Evropská unie má sice špičkové vědce, ale selhává v tom, co pohání globální ekonomiku – nedokáže své objevy proměnit v komerční úspěch. Během debaty EU Perspectives na to upozornili český europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) a Kamila Kozirogová z Asociace evropských univerzit. Evropa podle nich uvázla v pasti zastarávajících odvětví, jako je klasický autoprůmysl. V robotice či mikročipech ale zásadně zaostává za USA a Čínou.
Evropa investuje miliardy eur do výzkumu a inovací, ale stále se jí nedaří proměnit špičkové vědecké kapacity v komerční úspěch. Tento nesoulad byl tématem kulatého stolu pořádaného EU Perspectives. Řečníci debatovali o tom, jak může Unie zmenšit technologický náskok, který mají Spojené státy a Čína.
Tato problematika svedla k jednomu stolu europoslance Ondřeje Krutílka zvoleného za ODS (ECR/Česko), jenž je členem Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), a Kamilu Kozirogovou, zástupkyni ředitele pro výzkum a inovace v Asociaci evropských univerzit.
Více peněz
Hlavní otázkou zůstává, zda je evropské zaostávání v technologických řešeních za globální konkurencí způsobeno primárně nedostatečným financováním. Nebo se jedná o hlubší strukturální problém, který má kořeny v roztříštěnosti a slabé komercializaci evropského výzkumu.
„Musíme investovat do výzkumu a inovací. A investovat více,“ řekl Krutílek a poukázal na poměrně nízkou úroveň objemu výdajů Evropy ve srovnání s USA a Čínou.
Tuto propast už před dvěma lety popsal bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti.
Pouhé zvýšení rozpočtů ale podle Krutílka nestačí. „Musíme se držet komplexního přístupu k pochopení, kde je problém a jak ho řešit,“ uvedl během debaty.
Část problému spočívá v zaměření evropského průmyslu. Zejména to jsou odvětví, jako je automobilový průmysl a telekomunikace. Zároveň ale Evropa zaostává v nejmodernějších sektorech, jako je výroba polovodičů a robotika. „Proto zaostáváme,“ je přesvědčen Krutílek.
Mohlo by vás zajímat
„Pokud chceme zůstat součástí světové ekonomiky i v budoucnu, musíme investovat do výzkumu a vývoje, do inovací a opustit past takzvaných středních technologií, ve které se momentálně nacházíme,“ doplnil.
Kolik peněz je dost?
Debata probíhá v době, kdy Brusel vyjednává o dalším víceletém finančním rámci (VFR), který určí priority výdajů Evropské unie pro období 2028 až 2034. Evropská komise navrhla vyčlenit 175 miliard eur na další program podpory výzkumu bloku.
Kamila Kozirogová uvedla, že Asociace evropských univerzit požaduje na toto období vyčlenit alespoň 200 miliard eur (4,9 bilionu korun). „Použili jsme argumenty poskytnuté samotnou Komisí – Draghiho zprávou,“ řekla.
Evropský parlament prosazuje dokonce ještě větší rozpočet. Europoslanec Christian Ehler (EPP/Německo) bojuje za zvýšení na 220 miliard eur (5,3 bilionu korun).
Krutílek ale připouští odpor fiskálně konzervativních členských států. „Obávám se, že členské státy rozpočet na vědu a inovace sníží,“ řekl.
Nejde jen o finance
Krutílek ale zdůraznil, že by se debata neměla zaměřovat výhradně na veřejné peníze z unijního rozpočtu. „Musíme mobilizovat soukromý kapitál. Porovnejme Evropu a Spojené státy. Tam se zapojuje soukromý kapitál vždy. Pokud se nám to nepodaří změnit, pak budeme zaostávat,“ argumentoval. Vnímá ale, že řada evropských vlád stále není připravena změnit přístup k financování vědy a inovací.
Oba řečníci opakovaně souhlasili s tím, že hlavní slabinou Evropy není kvalita výzkumu, ale nízká schopnost výsledky výzkumu dostat do komerční sféry. „V Evropě máme kvalifikované lidi, ale nejsme schopni jejich práci komercializovat,“ připomenul Krutílek.
Podle něj je potřeba změnit celý systém evropské vědy a začít podporovat firmy už od rané fáze výzkumu až po průmyslovou výrobu. „Univerzity by měly přijít s výzkumem, který pak lze transformovat do spin-offů. Abyste se mohli dále rozvíjet, potřebujete instituce a politiky, kteří definují pravidla,“ uzavřel.
