Opozice ostře zaútočila na ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou (ANO) kvůli připravovaným změnám stavebního zákona a informacím o jejím bydlení v obecním bytě a černých stavbách na pozemku v Bílině. Na jednání hospodářského výboru sněmovny padly i výzvy k rezignaci a obvinění, že ministryně upravuje pravidla ve svůj vlastní prospěch.
Na čtvrtečním jednání hospodářského výboru ostře nastoupil na ministryně Mrázovou poslanec a předseda pirátské strany Zdeněk Hřib. „Já bych vás chtěl vyzvat, abyste rezignovala na svoji pozici a předala ji němu, kdo k tomu přistoupí odpovědněji, projedná zákon ve standardním procesu, bude se bavit s odborníky z praxe o jejich připomínkách,“ zdůraznil Hřib.
Zneužívala systém, který měl pomáhat
Mrázovou obvinil, že má na svém pozemku černou stavbu a snaží se změnit zákon tak, aby jí nemusela odstranit. Ministryně podle něj také „zneužívala systém, který měl pomáhat potřebným lidem“, když jako starostka bydlela v městském bytě za nízký nájem. „Je otázka, jestli vy jste ta správná osoba, která by měla ten systém měnit,“ pokračoval Hřib.
O několik hodin dříve proti Mrázové vystoupili také Hřibovi straničtí kolegové. „Dnes budeme na výboru mluvit o šílených změnách stavebního zákona z pera hnutí ANO. Co říkáte Andreji Babiši na to, že legalizace černých staveb má být jednodušší zejména pro vaši ministryni, která to navrhuje? Odvoláte ji? Nebo je to ve vaší vládě norma?,“ napsala poslankyně Olga Richterová na síti X.
Do debaty se vložil i bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Protože jedna papaláška má na pětisetmetrovém pozemku černou stavbu, zjednoduší se legalizace černých staveb i pro dalších 78 miliard čtverečních metrů celé republiky,“ napsal na sociální síti.
Kauza obecního bytu
Kritika navazuje na informace, které zveřejnily Seznam Zprávy. Server popsal, že Mrázová 17 let bydlela v obecním bytě v Bílině, kde působila jako starostka. Za byt platila nájemné ve výši zhruba 4 500 korun, v roce 2024 jí ho pak město zvýšilo zhruba o tisíc korun. Podle článku šlo o byt určený původně pro lidi v bytové nouzi.
Seznam Zprávy zároveň upozornily na objekty stojící na pozemku ministryně, které podle kritiků nebyly v souladu s územním plánem a povoleními. Kauza vyvolala otázky právě ve chvíli, kdy ministerstvo prosazuje změny stavebního zákona včetně úprav dodatečného povolování staveb.
Mohlo by vás zajímat
Mrázová ale obvinění odmítá. Tvrdí, že informace byly vytržené z kontextu a že se stala terčem „honu na lišku“. Podle ní novináři obtěžovali její rodinu včetně dítěte a osmdesátiletého otce. „Nikdy jsem nepřekročila hranice platných právních norem. Nikdy jsem nezneužila svoji politickou funkci ve svůj vlastní prospěch,“ prohlásila ministryně.
Proč byt už neopustila?
K městskému bytu uvedla, že ho získala už v roce 2009, kdy nebyla političkou, ale matkou na rodičovské dovolené se dvěma malými dětmi. Nezískala tak byt díky své politické funkci. Tvrdí, že splňovala podmínky bytové nouze, protože do té doby obývala pouze nevyhovující byt 1+0.
Na dotaz, proč městský byt neopustila ve chvíli, kdy se stala starostkou a měla tím pádem i dodatečný příjem, reagovala Mrázová slovy: „Byl to náš domov. Plnili jsme si všechny povinnosti a nevidím důvod, proč bych se měla odstěhovat jen proto, že jsem se stala starostkou.“
Také odmítla tvrzení, že platila mimořádně nízký nájem. Podle ní média uváděla pouze „holý nájem“ bez dalších poplatků a skutečná částka byla přibližně dvojnásobná.
Zdůraznila zároveň, že sama žádnou nemovitost určenou k bydlení nevlastní. Obecní byt vyklidila na konci března a nastěhovala se ke svému manželovi Pavlu Mrázovi, s nímž uzavřela sňatek loni v prosinci. I ten ale podle zjištění Seznam zpráv obývá obecní byt na náměstí v Bílině. Nájemní smlouva na něj přešla po smrti jeho matky.
Proč (ne)bourat černé stavby?
Mrázová zároveň hájila samotnou novelu stavebního zákona. Podle ní je hlavním cílem reforma stavebních úřadů, zrychlení povolování a řešení personální krize. Argumentovala mimo jiné konkurenceschopností Česka. „Řada investorů se rozhodla odejít do Polska právě kvůli pomalým a složitým povolovacím procesům v České republice,“ řekla.
Legalizace černých staveb, o níž se na jednání hospodářském výboru dlouho diskutovalo, není hlavním cílem změn. Má ale pomáhat v případech, kdy stavební úřad například chybně odůvodní své rozhodnutí.
S tím ale opozice nesouhlasí a vidí v nově navrženém zákoně riziko. „Ustanovení, které je navrhováno v rámci komplexní novely, fakticky umožňuje obcházet systém stavebního řízení a prakticky legalizuje proces černých staveb,“ prohlásil na jednání hospodářského výboru poslanec KDU-ČSL Bohuslav Niemiec. Stát tím de facto vysílá signál, že stavět bez povolení se může vyplatit.
Změna zákona nesouvisí s mou osobou, říká ministryně
Kabinet ale kritiku odmítá. Vládní zmocněnka pro zavedení stavebního zákona Hana Landová uvedla, že novela „nemíří na legalizaci černých staveb en bloc“. „V dnešním stavu dochází k situaci, kdy v důsledku formálních chyb mohou být zrušena povolení k výstavbě,“ uvedla Landová. I rodina, která stavěla v dobré víře, tak nakonec může být nucena svůj dům zbourat. V tom je podle ní stávající stavební zákon příliš přísný. „Stavebník není odpovědný za chybu úřadu a nemůže nést takový postih,“ dodala Landová.
Sama ministryně odmítla, že by změny zákona souvisely s její osobní situací. Tvrdí, že novela vznikala ještě před jejím příchodem na ministerstvo pro místní rozvoj a ona se na jejích prvních návrzích nepodílela. „Nikdy toto nebylo spojeno s mojí osobou a s případnými objekty, které jsou na pozemku, který nyní vlastním,“ uvedla.
Chyba v územním plánu?
K samotnému pozemku v Bílině pak dodala, že objekty na něm stály už v době, kdy ho kupovala. Podle ní šlo o bývalou výsypku, kterou územní plán chybně uváděl jako lesní plochu, přestože dlouhodobě sloužila jako zahrada. Zastupitelstvo Bíliny už podle ní schválilo změnu územního plánu, která pozemek překlasifikuje na zahradu.
„Jsem připravena konat tak, aby bylo všechno legalizováno,“ uvedla Mrázová a omluvila se za to, že se o narovnání nepokusila dříve. Prioritně ale prý řešila obtížnou rodinou situaci – vážné onemocnění svého nynějšího manžela.
Přes sílící tlak rezignaci odmítá. „Domnívám se, že jsem nikdy nepřekročila hranice platných právních norem. Nevidím důvod, proč bych měla na apel opozice rezignovat na svoji pozici,“ uzavřela.
