Ruská agrese na Ukrajině udělala z ospalého severu Švédska centrum evropského zbrojního boomu. Společnost BAE Systems Hägglunds díky obrovskému zájmu po bojových vozidlech CV90 zvyšuje své tržby a ztrojnásobila počet zaměstnanců. Zatímco analytici debatují o tom, zda těžkou techniku v éře dronů nečeká ústup ze slávy, evropské vlády včetně Prahy věří miliardovým investicím do oceli a pancířů.
Každá válka má své vítěze. Ve Švédsku se to promítá do úspěchu společnosti BAE Systems Hägglunds, švédské dcery britského zbrojního giganta. Firma od roku 2020 zvýšila tržby více než pětinásobně. Navíc očekává další vlnu zájmu zejména o bojová vozidla pěchoty CV90. Ruská invaze na Ukrajinu zásadně zvýšila zájem evropských armád o produkci evropských zbrojovek.
Včera bylo pozdě
„Vzhledem k bezpečnostní situaci by chtěli zákazníci naše produkty co nejdříve. Jsou ale připraveni na kompromis,“ prohlásil výkonný ředitel společnosti Hägglunds Tommy Gustafsson-Rask. Celkově má firma objednávky na několik stovek strojů.
Nově registruje zájem o 500 vozidel CV90 od Švédska, Finska, Norska, Litvy a Nizozemska. Pro výrobce to znamená, že musí zdvojnásobit objem výroby.
Tržby firmě vzrosty ze zhruba 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun) v roce 2020 na 1,1 miliardy dolarů (22,7 miliardy korun) v loňském roce.
Švédský výrobce už postavil tři nové haly a logistické centrum v hodnotě 450 milionů eur (10,9 miliardy korun), aby mohl navyšovat produkci. Cílem je každý den dokončit jedno vozidlo CV90. Počet zaměstnanců vzrostl ze 750 před třemi lety na současných 2 600.
Montáž v zemích zákazníků
Zájem o švédské obrněnce je podle analytika Sashe Tusy ze společnosti Agency Partners dán hlavně tím, že Švédové „nabízejí zákazníkovi to, co potřebuje“. Zejména se jedná o možnost montáže v dalších zemích. Naplánována je také spolupráce s firmou Saab a výroba náhradních dílů pomocí 3D tiskáren. Právě invaze Ruska na Ukrajinu vedla k zásadní změně v přístupu celé Evropy ke zbrojení, zdůraznil Gustafsson-Rask.
Samotné bojové vozidlo CV90 není žádnou novinkou na trhu. První modely vstoupily do švédské výzbroje v 90. letech. Bojové mise v Bosně a Afghánistánu vylepšily jeho reputaci. Slovensko se v únoru stalo desátým evropským provozovatelem, když v rámci vládní dohody se Stockholmem obdrželo první ze 152 strojů.
Také česká vláda v květnu 2023 rozhodla o nákupu 246 těchto vozidel pro českou armádu za 59,7 miliard korun. Součástí ceny jsou i dílenská vozidla, náhradní díly, výcvik, několik typů simulátorů a licence umožňující výrobu, vývoj a údržbu v režii českého zbrojního průmyslu. Ve Švédsku bude celkem vyrobeno 39 vozidel. Dalších 207 strojů sestaví státní podnik VOP CZ.
Mohlo by vás zajímat
Jak vyhrát válku?
Nové verze strojů mají nové senzory a sady aktivní ochrany zdokonalené podle zkušeností z ukrajinského bojiště. „Pokud chcete vyhrát válku, potřebujete bojová vozidla pěchoty a hlavní bojové tanky. Protože potřebujete ovládnout pozemní boj,“ tvrdí Gustafsson-Rask.
Také česká zbrojovka Czechoslovak Group (CSG) Michala Strnada představí na veletrhu IDEB 2026 v Bratislavě nové bojové vozidlo, které bude vyrábět slovenská firma MSM Land Systems ve spolupráci tureckými a italskými partnery. Kopřivnická společnost Tatra Defence Vehicle (TDV) navíc na základě licence vyrábí obrněná vozidla Pandur II 8×8.
Drony a pochybnosti
Skeptici tvrdí, že je těžká vojenská technika zranitelná vůči útokům mnohem levnějších dronů. „U některých vojenských analytiků se šíří názor, že obrněná vozidla nebudou v budoucnu relevantní,“ uvedl odborník na pozemní boj Nick Reynolds z britského think-tanku RUSI.
Zároveň se ale také zlepšují systémy pro obranu vojenské techniky vůči bezpilotním prostředkům. „Uvědomění si důležitosti systémů proti dronům podnítilo výzkum, vývoj a investice,“ dodal.
