Akcelerační zóny se už rýsují. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) představilo návrh s vyznačením území, kde investoři rychleji získají povolení pro stavbu větrných elektráren. Zatímco na Moravě byl resort o něco velkorysejší, v Čechách je vymezení zón pro větrníky poměrně skromné a místy podivné.
Zveřejněný návrh zahrnuje 94 akceleračních oblastí o celkové rozloze 474 kilometrů čtverečních. To je zhruba 0,6 procenta území České republiky. Celkem 14 zón je určeno pro fotovoltaické elektrárny a 80 pro ty větrné. Podoba návrhu ještě není definitivní. Během května proběhne připomínkování ze strany krajů, obcí a veřejnosti. Až poté upravený návrh, zohledňující připomínky, vláda schválí.
Větší plochy na Moravě
Vzhledem k dopadu na krajinný ráz a kvůli větší hlučnosti vyvolávají u veřejnosti silnější emoce větrné elektrárny. Právě na ně se pojďme zaměřit. Návrh vypracovaný ve spolupráci MMR s ministerstvem životního prostředí (MŽP) byl k investorům nejštědřejší v oblasti Bruntálska, Opavska a Šternberska. Tato oblast nabízí solidní sílu větru a již delší dobu zde své projekty chystají různí investoři – například Micronix Group, Redwood Capital či MTX Group miliardáře Petra Otavy.
Další zónu s větším výskytem akceleračních zón nalezneme na opačné straně Moravy. Konkrétně v okolí Moravských Budějovic. Tady přitom ještě žádné větrníky nestojí. Několik jich najdeme až o kus dál na Znojemsku. Tato oblast se těší umírněnému zájmu investorů, mezi něž patří rakouská WEB Windenergie nebo česká firemní skupina ADI.
Podivné zóny v Čechách
Podivnější je vymezení akceleračních zón na území Čech. Často se totiž míjí s regiony, na něž cílí zájem developerů větrných elektráren. Například v Krušných horách, které nabízejí ideální větrné podmínky, je vyznačena pouze jedna zóna u silnice mezi Měděncem a Výsluním. Jedná se o oblast, která už teď je značně zaplněna. Nachází se zde totiž největší větrný park v Česku, který zde v roce 2007 postavil německý ecoenerg.
Místo Krušných hor stát nabízí lokality, které až tak silou větru nevynikají. Třeba území na rozhraní bývalých okresů Mělník a Mladá Boleslav. Nebo také pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny, na půl cesty mezi Táborem a Pelhřimovem. Lze si tipnout, že některé navržené zóny vyvolají vzhledem ke svému umístění odpor. Jedna z nich je totiž umístěna hned pod horou Říp. Celá skupina zón se pak nachází v Pošumaví mezi Českým Krumlovem a Lipenskou přehradou.
Podle zdrojů z prostředí energetiky nedávají navržené zóny příliš smysl, co se týká větrného potenciálu. Tyto zdroje upozorňují na souvislost s pozemky v majetku lokálních spekulantů a šíbrů. Ti se snaží své pozemkové nákupy zhodnotit tím, že právě tam nové větrné a solární elektrárny vyrostou.
Tak šestina, nebo polovina?
Soudě dle dřívějších vyjádření považují představitelé současné vládní koalice akcelerační zóny za „nutné zlo“, které musíme přijmout, abychom splnili úkol od Evropské unie. Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (Motoristé) prohlásil za úspěch, že se zóny zmenšily z původně navržených 2685 km2 na současných 474 km2. „Jejich vymezení rozhodně neznamená automatické povolení větrných nebo fotovoltaických elektráren v daném území,“ zdůraznil Turek.
Jeho výrok následně zpochybnil Petr Holub. Tedy bývalý vrchní ředitel zrušené sekce na ochranu klimatu na MŽP, který měl problematiku donedávna na starosti. Podle jeho slov byl původně navržený rozsah zón 1314 km2 a v dalším posuzovacím procesu byl snížen na 800 až 900 km2. Nová vláda tedy rozsah zón nezmenšila šestkrát, ale na necelou polovinu.
