Ukrajinci pracující na Slovensku letos odvedou státu víc peněz, než kolik Bratislava vydala na pomoc uprchlíkům od začátku války. Podobný vývoj přitom už několik let sleduje i Česko. Data obou zemí ukazují, že uprchlíci nejsou zátěží pro veřejné finance, ale naopak zdrojem příjmů.
Podle slovenské vládní analýzy a odhadu Rady pro rozpočtovou odpovědnost zaplatí Ukrajinci letos na daních a odvodech zhruba 518 milionů eur. Dalších přibližně 100 milionů eur stát získá na spotřebních daních. Celkový roční přínos tak přesáhne 600 milionů eur.
Jeden rok pokryje čtyři roky pomoci
Slovenská čísla jsou přitom výrazná i v delším srovnání. Výdaje na uprchlíky dlouhodobě klesají – ze 153 milionů eur v roce 2022 na méně než 100 milionů eur v posledních letech. „V souhrnu to znamená, že příjmy státu z ekonomické aktivity ukrajinských občanů za jediný rok výrazně převyšují všechny náklady, které SR vynaložila na pomoc za celé čtyři roky trvání konfliktu,“ uvádí analýza.
„Tato skutečnost potvrzuje, že zaměstnávání Ukrajinců je nejen sociálně, ale i fiskálně přínosné,“ dodává dokument. Autoři jdou ještě dál: „Ukrajinští odídenci a pracovníci nejsou pro slovenský stát ekonomickou zátěží, ale naopak představují jeden z jeho stabilizačních faktorů.“
Z uvedené analýzy vyplývá, že Ukrajinci na Slovensku pracují ve značném počtu profesí a v různých regionech země, čímž pomáhají zmírňovat dlouhodobý nedostatek pracovní síly v průmyslu, ve službách i ve zdravotnictví. Na slovenských vysokých školách zase studuje přes 17.000 Ukrajinců, kteří tak tvoří těsnou většinu z celkového počtu zahraničních studentů. Další tisíce ukrajinských dětí navštěvují na Slovensku mateřské, základní a střední školy.
Stejný trend v Česku: miliardy v plusu
Podobná čísla vykazuje i Česká republika. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí zaplatili ukrajinští uprchlíci jen ve třetím čtvrtletí 2025 na daních a odvodech 8,2 miliardy korun. Stát přitom ve stejném období vydal na jejich podporu 3,9 miliardy.
Česko se tak dostalo do plusu už v roce 2023. Od té doby rozdíl mezi příjmy a výdaji dál roste. V roce 2024 vykázal státní rozpočet přebytek 9,7 miliardy korun, letos po třech čtvrtletích už 11,7 miliardy. „Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka.
Mohlo by vás zajímat
Nejen peníze. Řeší i nedostatek lidí
Ekonomický přínos se neprojevuje jen v rozpočtu. V obou zemích Ukrajinci pomáhají řešit chronický nedostatek pracovní síly.
Na Slovensku tvoří více než třetinu všech zahraničních pracovníků a pracují napříč obory. Pomáhají zejména v průmyslu, službách i zdravotnictví.
V Česku je situace podobná. Muži často míří do stavebnictví a průmyslu, ženy do služeb, obchodu nebo gastronomie. Část uprchlíků se uplatňuje i v kvalifikovaných profesích včetně IT nebo zdravotnictví.
Dávky klesají, zapojení roste
Zásadní je i vývoj sociálních výdajů. V Česku počet lidí pobírajících humanitární dávku výrazně klesl – z více než 234 tisíc v roce 2022 na zhruba 83 tisíc v roce 2025.
Pomoc tak dnes směřuje hlavně k nejzranitelnějším skupinám, tedy dětem, seniorům a lidem se zdravotním postižením. Většina příchozích si už zajišťuje příjem sama.
Politický spor: čísla vs. rétorika
Navzdory datům zůstává téma politicky citlivé. Část politiků dlouhodobě tvrdí, že Ukrajinci zatěžují pracovní trh nebo veřejné služby. Například předseda SPD Tomio Okamura dlouhodobě tvrdí, že Ukrajinci zvyšují tlak na pracovní trh, bydlení i veřejné služby. Opakovaně proto volá po revizi jejich pobytů.
Ministr práce Marian Jurečka takovou interpretaci odmítá. Podle něj uprchlíci české ekonomice pomáhají a obsazují pozice, o které mezi Čechy dlouhodobě není zájem.
Podobně pragmatický postoj zastává i část hnutí ANO. „Pokud je někdo slušný, tvrdě pracuje a platí odvody, je tady vítaný,“ uvedl místopředseda Karel Havlíček.
Ekonomika místo emocí
Data ze Slovenska i Česka tak ukazují podobný obraz: uprchlíci se rychle zapojili do pracovního trhu a začali veřejné finance posilovat.
Z ekonomického pohledu se tak debata postupně posouvá. Z otázky, kolik pomoc stojí, k tomu, kolik uprchlíci státu přinášejí.
