Už je nabízejí i obchodní řetězce Lidl a Kaufland ve svých e-shopech, a to za cenu, která se vejde do 10 tisíc korun. Řeč je o balkonových solárních panelech s příslušenstvím, jejichž instalaci by měl zvládnout každý šikovnější uživatel. Prodejci slibují nemalou úsporu výdajů za elektřinu, oslovení odborníci jsou však k této novince skeptičtí.
Nejedná se přitom o žádnou „partyzánštinu“ proti velkým energetickým podnikům. Česká legislativa instalaci a provozování takových zdrojů energie povoluje. Mezi podmínky patří uzavření smlouvy s příslušným distributorem elektřiny a dodržení limitu výkonu 800 wattů. V praxi tak lze na balkon či fasádu domu umístit jeden nebo dva solární panely, které za vhodných podmínek vyrobí až 800 kilowatthodin elektřiny ročně.
Přetok do sítě není povolen
Distributor elektřiny EG.D na webu upozorňuje, že balkonové fotovoltaiky slouží pouze pro vlastní spotřebu a není možné dodávat přebytek vyrobené elektřinu do sítě. „Provoz těchto mikrozdrojů vždy povolíme, je však zapotřebí podat žádost o změnu smlouvy o připojení,“ upozorňuje EG.D. V souvislosti s instalací nedochází k výměně elektroměru; hned po uzavření smlouvy může zájemce začít svou miniaturní fotovoltaiku provozovat.
Prodejci obvykle tvrdí, že instalace balkonové fotovoltaiky je snadná a běžný uživatel ji zvládne bez pomoci elektrikáře. Odborníci jsou v tomto opatrnější. „Nepodceňoval bych technické normy týkající se kvality dodávky elektřiny. Provozovatelé balkonových fotovoltaik si to často neuvědomují. Nákup balkonové fotovoltaiky v hobby marketu či obchodě pro kutily není totéž jako nákup běžného spotřebiče,“ varuje Rostislav Krejcar, expert na energetiku z pražské ČVUT.
Rizika balkonových panelů
Logicky se nabízí kombinace balkonových solárních panelů s baterií, aby uživatel mohl elektřinu využít během celého dne. Jenže právě v tom je podle oslovených expertů příslovečný kámen úrazu. „Z hlediska bezpečnosti je naprosto nevhodná kombinace s baterií, protože umístění baterie v bytě, byť o menší kapacitě, je rizikové,“ varuje Pavel Hrzina, odborný asistent pražské ČVUT se specializací na fotovoltaické systémy a akumulaci energie.
Na co dalšího by si lidé měli dát pozor? „Podle zahraničních zkušeností je největším rizikem připevnění modulů na balkón či fasádu. Většina připevňovacích systémů je poddimenzovaná anebo nekompatibilní. Z elektrického hlediska je instalace většinou bezpečná, protože je zde pouze malé stejnosměrné napětí a měnič nemá příliš velký výkon,“ řekl Pavel Hrzina.
„Osobně v současné podobě nedoporučuji investice do balkonových fotovoltaik, zejména vzhledem k neregulovanému trhu a častým neodborným instalacím. Přestože se mohou jevit jako jednoduchý způsob, jak snížit náklady na elektřinu, většina spotřebitelů si neuvědomuje, že jejich zakoupením a připojením přebírají roli výrobce elektrické energie. S tímto statutem jsou spojeny významné technické, bezpečnostní a právní povinnosti,“ doplnil Rostislav Krejcar.
Raději na střechu domu
Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář odpověděl, že balkonové fotovoltaiky mohou umožnit domácnostem v bytových domech snižovat náklady na elektřinu. Existují však vhodnější řešení. „Mnohem větší smysl dává instalace instalace na střeše bytových domů, kde je orientace panelů vhodnější a ekonomika projektu je často lepší než u individuální instalace,“ říká Jan Krčmář. Střešní fotovoltaika nicméně vyžaduje souhlas všech vlastníků bytů v domě, což v praxi bývá problém.
Tak jako v jiných případech platí, že i zde může mít snaha ušetřit nepříjemné následky. Požárem a devastací bytu může skončit třeba nákup solárních systémů, měničů a příslušných kabelů na neblaze proslulých čínských internetových obchodech, které zde snad ani není nutné jmenovat. Moc smyslu nedává pořízení balkonové fotovoltaiky v případě zájemců, kteří většinu elektřiny spotřebují v ranních a večerních hodinách.
