Slunečné počasí a nízká víkendová spotřeba elektřiny. Jak to mohlo dopadnout? Tak, že fotovoltaické elektrárny vyráběly v sobotu v odpoledních hodinách až 40 procent elektřiny. Vytěsnily tím z trhu většinu uhelných a plynových bloků. Jenže tento příběh o „zeleném, nízkoemisním Česku“ má i svou odvrácenou stranu.
Výsledkem je totiž nadprodukce elektřiny, kterou nemá kdo využít. Podobně jsou na tom i další evropské státy. V sobotu mezi 8 a 17 hodinou tak byla elektřina na vyrovnávacím trhu společnosti OTE za zápornou cenu. Mezi jednou a druhou hodinou odpoledne se stručně řečeno platilo 131 eur za odstranění každé přebytečné megawatthodiny (MWh) z trhu.
Jádro plus slunce: přes 80 %
Na první pohled to vypadá jako okno do budoucnosti české a evropské energetiky. V sobotu odpoledne vyrobily naprostou většinu elektřiny jaderné a fotovoltaické elektrárny – celkem až 83 procent. Podíl uhelných elektráren dle údajů na webu společnosti ČEPS spadl na 14 procent. Podíl ostatních energetických zdrojů byl v tu dobu zanedbatelný.
Zcela jiná situace nastává ve večerní špičce. To už je fotovoltaika mimo hru. Ale i zde zůstává využití uhelných a plynových elektráren poměrně nízké. Fotovoltaiku zde nahrazují spíše vodní elektrárny – ty klasické i přečerpávací. Cena elektřiny šplhá nahoru, mezi osmou a devátou večer už dosahuje 180 eur za MWh.
Během zimy platilo, že závěrnou elektrárnou – tedy „nejdražším zdrojem, který musí být v provozu“ – jsou plynové zdroje. Teď v květnu se ukazuje, že zásadním cenotvorným zdrojem jsou solární elektrárny. Na denním a vnitrodenním trhu s elektřinou dělají docela neplechu. Například v pátek 1. května po poledni stáhly cenu až na minus 500 eur za MWh. Dochází tak k paradoxní situaci: přes den je elektřina levná a večer a během noci drahá.
Do budoucna mohou výkyvy v cenách elektřiny snížit bateriová úložiště energie. Jejich výstavba a provozování láká stále více soukromých investorů. Jedná se o jeden z mála energetických zdrojů, který lze postavit bez dotace a vydělat na tom. Vzorem může být Kalifornie, kde je rozsah využití bateriových úložišť nejvyšší. Tady se už s jejich pomocí daří nesoulad mezi výrobou a spotřebou elektřiny celkem úspěšně vyrovnávat.
Fotovoltaika válcuje trh
Podobně fotovoltaika „cvičí“ také s energetickou soustavou okolních zemí. Německo o tomto víkendu během odpoledních hodin vyrábí ze sluneční energie až 77 procent celkového množství elektřiny, Nizozemsko 74, Polsko a Maďarsko okolo 60 procent. Maďarsko, který za běžných okolností patří mezi dovozce, se najednou stává významným exportérem elektřiny do okolních států.
Celkově je elektřina v síti výrazně „zelenější“ než v zimním období. Podle údajů specializovaného webu electricitymaps.com se v únoru pohybovala průměrná emisní zátěž elektřiny vyrobené v Česku okolo 580 gramů CO2 na kilowatthodinu. V posledních dnech tato zátěž klesla na polovinu, tedy na méně než 300 g/kWh.
