Evropa musí okamžitě vystřízlivět z „dronové iluze“ a začít zbrojit v masivním měřítku, jinak proti ruské palebné síle neobstojí. Britský generálmajor Gary Deakin upozornil, že potenciální konflikt NATO s Moskvou bude vyžadovat brutální sílu moderních stíhaček a sofistikovanou protiponorkovou válku. Jeho slova rezonují i v Praze, kde náčelník generálního štábu Karel Řehka bije na poplach kvůli chybějící protivzdušné obraně.
„Jsou věci, které se od Ukrajiny musíme naučit. A jsou věci, které musíme brát jako fakt,“ zahájil britský generálmajor ve výslužbě Gary Deakin svůj příspěvek o reformě evropského zbrojení v rámci debaty Digital Defence Series 2.0. Jeho poselství odpovídá napjaté geopolitické situaci: rychle se učit, zbavit se iluzí a přijímat evropská pravidla, které usnadní zbrojení ve velkých objemech.
Bývalý vysoký britský důstojník je mezinárodně uznávaným strategickým plánovačem. Zastával vysoké funkce v ústředí Severoatlantické alianci a ve velitelské struktuře NATO. V současné době je vedoucím oddělení obrany a bezpečnosti společnosti Malton PR, významné londýnské firmy zabývající se krizovým řízením.
Válka s Ruskem by vypadala jinak
Varoval zejména před Ruskem, které zvyšuje i přes západní sankce zbrojní výrobu a může do několika let vážně ohrozit země Aliance. „Válka mezi NATO a Ruskem by vypadala velmi odlišně od války mezi Ruskem a Ukrajinou,“ zdůraznil.
Evropa se musí zaměřit zejména na posílení a modernizaci protivzdušné obrany, ale také na zabezpečení komunikačních kanálů evropských armád. „Rusové budou útočit na velitelství na základě rádiového signálu,“ řekl.
Dvě slabiny: Ponorky a protivzdušná obrana
Označil dvě slabá místa evropské obrany: „Schopnosti, které by pro země NATO rozhodly o vítězství či porážce, jsou jejich schopnosti protiponorkového boje a oslabení nepřátelské protivzdušné obrany.“ Navrhovaná reforma Komise o námořní bezpečnosti a reforma financování protivzdušné obrany má řešit obě tato rizika.
Evropa by také měla tlačit na posílení alianční funkce vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) a společné velitelské struktury propojit s evropskými dotačními programy pro zbrojení.
Deakin také uvedl, že při potenciálním útoku Ruska jeho armádu nezastaví levné drony. „Kdybyste se pokusili čelit ruským jednotkám postupujícím na Kyjev pouze pomocí bezpilotních leteckých systémů, pravděpodobně byste prohráli. Měli velkou palebnou sílu, spoustu obrněných vozidel a velké množství vojáků,“ prohlásil.
Úředníci Komise, kteří připravují pravidla pro společné zadávání zakázek pro výrobu munice, argumentují stejně. Jejich cílem je, aby evropské hromadné objednávky byly spíše rutinou než výjimkou.
Mohlo by vás zajímat
Nutnost moderních stíhaček
Bývalý britský generálmajor také trvá na tom, že vojenská vzdušná dominance stále spočívá na moderních stíhačkách, které hlídkují ve vzduchu, nikoliv na velkém množství dronů.
Dalším ponaučením z předchozích konfliktů, včetně druhé světové války, je příprava průmyslových kapacit na zvýšení zbrojní výroby v případě válečného konfliktu. „Pokud víte, co budete potřebovat, můžete začít navazovat vztahy s průmyslem a identifikovat synergie, kde byste mohli zvýšit produkci,“ dodal.
V bruselských institucích už vzniká návrh nařízení, který by firmám platil za to, že si ponechají nevyužitou kapacitu, zejména pro produkci munice a balistických střel.
Česko potřebuje stovky miliard na protivzdušnou obranu
Ve stejném duchu hovořil s Ekonomickým deníkem i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Modernizace armády se musí opírat o tvrdá data a strategickou rozvahu. Česká republika podle něj potřebuje až stovky miliard korun na dobudování protivzdušné ochrany, například před drony nebo raketami.
Reagoval také na vojenské výdaje v rámci českého rozpočtu. Vládu Andreje Babiše (ANO) kritizuje česká opozice, prezident Petr Pavel, i američtí diplomaté, že letošní armádní rozpočet nesplní dvouprocentní hranici českého HDP. Výdaje pro ministerstvo obrany činí 154,8 miliardy korun, což odpovídá 1,7 procenta HDP.
Babiš argumentuje tím, že se k tomu musí připočítat 20 miliard korun z rozpočtu pro dopravu na výstavbu dálnic, které mají sloužit také armádě. Pak by Česko splnilo limit zemí NATO utrácet na obranu alespoň dvě procenta HDP.
„Bez peněz zůstaneme zranitelní a nesplníme naše závazky vůči spojencům v NATO. Je to otázka národní bezpečnosti, nejen nákupu techniky. Nebe nad Českem musí být chráněné, jinak je vše ostatní v případě moderního konfliktu zbytečné. Bez funkční protivzdušné obrany neexistuje bezpečná logistika, bezpečné zázemí pro občany ani funkční armáda schopná manévru. Je to naprostý základ, přes který nejede vlak,“ prohlásil Řehka.
