Kombinované dopravě se v Česku nedaří. Železniční nákladní doprava vázne, vodní přeprava téměř neexistuje. Drhnou i státem podpořené projekty, tak by se daly shrnout závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, které představil poslancům na jednání sněmovního kontrolního výboru prezident úřadu Miloslav Kala. Česko i Evropská unie přitom podle Kaly na rozvoj přepravy mimo silnice vynakládají velké prostředky.
Výše plánované podpory byla mezi lety 2013 a 2024 nastavená na 4,7 miliardy korun. Stát z ní nakonec vyplatil 0,65 miliardy korun na 14 projektů. „Jak ukázala naše kontrola, vliv podpory na rozvoj nákladní kombinované dopravy je minimální,“ poznamenal Kala. Kontroloři prověřovali období od roku 2015 do března 2024.
Konkrétně Kala zmínil jeden z podpořených projektů, výstavbu překladiště kombinované dopravy v Kolíně, kde dotace ministerstva činila 46,6 milionu korun. V roce 2020 byl podle Kaly objem překládky nulový a o dva roky později to bylo pouze 36 procent z plánovaného ročního objemu, který měl dosahovat až 301 tisíc tun.
Nedostatečná kapacita cesty
A co podle Kaly rozvoji kombinované nákladní dopravy brání? Překážky vidí zejména v nedostatečné kapacitě železniční dopravní infrastruktury a vysokých poplatcích za využití železniční dopravní cesty. Většímu využití vodní dopravy brání podle Kaly nespolehlivost labské vodní cesty.
Kala upozornil i na to, že se Česká republika zavázala do roku 2030 převést 30 procent silniční nákladní dopravy na vzdálenosti nad 300 kilometrů na železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravu. „Podle NKÚ existuje vysoké riziko, že tento cíl nebude splněn,“ podotkl. Opatření na podporu kombinované dopravy jsou podle něj správná, to co ale chybí, je vytvoření motivace pro dopravce, aby systém měli zájem využívat a byl pro ně efektivnější.
Zboží chtějí mít spotřebitelé co nejdříve
Vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní ministerstva dopravy Lenka Hamplová upozornila na to, že kombinovaná doprava doplácí zejména na zvyky spotřebitelů, kteří si zvykli na doručování balíčků „just in time“. „Když si něco objednám, tak chci, aby to bylo tady zítra, pozítří, ne za týden,“ popsala. To podle ní není nikdy schopná kombinovaná doprava schopná zaručit.
Kombinovaná doprava je závislá na zboží, které může být přepravováno kvůli přetížené kapacitě železnice i v nočních hodinách, může také zůstat stát nějaký čas na místě. „Kdo musí mít své zboží někde včas, volí silniční dopravu,“ uvedla. Jako příklad zboží, které není tolik závislé rychlosti doručení, jmenovala odpad.
Potenciál vodní cesty
Velký problém Hamplová vnímá v tom, že není splavněná labská cesta. Projekt Plavebního stupně Děčín, který to má zajistit, několikrát usiloval o kladné stanovisko EIA. „To je určitě jedno z těch zásadních úzkých hrdel, které brání rozvoji kombinované dopravy. Věřím, že je současná vláda schopná přinést taková kompenzační opatření, která budou realizovatelná,“ sdělila před poslanci Hamplová. Vodní cesta je podle ní zásadní například i pro přepravu objemných materiálů, například na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany.
Poslankyni Olgu Richterovou (Piráti) zajímalo, jak se bude řešit splavnost, pokud by se Česko v následujících letech potýkalo se suchem, stejně jako například letos. Podle Hamplové mohou přepravu zajistit například lodě s nižším ponorem.
Oživování vleček
V souvislosti s kombinovanou dopravou se řeší i oživování vleček v průmyslových areálech. Ministerstvo dopravy podle mluvčího Františka Jemelky na oblast podpory rozvoje železničních vleček vyhlásilo dvě výzvy s celkovou alokací prostředků 800 milionů korun. Dosud rozdělilo mezi 17 projektů 781 milionů korun.
Každý členský stát musí také podle mluvčího zpracovat studii, která posuzuje kapacitu intermodálních terminálů. „Ta bude rovněž zajištěna ve spolupráci se Správou železnic,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Do budoucna se počítá s další možnou podporou s využitím prostředků Modernizačního fondu, respektive Státního fondu životního prostředí, který hospodaří s výnosy z emisních povolenek,“ sdělil Jemelka.
Kromě podpory výstavby terminálů zvažuje ministerstvo možnost zajištění sítě menších nakládkových míst. „Na základě výstupů z jednání expertního týmu a dle Koncepce nákladní dopravy probíhá vytipování perspektivních lokalit v rámci sítě Správy železnic,“ doplnil mluvčí.
„Bez propojení to nejde“
Vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní ministerstva dopravy Lenka Hamplová také upozornila, že se kombinovaná doprava neobejde bez mezinárodního propojení. „Je to mnohovrstevnatý problém,“ poznamenala.
I přes současné komplikace ministerstvo dopravy uvádí, že v souvislosti s přesunem přepravních výkonů na energeticky a ekologicky příznivější druh dopravy považuje kombinovanou dopravu za perspektivní. „Současně s tím, ale musí docházet i k rozvoji celého železničního odvětví, aby byla nabídka železniční dopravy dostatečně atraktivní a spolehlivá,“ poznamenal Jemelka.
