Osoba, která radí, kam investovat, nemusí mít žádnou kvalifikaci, nepodléhá žádnému dohledu a může mít tvář generovanou umělou inteligencí. Téměř polovina dospělých v EU nemá úspory na základní výdaje na tři měsíce, přesto se miliony lidí učí investovat od lidí na sociálních sítích. Europoslankyně Lídia Pereiraová vysvětila v rozhovoru pro EU Perspectives, proč se Brusel konečně rozhodl jednat.
Evropský parlament nedávno podpořil nové usnesení, které stanoví pravidla pro finanční influencery v celém evropském bloku. Práci na zprávě vedla portugalská europoslankyně z Evropské lidové strany Lídia Pereiraová. V rozhovoru pro EU Perspectives přiblížila, rizika influencerů a možnosti, jak jejich působení omezit.
Fenomén finfluencerů existuje již několik let. Proč je právě teď ten správný okamžik, aby zasáhl Evropský parlament?
Tento fenomén není nový, ale spojilo se několik trendů. Proto je nutné zasáhnout. Nedávné údaje ukazují, že pouze 18 procent občanů EU má vysokou úroveň finanční gramotnosti. A také téměř polovina evropských dospělých nemá úspory, které by potřebovali k pokrytí základních výdajů na tři měsíce. Současně se sociální sítě staly dominantním zdrojem finančních informací pro mladší věkové skupiny.
Zejména generace Z se o investování učí především prostřednictvím online zdrojů, nikoli od bank, od finančních poradců nebo ve školách. Dalším faktorem je vývoj technologií. Rychlé šíření generativní umělé inteligence, deepfakes a stále sofistikovanějších online podvodů změnilo povahu rizik. Už nemluvíme jen o zavádějících reklamách. Mluvíme o podvodech v průmyslovém měřítku, které zneužívají důvěru, kterou lidé vkládají do známých online tváří.
Třetím faktorem je politika a návrh nových pravidel. Komise loni v září představila strategii finanční gramotnosti, dokončuje se strategie pro investice drobných investorů a chystají se spořicí a investiční účty. Unie spoření a investic přinese výsledky pouze tehdy, budou-li mít občané znalosti a ochranu, aby mohli s důvěrou vstupovat na kapitálové trhy.
Jsou současná digitální pravidla, jako je nařízení o digitálních službách, nedostatečná k řešení rizik spojených s finfluencery?
Nařízení o digitálních službách, směrnice o audiovizuálních mediálních službách a nařízení o zneužívání trhu jsou nezbytnými nástroji pro regulaci digitálního sektoru. Problémem není to, že pravidla neexistují. Problémem je, že nebyla navržena s ohledem na finfluencery. Tím se vytváří šedá zóna. Největší rozpor se týká samotného postavení finfluencerů.
Licencovaný finanční poradce podléhá přísným pravidlům. Finfluencer se stovkami tisíc sledujících, který v praxi každý den ovlivňuje investiční rozhodnutí, může zcela spadat mimo tento rámec, zejména pokud není zaměstnán autorizovanou finanční institucí a nepropaguje autorizované produkty.
Může de facto působit jako finanční poradce bez jakýchkoli odpovídajících povinností a orgány dohledu mají k dispozici velmi omezené nástroje, jak na něj dohlížet.
Druhým nedostatkem je přeshraniční vymáhání. Vliv finfluencerů se šíří okamžitě v rámci jednotného evropského trhu okamžitě, dohled nikoli. Také chybí regulace pro finanční obsah generovaný umělou inteligencí.
Mohlo by vás zajímat
Zpráva Evropského parlamentu požaduje větší transparentnost a varování před riziky. Jak to skloubíte se svobodou projevu a kreativitou na sociálních sítích?
