Sněmovní bezpečnostní výbor dnes podpořil návrh zákona o digitální ekonomice. Tento zásadní legislativní krok přímo ovlivní on-line prostředí i celou datovou ekonomiku. Poslanci během debaty vyzdvihli hlavně přínosy pro bezpečnost, ochranu dětí a efektivnější boj proti internetovým podvodům.
Co přesně nová pravidla přinesou a jak změní každodenní život uživatelů?
Digitalizace jako cesta k bezpečí a férovému trhu
Vládní návrh zákona o digitální ekonomice slouží jako národní adaptace k evropskému nařízení o jednotném trhu digitálních služeb (DSA) a nařízení o evropské správě dat (Data Governance Act).
Pavel Vinkler, vrchní ředitel sekce podnikání a digitalizace z ministerstva průmyslu a obchodu, vysvětlil poslancům, že implementace vytváří nezbytné podmínky pro fungování moderní digitální ekonomiky.
„Nařízení výslovně pracuje s požadavkem ochrany svobody projevu, informací a dalších základních lidských práv. Uživatelům garantuje, že dostanou jasné důvody moderace obsahu, možnost se proti nim bránit, a to jak mimosoudně, tak soudně,“ řekl dnes poslancům Vinkler.
Zpravodaj tisku Jan Bartošek (KDU-ČSL) označil normu za mimořádně důležitou. Zákon podle něj nastavuje jasná pravidla pro poskytování služeb informační společnosti. Cílem je zajistit správné fungování vnitřního trhu a zabránit tomu, aby velké subjekty narušovaly hospodářskou soutěž.
Zákon zavádí jednotná pravidla pro zprostředkovatelské služby v celé Evropské unii a definuje povinnosti kontaktních míst. Velké online platformy a vyhledávače, které měsíčně využívá více než 45 milionů lidí, ponesou přísnější odpovědnost. Musí například aktivně nahlašovat a odstraňovat nelegální obsah.
Mohlo by vás zajímat
Stopka pro predátorské algoritmy a ochrana dětí
Zákon klade velký důraz na bezpečnost dětí a mládeže v online prostoru. Nařízení DSA výslovně vyžaduje, aby platformy přístupné nezletilým přísně chránily jejich soukromí. Legislativa zcela zakazuje cílenou reklamu na děti, pokud ji firmy zakládají na profilování uživatele.
Nová pravidla cílí také na finanční podvody, phishing a klamavou reklamu. Vyžadují maximální transparentnost a zakazují vybrané formy profilování. Online tržiště budou muset povinně ověřovat dohledatelnost obchodníků, kteří na jejich platformách prodávají zboží. Jako národní digitální koordinátor bude v Česku působit Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Úřad pro ochranu osobních údajů pak zastane roli národního dozorového orgánu.
Jan Bartošek zdůraznil, že zákon posiluje ochranu každého uživatele při sdílení osobních dat s třetími stranami. Za klíčový bod považuje zavedení certifikovaných výzkumných pracovníků. Ti budou mít přístup k datům, aby mohli odhalit systémová rizika. „Jakmile tito certifikovaní odborníci na základě tvrdých dat prokážou, že konkrétní nastavení algoritmů vede k sebepoškozování nezletilých, stát s tím může okamžitě pracovat,“ uvedl Bartošek jeden z příkladů praktické účinnosti zákona.
Debata o detailech a další postup
Během projednávání poslanci narazili i na otázku pozměňovacích návrhů. Robert Králíček (ANO) vyjádřil obavu, že výbor zatím nezná finální podobu všech úprav, které mohou vzejít z dalších jednání. Upozornil, že bez znalosti výsledků diskusí na ostatních výborech je těžké schválit usnesení v definitivním znění.
Jan Bartošek mu oponoval s tím, že bezpečnostní výbor není v tomto případě garanční. Výbor si zákon k projednání vyžádal dobrovolně, a proto není nutné procesně řešit detaily vícekrát. Výbor nakonec doporučil Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem vyslovila souhlas.
Předloha upravuje pravidla pro poskytovatele připojení, internetová tržiště, sociální sítě, cloudové služby i vyhledávače. Uživatelé díky ní získají mnohem větší kontrolu nad službami, které denně používají. Kontroloři navíc získají právo používat při své práci krycí doklady, které jim vydá ministerstvo vnitra.
Možnou cenzurou a tím, že návrh zákona není možné opravit, zdůvodnila v březnu svou rezignaci Markéta Šichtařová (SPD/Svobodní). V úvodním kole neprosadila zamítnutí předlohy.
