Chladí málo, nebo je to naopak už příliš? Klimatizace ve veřejné hromadné dopravě rozděluje cestující na dva tábory. Dopravci popsali, podle čeho se při jejím nastavování ve vlacích, tramvajích nebo autobusech řídí a zda mají cestující nárok na kompenzaci, když chlazení nefunguje optimálně.
Téměř samozřejmostí je klimatizace ve vlacích. České dráhy mají aktuálně klimatizaci ve více než 1700 vozech. Vedle většiny dálkových vlaků jde podle mluvčího Petra Šťáhlavského i o velkou část regionálních spojů. Zmiňuje například jednotky CityElefant, RegioPanter, RegioShark, RegioFox, RegioSpider.
„Klimatizace u drážních vozidel funguje celoročně. Není to jako například u autobusů, kde se zapíná jen v letním období. Je to součást ventilace vlaků, která zajišťuje výměnu vzduchu ve vlacích. V chladných dnech systém přitápí, v letním období chladí,“ popsal Šťáhlavský.
Teplotu mohou ovlivnit i cestující
Základní nastavení interiérové teploty ve vlacích je od výrobců podle Šťáhlavského nastavené na 22 °C. Ve velkoprostorových vozech může tuto teplotu o 2 stupně nahoru nebo dolů upravit doprovod vlaku. V oddílových vozech si ji ve stejném rozsahu mohou upravovat i sami cestující.
Spolu s rostoucí okolní teplotou se podle Šťáhlavského přizpůsobuje i teplota v interiéru. „Systém udržuje rozdíl ve vnější a vnitřní teplotě na zhruba 8 °C doporučených také zdravotníky. Při vnější teplotě vzduchu 35 °C tak udržuje klimatizace uvnitř vlaku teplotu na úrovni zhruba 27 °C,“ informoval. Udržování teploty hlídá řada čidel, které jsou uvnitř vozu i vně.
Aby klimatizace dobře fungovala, testuje se podle mluvčího v unikátním klimatickém tunelu společnosti Rail Tec ve Vídni. „Měří se tam mnoho veličin za různých povětrnostních podmínek včetně účinnosti klimatizace a větrání,“ podotkl mluvčí.
Teplotou hýbají i notebooky
Jak poté ve vozech reálně funguje, ale ovlivňuje i řada dalších faktorů. Může to být například i obsazenost vlaku, počet notebooků nebo například délka otevření nástupních dveří a dveří do klimatizovaných oddílů při zastavení vlaku ve stanici.
„Mezi významné vlivy na výkon klimatizace má také konstrukce trakčního vedení a jeho výluky. Tedy situace, kdy musí být napájení soupravy z trakčního vedení vypnuté. V takovém případě dochází k odstavení činnosti klimatizačního systému,“ sdělil Šťáhlavský. K vypnutí a opětovného rozběhu systému je přitom potřeba několik minut.
„Pokud je v příslušném traťovém úseku větší počet míst s nutným vypnutím napájení, dochází také k častějšímu vypnutí klimatizace, ta nemůže fungovat po celou dobu jízdy a proto může být její účinnost nižší,“ míní mluvčí.
Mohlo by vás zajímat
Předcházet extrémním rozdílům
Vnitřní i venkovní teplotu, obsazenost vozidla nebo četnost otevírání dveří zohledňují klimatizační systémy podle mluvčího Lukáše Kubáta i ve vlacích dopravce RegioJet. Nastavení vychází podle něj z technických parametrů jednotlivých vozidel, doporučení výrobců a příslušných evropských železničních norem pro tepelný komfort.
„Cílem je udržovat ve vozech komfortní teplotu zpravidla v rozmezí 22 až 24 °C. Současně se snažíme předcházet nadměrným teplotním rozdílům mezi interiérem a exteriérem, které by mohly být pro cestující nepříjemné,“ poznamenal. Obecně platí, že klimatizace by neměla vytvářet příliš velký rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou, přičemž rozdíl kolem 6 až 8 °C se považuje za komfortní.
Nastavení klimatizací podle Kubáta průběžně sleduje a vyhodnocuje i palubní personál během jízdy. „Důležitou roli hraje rovněž zpětná vazba od cestujících, která pomáhá identifikovat případné problémy a optimalizovat nastavení klimatizace tak, aby byl zajištěn co nejvyšší komfort cestujících při zachování spolehlivého provozu zařízení,“ sdělil.
Peníze, kredity nebo nápoj
V případě nefunkční klimatizace nebo topení mají cestující nárok na kompenzaci až do výše 100 procent ceny jízdného. Platí to v případě, že se není možné přesunout do jiného vozu, kde klimatizace nebo topení funguje.
„Situaci zpravidla řeší přímo na místě vlakový personál. Kompenzace je cestujícím standardně poskytnuta formou kreditu na zákaznický účet, a to ihned nebo nejpozději do pěti pracovních dnů,“ dodal Kubát. Kredit mohou lidé využít na další cesty, anebo si ho mohou nechat proplatit.
České dráhy cestujícím nabízejí kompenzaci za nefungující klimatizaci v dálkových vlacích ve výši 70 korun. Lidé také mohou dostat nápoj. Podle Šťáhlavského se také snaží dopravce cestující přesunout do vozů, kde klimatizace funguje.
Klimatizujete málo, anebo hodně
Klimatizovanými tramvajemi, autobusy a trolejbusy se mohou svézt cestující i třeba v Praze. Dopravní podnik hlavního města (DPP) ale přímo na svých internetových stránkách připouští, že zavděčit se cestujícím není jednoduché.
„Z jedné strany je DPP pranýřován, že klimatizuje málo a cestujícím je horko, z druhé strany se ozývají kritické hlasy, že cestujícím je ve vozech zima a obávají se nachlazení. Najít pověstnou zlatou střední cestu v této oblasti je někdy velmi složité,“ uvádí.
Nastavení je přitom podobné jako ve vlacích. Při venkovní teplotě v rozmezí 22 až 25 °C se musí podle dopravního podniku teplota ve vozech pohybovat v rozmezí 20 až 25 °C. Při venkovních teplotách vyšších než 25 °C musí být teplota uvnitř vozidla vždy o 1 až 6 °C nižší než teplota venkovní.
Tramvaje, autobusy i trolejbusy
Koncem letošního dubna měli cestující v Praze k dispozici klimatizaci ve 127 tramvajích Škoda 15T. Že mají vozy chlazení se pozná podle žlutého pruhu na čelní masce vozu, nebo podle piktogramu na dveřích. Klimatizaci má také dvacítka nových tramvají Škoda 52T. „Do konce roku 2026 se vozový park DPP rozroste o dalších 20 tramvají Škoda 52T, v roce 2027 pak o dalších 31 kusů,“ informuje Dopravní podnik hlavního města Prahy.
Zajímavostí je, že jednotky systému topení, ventilace a klimatizace napájí rekuperovaná energie, kterou tramvaje vyrábějí při jízdě. „Rozdíl v energetické náročnosti vozu 15T s klimatizací a bez ní je téměř zanedbatelný,“ uvádí DPP.
K 30. dubnu měl DPP ve vozovém parku také 72,87 procent plně klimatizovaných autobusů a 100 procent plně klimatizovaných trolejbusů.
