Ukrajina a Ázerbájdžán budují nové vojenské a ekonomické spojenectví, které má ambici změnit poměr sil na východě. Prezidenti obou zemí podepsali dohodu o společné výrobě dronů a systémů protivzdušné obrany. Kreml sleduje vznikající osu se znepokojením. Pro Brusel, ale také pro Česko, jde naopak o strategickou příležitost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o uplynulém víkendu odhalil nové partnerství se svým protějškem, prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem. Načasování bylo důležité. Ruské řízené střely totiž neustále dopadají na ukrajinská města. Přestože přesný obsah dohod nebyl zveřejněn, co uniklo do médií, ukazuje alespoň částečný obrázek.
Společná výroba dronů
Ústředním bodem je dohoda, která počítá s vytvořením společných konstrukčních podniků a výrobních linek pro produkci dronů a komponentů protivzdušné obrany. Ukrajinští inženýři se podělí o praktické zkušenosti z bojiště, za které Ukrajina krvavě zaplatila.
„Ukrajina během této války prokázala odolnost a dnes sdílí své zkušenosti,“ řekl Zelenskyj. Potvrdil, že obě země posílí regionální bezpečnost formou rozvoje společné zbrojní výroby.
Nové arzenály, nové aliance
Ázerbájdžán, který už drony masově nasadil během druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020, nabídne výrobní kapacity. Další dohody se týkají vojenského výcviku, humanitární pomoci, vzájemného obchodu a energetické spolupráce.
„Vojensko-průmyslová partnerství mezi oběma zeměmi mají širokou škálu perspektiv,“ řekl Alijev. Tato fráze vystihuje logiku obou vůdců. Ruská válka proměnila Ukrajinu v laboratoř pro moderní protivzdušnou obranu. Ázerbájdžán se chce chránit v oblasti jižního Kavkazu.
Společné montážní linky by mohly zkrátit dodací lhůty pro systémy proti bezpilotním letounům a radary, které Ukrajina potřebuje na frontě a Ázerbájdžán podél sporných hranic s okolními státy. Obě země také chtějí při společném výcviku vojáků zdokonalit taktiku kompatibilní se zeměmi Severoatlantické aliance. Alijev může dohodu využít také při jednáních o nákupu západních zbraní.
Komplikace pro Kreml
Partnerství narušuje regionální rovnováhu. Produkce dronů a raket táhnoucí se od Černého moře až ke Kaspickému moři komplikuje kalkul Moskvy a dráždí Teherán. Írán se s Baku dohaduje o dopravní koridory. Kyjev si navíc zajistil dalšího hlasitého zastánce své územní celistvosti. Baku na oplátku získá spojence, který má zkušenosti, jak se bránit ruské okupaci.
Moskva sbližování obou zemí sleduje se znepokojením. Ruští analytici zpochybňují důležitost dohod mezi Kyjevem a Baku. Kreml už dříve tvrdě loboval proti dřívějším dohodám o dronech mezi Ukrajinou a Tureckem. A neuspěl.
Mohlo by vás zajímat
Útěcha pro Brusel
Pro Brusel tato dohoda nabízí nepřímé benefity. Energetická i vojenská spolupráce dvou postsovětských zemí uvolní Unii ruce v tlaku proti Rusku. Západní diplomaté vnímají novou minikoalici jako možnost, jak zpevnit východní křídlo NATO a EU bez dalších smluvních závazků.
Význam Baku se v Evropě zvyšuje. Zemi navštívili v poslední době zástupci Česka, Itálie nebo Lotyšska.
Alijev přijal českého premiéra Andreje Babiše a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (oba ANO). Česko má zájem o dodávky zemního plynu, na oplátku chce vyvážet vojenské technologie nebo dodávat vlakové soupravy pro metro v Baku.
„Česká republika chce ročně odebírat až dvě miliardy metrů krychlových plynu, dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029,“ oznámil Havlíček. Česko už nyní dováží z Ázerbájdžánu ropu, která pokrývá přes 40 procent české spotřeby.
