Česká pošta zřejmě dostane od státu méně peněz na úhradu čistých nákladů za své základní služby. Dosavadní strop dvě miliardy korun ročně klesne na nejvýše 1,5 miliardy korun. S tímto plánem přichází novela skupiny poslanců koaličního hnutí ANO, kterou vláda podle podkladů pro pondělní schůzi podpoří. Kabinet s největší pravděpodobností vydá kladné stanovisko bez jakýchkoliv připomínek.
Proč ale politici dobrovolně berou státnímu podniku stovky milionů korun v době, kdy plánoval obří ztráty, a jaké nečekané změny tento krok přinese pro digitalizaci českých úřadů?
Bruselské veto hrozí platební neschopností
Předkladatelé z hnutí ANO obhajují snížení hraniční částky o půl miliardy korun podmínkami veřejné podpory, které schválila Evropská komise. Parlament přitom zvýšení limitu na dvě miliardy schválil teprve loni s účinností od letošního roku. Současný poslanecký návrh vrací stav do původní podoby, čímž chce podle důvodové zprávy odstranit riziko nesouladu s loňským červencovým rozhodnutím Evropské komise o mechanismu podpory a výši kompenzací. Novela zavedená bývalou vládou Petra Fialy navíc přinesla čtvrtletní vyplácení peněz místo pololetního.
Ministr vnitra Lubomír Metnar v dubnu upozornil, že loňská změna poštovního zákona uvrhla Českou poštu do vážných problémů. Jakékoliv navýšení platby totiž podléhá nové evropské notifikaci. Náměstek ministra Lukáš Klučka uvedl, že toto schvalování v Bruselu může trvat až dva roky. Pokud by stát trval na vyšší částce, pošta by kvůli chybějícím schváleným penězům mohla reálně upadnout do platební neschopnosti.
Nové vedení stoplo prodej Balíkovny i historického sídla
Podnik se dlouhodobě potýká s nepříznivými hospodářskými výsledky. Podle Metnara vykázala pošta za loňský rok bez započtení majetkových operací ztrátu přesahující jednu miliardu korun, přičemž předloni tato ztráta činila 1,25 miliardy korun. Největší propad zaznamenaly balíkové služby, které vygenerovaly ztrátu 2,5 miliardy korun. Pro letošní rok management původně predikoval ztrátu přes dvě miliardy korun a chystal hromadné propouštění.
Nová dozorčí rada však zvolila zcela jinou strategii. Chce zachovat stávající pobočkovou síť i přibližně 19 000 zaměstnanců. Z toho důvodu noví inspektoři okamžitě zastavili plánovaný prodej Balíkovny i dražbu hlavní budovy České pošty v Jindřišské ulici v Praze.
Digitalizace státu zažívá velký odklad
Novela z dílny ANO neřeší pouze poštovní služby, ale výrazně zasahuje také do harmonogramu elektronizace veřejné správy. Posouvá totiž o další dva roky, konkrétně na leden 2029, povinnost používání atestované elektronické spisové služby pro ústřední správní úřady. Ostatní úřady získají na zavedení dokonce tři roky k dobru. Tuto povinnost nově dostanou z výjimky také bezpečnostní sbory včetně Bezpečniční informační služby (BIS), Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenské policie.
Změny postihnou i samotný legislativní proces:
- Systém eLegislativa: Poslanci navrhli dvouletý odklad spuštění jeho poslední části na polovinu ledna 2029. Tato část upravuje projednávání novelizací zákonů. Původní termín v lednu 2027 by znamenal nasazení systému, který neumí pracovat s pozměňovacími návrhy podle nynější parlamentní praxe.
- Matriční informační systém: Předloha posouvá spuštění tohoto systému z ledna 2027 na červenec 2028.
Všechny tyto odklady dají státní správě více času na přípravu technické infrastruktury, kterou by jinak úřady podle poslanců nestihly včas uvést do bezchybného provozu.
