Mají ruští sportovci a umělci právo na návrat na evropskou scénu, zatímco na Ukrajině dál dopadají bomby? Evropští poslanci se v bouřlivé debatě ostře střetli o budoucnost kulturní a sportovní izolace Moskvy. Zatímco většina varuje před „Potěmkinovou strategií“ Kremlu a korupcí ze strany ruských oligarchů, část politiků volá po stavění mostů. Do diskuse se zapojila také česká europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!), která odmítla další podporu Kyjeva.

Debata evropských poslanců na plenárním zasedání, která se konala minulý týden, ukázala, že jsou politici ostře rozděleni v názoru na to, zda by měly vlát na evropských stadionech a v galeriích opět ruské vlajky.

Glenn Micallef
Evropský komisař Glenn Micallef odmítl zvát ruské sportovce a umělce na evropské akce. Foto: Evropský parlament

„Normalizace není usmíření a mlčení není neutralita. Mlčení je spoluúčast. Moskva zneužívá sport a kulturu jako zbraň pro legitimitu, zatímco nadále útočí na ukrajinská města, aby úmyslně ničila jejich kulturní dědictví,“ řekl evropský komisař pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport Glenn Micallef.

Ruská korupce

Micallef zdůraznil, že postoj Evropy musí být zásadový. „Jen v kulturním sektoru jsme od začátku války zmobilizovali 50 milionů eur (1,2 miliardy korun) na podporu ukrajinského kulturního sektoru,“ vysvětlil. Většina evropských poslanců souhlasila.

Pekka Toveri (EPP/Finsko) obvinil oligarchy napojené na Kreml, že si v Evropě kupují vliv.

„Rusové se pomocí korupce infiltrují zpět do evropského sportu,“ řekl a poukázal na nabídku 23 milionů eur (561 milionů korun), kterou ruských oligarcha Vladimir Lisin nabídl evropským střeleckým federacím.

Nela Riehlová (Zelení/Německo) zase protestovala proti tomu, aby Rusko na bienále v Benátkách otevřelo nový ruský pavilon. Vedení festivalu nakonec oznámilo, že ruská expozice nebude otevřena pro veřejnost.

Kultura má stavět mosty

Ne všichni poslanci ale zastávali ostré protiruské postoje. Paolo Borchia (PfE/Itálie) prohlásil, že komisař Micallef „zradil olympijského ducha“. Podle něj má kultura „mosty stavět, ne je pálit“. Poslanec Tomasz Froelich (ECR/Německo) označil kolektivní zákazy za „zpětný civilizační krok“.

Česká poslankyně Kateřina Konečná (nezařazená) zvolená za levicové hnutí Stačilo! (zároveň je předsedkyní KSČM) odmítla podporu Ukrajině: „Ani nevím, o čem tu diskutujeme“. Naopak poukázala na uzavření Hormuzského průlivu u íránských břehů. Napřímo tak odsoudila dopady války, kterou vede americká administrativa Donalda Trumpa.

Mohlo by vás zajímat

Zastánci probíhající ruské ostrakizace se bránili. Dan Barna (Renew/Rumunsko) argumentoval tím, že nelze zvát Rusko na sportovní a kulturní akce, pokud stále bombarduje ukrajinské nemocnice a školy. „To by z nás udělalo spolupachatele,“ varoval.

Kritika MOV

Europoslankyně Marie-Agnes Strack-Zimmermanová (Renew/Německo) kritizovala shovívavost Mezinárodního olympijského výboru (MOV). „Sport vede k přijetí na světové scéně,“ řekla.

Poslancům se nelíbí ani kulturní spolupráce. Europoslanec Petras Auštrevičius (Renew/Litva) označil pozvánky Rusů na kulturní akce za „známou Potěmkinovu strategii“.

Zkouška zdravého rozumu

V debatě se kromě komisaře Micallefa a předsedkyně jednání Ewy Kopaczové (EPP/Polsko), vystřídalo 38 řečníků. Dvacet šest z nich se vyslovilo ve prospěch pokračující ostrakizace Ruska v kulturním a sportovním prostředí. Dvanáct členů – necelá třetina – zaujalo opačný názor. Jejich motivace se lišila.

Italský poslanec Borchia ze strany Liga tvrdil, že „existuje posvátný okamžik, kdy by měly být odloženy zbraně a národy ve válce musí zahájit dialog“.