Platba pouličnímu prodejci, rezervace u lékaře, podání daňového přiznání, odemknutí kola. V Číně až 1,4 miliardy lidí může používat univerzální platební systém v rámci jediné aplikaci. Evropa nic podobného nemá. Zatím stále diskutuje o právním rámci pro digitální evropskou měnu. Rozdíl mezi těmito přístupy není jen technologický. Je to otázka strategie a načasování.
Platební systém Alipay vznikl v roce 2004 jako možnost platby na online tržišti Alibaba. Vyřešil jednoduchý problém. Bezpečné online platby mezi obchodníky a zákazníky. Alipay držel finanční prostředky, dokud kupující nepotvrdil doručení zboží. Fungovalo to.
Během několika let už měly staženou mobilní aplikaci stovky milionů čínských uživatelů. Pak se systém rozšířil také na půjčky, pojištění, rezervace zdravotní péče a vládní služby. Dnes jej využívá přes 80 milionů čínských firem. Co začalo jako nástroj pro platbu, se stalo klíčovou digitální infrastrukturou světové ekonomiky číslo dvě.
Sázka na QR kódy
Na začátku roku 2010, zatímco západní trhy investovaly do technologie pro bezkontaktní platby (NFC), Alipay vsadil na něco jiného. Na QR kódy. Byly levné, nevyžadovaly žádnou novou infrastrukturu a fungovaly na běžných chytrých telefonech. Pouliční prodejce si mohl vytisknout kód a okamžitě začít přijímat digitální platby. Během několika let se QR kódy staly nejrozšířenější platební metodou v celé Číně.
Toto rozhodnutí vyřadilo z procesu banky a mezinárodní poskytovatele platebních karet. Od té doby expanze čínského Alipay dále nabrala na obrátkách. Integrací veřejných služeb, od účtů za energie až po daně, se aplikace stala základním stavebním kamenem digitalizace čínské ekonomiky.
V Evropě se většina trhů rozhodla upřednostnit technologickou sofistikovanost před dostupností a jednoduchostí. Evropské firmy nejprve QR kódy odmítaly jako nemoderní řešení. Systémy založené na QR kódech mohou kromě jednoduchosti obejít i sítě platebních karet ovládané Spojenými státy. Což je ambice, která v současnosti v Evropě nabývá opět na naléhavosti s voláním po větší platební suverenitě.
Evropská fragmentace
Silnou stránkou Alipay není žádná jednotlivá funkce, ale způsob, jakým se vše propojuje. Platby, finanční služby a veřejná správa se tímto nástrojem vzájemně posilují. Evropská finanční krajina naopak zůstává fragmentovaná. Dělí se mezi banky, fintech společnosti a národní systémy.
Je nepravděpodobné, že by se model jednotné aplikace v Evropě uchytil. Ochrana údajů a pravidla hospodářské soutěže znemožňují jedinému soukromému hráči akumulovat data a tržní sílu, kterou má Alipay. Funkce, jako je integrované kreditní skóre, by čelily značnému právnímu a politickému odporu v rámci sedmadvacítky.
Čínský systém byl vybudován v kontextu omezeného rozšíření bankovnictví. Došlo tím k rychlému přijetí aplikace, což novým platformám umožňuje přeskočit starší infrastrukturu pro placení.
Mohlo by vás zajímat
Digitální euro
Evropa v současné době pracuje na zavedení digitálního eura. Digitální evropská měna by měla fungovat jako elektronická forma hotovosti. V principu má občanům EU umožnit elektronicky držet a převádět evropskou měnu.
„Zavedení digitálního eura má potenciál zlevnit a zefektivnit platby v celé eurozóně. Běžní spotřebitelé pravděpodobně nebudou platit žádné nebo jen velmi nízké poplatky za standardní transakce, obchodníci ušetří na karetních poplatcích, což by se mohlo promítnout do cen,“ řekl Ekonomickému deníku partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
V praxi dopady projektu zatím zůstávají omezené. Evropské instituce upřednostnily finanční stabilitu a soukromí před rychlým spuštěním digitální měny. Zvažují se limity objemu elektronických finančních prostředků, aby se zabránilo odlivu peněz z bankovních vkladů. To odráží obavy evropského bankovního sektoru, že bude odsunut na vedlejší kolej jako pouhý zprostředkovatel plateb.
Společnosti Visa a Mastercard zpracovávají přibližně 65 procent plateb kartami v eurozóně. Digitální euro je do značné míry obrannou reakcí na tuto závislost, poháněnou snahou chránit měnovou suverenitu a snížit závislost na americké platební infrastruktuře. „Digitální euro by posílilo finanční suverenitu a odolnost Evropy, protože by bylo postaveno na evropských technologiích a infrastruktuře,“ řekl už před dvěma lety člen Výkonné rady ECB Piero Cipollone.
Geopolitická strategie
Čína už také zavedla digitální jüan. Není jen nástrojem domácích plateb, ale součástí úsilí o internacionalizaci měny a vybudování alternativ k finanční infrastruktuře založené na dolaru. Pro Peking je digitální měna nástrojem geopolitické strategie.
Říše středu nejprve vybudovala svůj platební ekosystém a nyní přidává další funkce, které propojují státní správu. Digitální platby prostřednictvím aplikace Alipay používají denně stovky milionů lidí. Evropa se pohybuje opačným směrem. Zavádí digitální měnu do vyspělého, ale fragmentovaného systému.
