Česká národní banka (ČNB) zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné prognózy vzroste o 2,5 procenta. Předchozí predikce z února čekala růst 2,9 procenta. Průměrnou inflaci letos ČNB předpokládá 2,2 procenta. V únoru oproti tomu čekala 1,6 procenta. Hospodářský výhled na letošek zhoršilo už dříve kvůli konfliktu na Blízkém východě i ministerstvo financí.

V dubnu byla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční inflace 2,5 procenta. Letos tak poprvé překročila dvouprocentní cíl ČNB. Prognóza centrální banky očekává, že po zbytek roku se bude inflace pohybovat mezi dvěma a třemi procenty, řekl její guvernér Aleš Michl.

Růst cen se čeká rychlejší

Příští rok podle centrální banky hospodářský růst zrychlí na 2,7 procenta. I v tomto případě ho ale ČNB revidovala na nižší hodnotu, protože v únoru předpokládala zvýšení HDP v příštím roce o 2,9 procenta. Průměrnou inflaci příští rok čeká centrální banka 2,4 procenta.

I přes zhoršení výhledu zůstává ČNB optimističtější než ministerstvo financí. To ve své dubnové predikci předpokládá letošní růst HDP 2,1 procenta a v příštím roce 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos podle ministerstva měla být 2,5 procenta, příští rok 2,8 procenta.

Nová prognóza ČNB také očekává mírně silnější kurz koruny, než se kterým počítala únorová predikce. Letos by průměrný kurz koruny k euru měl být 24,30 CZK/EUR, v příštím roce 24,40 CZK/EUR. V obou případech vyhlíží centrální banka korunu o deset haléřů silnější než v předchozí prognóze.

Základní úroková sazba se nemění

Bankovní rada ČNB také jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta. V ekonomice převažují rizika ve směru vyšší inflace a je třeba zachovat relativně přísnou měnovou politiku, řekl k tomu Aleš Michl.

Základní scénář prognózy ČNB očekává zvýšení úrokových sazeb ještě ve druhém čtvrtletí letošního roku. Michl ale upozornil na to, že bankovní rada se zabývala i alternativním scénářem. Ten očekává výrazné oslabení české i evropské ekonomiky z důvodu války v Íránu, úrokové sazby by pak doporučoval naopak snížit. Z tohoto důvodu se bankovní rada rozhodla ponechat sazby beze změny.

Mohlo by vás zajímat

Možné zpřísnění měnové politiky guvernér nevyloučil. „Vycítil jsem z diskuse, že si řada členů nechává dveře otevřené k případnému zvýšení sazeb, pokud by jádrová inflace rostla, konflikt (v Íránu) se nestabilizoval a hrozilo by přenesení dopadů do dalších položek ve spotřebním koši,“ řekl. V současnosti ale vnímá českou měnovou politiku jako dostatečně přísnou, a to zejména v porovnání s eurozónou, kde je úroková sazba dvě procenta.