Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) plánuje v novele stavebního zákona zařadit dosud neregulované výdejní boxy mezi „drobné stavby“. Provozovatelé, e-shopy i starostové však varují před zhoršením dostupnosti služeb i nárůstem byrokracie.
MMR tvrdí, že chce vnést do situace jasno. Podle mluvčí Veroniky Lukášové se boxy dnes pohybují v právním vakuu. Nelze je jednoznačně považovat ani za stavby, ani za výrobky plnící funkci stavby. „Připravovaná novela tuto nejasnost odstraňuje,“ řekla mluvčí ministerstva Veronika Lukášová. Ve své stávající metodice přitom úřad uvádí, že výdejní boxy nelze považovat ani za stavbu, ani za výrobky plnící funkci stavby, a proto nepodléhají posuzování podle stavebního zákona.
Týdně dva miliony zásilek
Podle průzkumu ResSolution využívá boxy 83 % Čechů, většina z nich minimálně jednou měsíčně. Týdně se v nich protočí dva miliony zásilek.
„Pokud budeme muset každý box řešit jako stavbu, ztratíme schopnost rychle reagovat na poptávku,“ varuje ředitel Zásilkovny David Soukup. Dnes firmy dokážou box umístit tam, kde je zrovna potřeba, během několika dní. Nová byrokracie tento proces prodlouží na měsíce. Výsledek? Přeplněné kapacity, delší čekání a horší servis.
Venkov jako oběť regulace
Obavy mají i menší obce. „Pokud se zkomplikuje umisťování boxů ve městech, pocítí to i venkov,“ říká Petr Halada, předseda Sdružení místních samospráv ČR. Provozovatelé se podle něj mohou začít stahovat z méně výnosných lokalit, protože se jim zkrátka nevyplatí podstupovat administrativní martyrium kvůli jednomu boxu na návsi.
Asociace pro elektronickou komerci (ADRE) považuje návrh za zcela zbytečný. Podle jejího šéfa Jana Vetyšky už dnes funguje úspěšná samoregulace a dohody s obcemi, díky kterým boxy lépe zapadají do veřejného prostoru. „Místo slibovaného zjednodušování procesů nám stát hází do cesty nové bariéry a zvyšuje náklady,“ uzavírá Vetyška.
V Česku aktuálně funguje kolem 15 000 boxů. Největší síť s více než 6 000 místy má Zásilkovna, následovaná Alzou, PPL či DPD.
