podpořit inovace, produktivitu a ekonomický růst. Varuje ale, že její rozšíření vytváří otázky týkající se budoucnosti práce, odborných dovedností, vzdělávání, sociálního začleňování a veřejných služeb.
„Nyní, když umělá inteligence transformuje svět práce, zvyšuje životní náklady a zhoršuje nerovnosti, musíme obnovit náš závazek k zásadám sociálního pilíře. Znovu potvrzujeme náš závazek k sociální Evropě. Připravuje lidi na změnu, chrání je před novými riziky a vytváří příležitosti pro všechny,“ uvedla komisařka.
Potřebujeme aktuální data
EU chce podporovat různé nástroje, které má k dispozici, a evropské orgány, které shromažďují data, jako je Společné výzkumné středisko (JRC) a platformy pro sledování umělé inteligence. „Potřebujeme nejen integrovat tato data, ale také zajistit podporu a odborné znalosti ohledně různých scénářů a potenciálních reakcí na bezprecedentní nebo zcela novou situaci, které lidstvo čelí,“ upřesnila Mînzatuová.
EU si stanovila cíl do roku 2030, že dosáhne míry zaměstnanosti v bloku až do výše 78 procent, oproti současným 76,3 procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Chce také zajistit, aby se 60 procent dospělých každoročně účastnilo vzdělávacích aktivit. V současnosti je to 39,5 procenta.
33 milionů žen mimo trh práce
Podle Mînzatuové je padesát milionů Evropanů mimo trh práce, z nichž 33 milionů tvoří ženy. „Nejedná se o nezaměstnané, ale spíše o osoby, které aktivně nehledají práci. Z různých důvodů nevěří, že mohou pracovat. Nebo čelí řadě překážek, které jim v tom brání,“ poznamenala.
Zejména mezi 33 miliony žen, které nepracují, je mnoho matek a samoživitelek. Z trhu práce vypadly zejména kvůli nutnosti péče o své děti. „Cenově dostupná péče o děti je nezbytná pro ženy pracující ve výzkumu, v zemědělství a v jakémkoli odvětví. Tento bod jasně vyplynul z debaty v rámci kolegia komisařů,“ vysvětlila.
