Vláda Andreje Babiše nechá prověřit jednu kontroverzní transakci z doby předchozího kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS). Jak v pondělí oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), najatí auditoři si posvítí na to, zda minulá vláda nekoupila vlastníka páteřních plynovodů, tedy společnost NET4GAS příliš draze. Negativní zjištění mohou podkopat pozici eurokomisaře Jozefa Síkely, který byl jako ministr průmyslu u dojednání sporné akvizice.
„Zahajujeme v těchto dnech audit společnosti NET4GAS. To je ten vypečený nákup, který se podařil minulé vládě. Proč audit zahajujeme? Protože chceme prověřit, zda to bylo ve správný čas, na správném místě a za správnou cenu. Minulá vláda koupila za 5 miliard korun ztrátové plynovody, které budou muset bankám a fondům zaplatit dluh 33 miliard korun,“ řekl Havlíček po jednání vlády.
Hodně peněz za předlužený podnik
Zaplacené peníze se však státu už těžko kdy vrátí. Pro připomenutí: Kupní cenu ve výši 5 miliard korun i na poslední chvíli vyplacenou dividendu ve výši 2,9 miliardy korun shrábli původní vlastníci. Tedy investiční fondy patřící pod německou skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Ti navíc po sobě zanechali dluh ve výši již zmíněných 33 miliard korun. Těžko si lze představit způsob, jak po více než dvou letech donutit bývalé majitele část peněz vrátit.
Tady šance ve sporu uspět nejspíš snížil státem vlastněný podnik ČEPS. Tento provozovatel přenosové soustavy totiž na přání vlády NET4GAS na konci roku 2023 koupil. Jenže krátce po nákupu oznámil, že vlastníka hlavních plynovodů získal levně. ČEPS ve výroční zprávě za rok 2023 reálnou hodnotu podniku NET4GAS vyčíslil na téměř 19 miliard korun. Těžko lze tvrdit, že nákup byl pro stát, potažmo ČEPS, výhodný i nevýhodný současně.
Jakou roli sehrál exministr Síkela?
Podle dobře informovaných zdrojů, se kterými Ekonomický deník v posledních týdnech hovořil, má výše zmíněné prověřování hlavně politickou motivaci. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce najít další kauzu, ve které by mohla „vykoupat“ hnutí Starostové a nezávislí (STAN) podobně jako v kauze Dozimetr. Ministrem průmyslu a obchodu byl v době, kdy ČEPS na přání vlády NET4GAS koupil, reprezentant hnutí STAN Jozef Síkela. Ten později z funkce odstoupil, aby se mohl na konci roku 2024 stát evropským komisařem pro mezinárodní partnerství.
V zákulisí se již delší dobu spekuluje o tom, zda Síkela neměl v této věci konflikt zájmů. Jako bývalý top manažer bankovní skupiny Erste mohl mít zájem na tom, aby NET4GAS splatil dluhy bankám v plné výši. Tedy nevydat se cestou bankrotu následného odkupu oddlužených aktiv od konkursního správce. Podobnou cestou v roce 2017 stát získal, a to za pouhých 80 milionů korun, černouhelné doly OKD.
Tři vynucené odchody
Vláda Andreje Babiše začala krátce po svém nástupu k moci „čistit“ vedení společností NET4GAS a ČEPS od lidí, který byli do kritizované transakce zapojeni. Skončit tak musel například předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák, i když v jeho případě se našlo důvodů k odvolání více. Připomenout lze napjaté, až nevraživé vztahy s mocným šéfem skupiny ČEZ Danielem Benešem.
Ve funkci skončil také dlouholetý místopředseda dozorčí rady ČEPS Radek Lucký. Ten má pověst „šedé eminence“ s výrazným vlivem na ministerstvu průmyslu. „Připravuje se audit nákupů plynové infrastruktury. Považujeme za správné, aby v orgánech ČEPS byli lidé, kteří nebyli bezprostředně u pořizování přepravní soustavy nebo zásobníků. Není v tom nic osobního ani odborného,“ řekl Havlíček v dubnu Ekonomickému deníku k odvolání Luckého.
Již loni v prosinci, tedy krátce po změně vlády, byl odvolán z funkcí člen dozorčí rady NET4GAS a jednatel firmy NET4GAS Holdings Petr Doškář. Ten byl blízkým spolupracovníkem Jozefa Síkely už v dobách, kdy oba zastávali manažerské posty v České spořitelně a Slovenské spořitelně. V únoru 2023 se stal Síkelovým poradcem na ministerstvu průmyslu a od srpna 2023 byl dva roky vrchním ředitelem sekce Ekonomiky a fondů EU. Právě Doškář se měl na dojednání nákupu plynovodů významně podílet.