Tato rovnováha je jádrem usnesení. Cílem není nikoho umlčet ani nasazovat regulační svěrací kazajku. Sociální sítě demokratizovaly přístup k finančním informacím pro celou generaci, včetně lidí, kteří by nikdy nevkročili do investičního oddělení banky. Chceme zachovat tuto kreativitu a tento dosah. Nechceme ale, aby sociální sítě zneužívali nekalí aktéři, kteří využívají finanční vzdělávání jako zástěrku pro podvody, pyramidové hry nebo propagaci nevhodných spekulativních produktů.
Proto zpráva rozlišuje mezi dvěma odlišnými světy. Na jedné straně jsou to „finfluenceři“, kteří působí transparentně. Jasně uvádějí, kdy je obsah sponzorován, a poskytují skutečnou vzdělávací hodnotu. Na druhé straně jsou aktéři, kteří poskytují nekvalifikované rady, prosazují neautorizované produkty nebo jednají v jasném rozporu se zákonem o ochraně spotřebitele. Pro tyto subjekty je odpovědí vymáhání práva, nikoli dialog.
Jaká konkrétní opatření očekáváte od Evropské komise po hlasování na plenárním zasedání?
Usnesení je podrobně rozpracováno právě proto, aby vedlo ke konkrétním následným krokům. Vyzdvihla bych několik očekávání. Za prvé, plné provedení Strategie finanční gramotnosti představené v září 2025, s jasným monitorovacím mechanismem. Usnesení žádá Komisi, aby do konce roku 2027 podala zprávu o přijetí a účinnosti strategie, včetně sítě ambasadorů, kodexu chování a celoevropské komunikační kampaně.
Za druhé, oznámený akční plán EU proti finančním podvodům na internetu, který musí doplňovat prosazování nařízení o digitálních službách a přímo řešit podvody generované umělou inteligencí a deepfakes. Občané se nemohou bránit před hrozbami, kterým nerozumějí.
Zatřetí, evropský kodex chování pro „finfluencery“ s dobrovolným certifikátem pro tvůrce, kteří jej dodržují, a jasným rámcem pro transparentnost, střet zájmů a kvalitu poskytovaných informací.
Za čtvrté, nástroje, díky nimž se unie spoření a investic stane pro občany realitou. Jako je zavedení spořicích a investičních účtů ve všech členských státech. Finanční gramotnost bez dostupných produktů je pouhou teorií.
Finanční gramotnost je společnou odpovědností. Jak může EU zabránit roztříštěnosti vzhledem k rozdílům mezi členskými státy?
Společná odpovědnost je silnou stránkou, ale pouze pokud je koordinovaná. Roztříštěnost je reálným rizikem a usnesení se s ní vypořádává na několika úrovních. První úrovní jsou společné standardy.
Vyzýváme Radu, aby vydala doporučení, jímž se stanoví společné zásady a minimální standardy pro finanční vzdělávání. Nejde o to, aby Brusel vnucoval jednotný vzdělávací program, ale o to, aby všichni směřovali ke srovnatelným výsledkům.
Další úrovní je sdílená infrastruktura. Depozitář evropských iniciativ v oblasti finančního vzdělávání, který obsahuje speciální sekci věnovanou kyberbezpečnosti a prevenci podvodů, umožňuje, aby si každý členský stát osvojil osvědčené postupy jiného členského státu, aniž by musel objevovat Ameriku.
Třetí úrovní je zásada „společných standardů a individuálně přizpůsobeného provádění“. Usnesení výslovně odmítá univerzální přístup. Iniciativy musí být zaměřeny na konkrétní komunity a zohledňovat specifickou situaci žen, mladých lidí, seniorů, osob se zdravotním postižením, obyvatel venkovských oblastí a dalších zranitelných skupin.
Roztříštěnosti se lze vyhnout nikoli centrální uniformitou, ale sdílenými výsledky, společným měřením a aktivním vzájemným učením. Tak se unie spoření a investic stane projektem, který přináší výsledky občanům ve všech členských státech.
