Petr Pavel je jediným z možných kandidátů na prezidenta, který může dostat víc než polovinu hlasů. Ukazuje to alespoň aktuální průzkum agentury STEM/MARK, který zveřejnila na svém webu. Prezidenta Pavla by znovu zvolilo nebo možná volilo 53 procent Čechů. Premiér Andrej Babiš (ANO) skončil s podporou 44 procent jako druhý.
Z dalších osobností, které lidem předložila agentura, by až 40 procent dostal herec a moderátor Marek Eben. Současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dosáhl podpory 35 procent a úřadující ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o pět procent méně.
Kdo by mohl být dalším prezidentem?
Fialu ne
Prezident Pavel zároveň nasbíral i nejméně negativních hlasů. Volit by ho odmítla méně než polovina dotazovaných. U Babiše nesouhlas vyjádřilo 56 procent voličů. Ministr Havlíček proti tomu vzbuzuje méně odmítavých reakcí, jen něco málo přes polovinu (51 procent).
Nejodmítanějším z případných kandidátů byl bývalý premiér Petr Fiala (ODS), kterého by do čela Česka nechtělo 80 procent lidí. Následoval vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (za Motoristy) se 79 procenty. Shodně 74 procent Čechů odmítá za hlavu státu šéfy obou menších stran současného kabinetu, tedy Tomia Okamuru (SPD) a Petra Macinku (Motoristé). Kompletní seznam najdete zde.
Před výběrem z nabízených možností nechala agentura lidi na otázku, kdo by se měl v roce 2028 stát prezidentem, odpovědět spontánně. Konkrétní jméno uvedlo 38 procent potenciálních voličů. „Spektrum jmen, která se objevovala, je poměrně široké. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény ale dominoval současný prezident Petr Pavel, s výrazným odstupem pak Andrej Babiš či Karel Havlíček a Alena Schillerová,“ uvedla agentura. Zbylé dotázané žádný kandidát nenapadl, nebo to pro ně není aktuální téma.
Důležitost úřadu prezidenta klesla
Vnímání důležitosti prezidentského úřadu podle průzkumu od předchozího dotazování v loňském čtvrtém čtvrtletí mírně kleslo. Za rozhodně nebo spíše důležitý ho letos považuje 67 procent dotázaných, minule to bylo 76 procent. Přibližně pětina vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný. Za posílení role prezidenta se postavilo 35 procent lidí, naopak zhruba 14 procent je pro oslabení jeho role.
Pravomoci hlavy státu dobře zná každý sedmý oprávněný volič, častěji vysokoškolsky vzdělaní, Pražané a voliči aktuálních opozičních stran. „Ačkoliv většina veřejnosti správně identifikuje pravomoc prezidenta vetovat zákony nebo udělovat milosti, hlubší povědomí o specifických ústavních kompetencích, jako je jmenování soudců či členů bankovní rady České národní banky, zůstává u podstatné části populace omezené,“ podotkl Jan Burianec ze STEM/MARK.
Ideální profil budoucího prezidenta či prezidentky
Z hlediska politické praxe voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do kandidatury už vstupovat ideálně jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických stranách, uvedli autoři průzkumu. Z nabízených vlastností příštího prezidenta se největší podíl dotázaných 21 procent vyslovil pro čestnost, poctivost a slušnost. Nestranný a nadstranický by měl být podle 19 procent, reprezentativní podle 17 procent. 15 procent zvolilo možnost „je zde pro lidi“. Shodně 11 procent chce, aby prezident byl inteligentní a vzdělaný a také aby byl vlastenec a hájil zájmy Česka.
V průzkumu mezi 13. dubnem a 4. květnem se agentura STEM/MARK dotazovala víc než tisícovky lidí ve věku 18 let a více. Ve stejném dotazování zjistila a dříve zveřejnila, že za nejlepšího porevolučního prezidenta lidé považují Václava Havla, druhý skončil Václav Klaus, třetí Petr Pavel a poslední Miloš Zeman.
