Evropské státy čekají v příštích letech mimořádně vysoké výdaje na obranu, energetiku nebo důchody. Pokud vlády nezmění hospodářskou politiku, může veřejný dluh v Evropské unii podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) do roku 2040 vzrůst až na 130 procent HDP. To by znamenalo zhruba dvojnásobek současné úrovně. MMF proto vyzval členské státy k rozsáhlejším reformám, změnám pracovního trhu i debatě o společném evropském zadlužování.
Varování zaznělo v dokumentu, který MMF připravil pro neformální jednání ministrů financí Evropské unie. Fond upozorňuje, že evropské ekonomiky budou v dalších patnácti letech čelit souběhu několika nákladných tlaků. Vedle rostoucích výdajů na obranu půjde také o transformaci energetiky a stárnutí populace.
Podle MMF už nestačí jen dílčí úpravy rozpočtů nebo krátkodobá úsporná opatření. „Přístup proplouvání, který dosud přijalo mnoho zemí, naráží na své limity,“ uvedl fond. Kosmetické změny podle něj nebudou stačit.
MMF tlačí na reformy trhu práce i důchodů
Fond doporučuje kombinaci rozpočtové konsolidace a strukturálních reforem. Členské státy by podle něj měly více motivovat lidi k práci napříč Unií a odstranit překážky, které komplikují zaměstnávání pracovníků z jiných zemí EU.
Významnou roli mají sehrát také důchodové reformy. MMF doporučuje prodlužování věku odchodu do důchodu a změny, které by pomohly udržet veřejné finance pod kontrolou i při stárnutí evropské populace.
Součástí doporučení je i větší podpora investic do nízkouhlíkových technologií nebo projektů odolných vůči klimatickým změnám. Vlády by podle fondu mohly poskytovat záruky pro rizikovější investice, aby do nich přilákaly soukromý kapitál.
Spor o společné evropské dluhy pokračuje
MMF zároveň navrhl hlubší integraci evropských energetických trhů nebo sjednocování pravidel, která se dnes v jednotlivých členských státech často výrazně liší. Evropská unie by podle něj měla také usnadnit přesun úspor občanů do výnosnějších investic v rámci celého bloku.
Nejcitlivější část doporučení se týká společného evropského zadlužování. MMF uvedl, že inovace, energetika nebo obrana představují evropské veřejné statky a měly by být financovány společně.
Mohlo by vás zajímat
Právě společné dluhy ale dlouhodobě rozdělují členské státy. Země jako Francie, Itálie nebo Španělsko společné financování podporují. Naopak Německo a část severoevropských států jej odmítají kvůli obavám z přenášení dluhů mezi zeměmi.
Bez rychlé reakce bude problém dražší
Podle MMF budou muset většina členských států veřejné finance ozdravit i v případě, že reformy přijmou. Ambicióznější změny ale mohou rozsah potřebných škrtů nebo daňových opatření zmírnit.
Fond zároveň varuje, že odkládání problém ještě prodraží. Čím déle budou vlády s reformami čekat, tím nákladnější budou budoucí zásahy do rozpočtů i sociálních systémů.
