Pokus dojednat mír mezi Spojenými státy a Íránem, za kterým stála vláda Pákistánu, skončil krachem. Americký prezident Donald Trump neschválil předložený návrh příměří s Íránem a hodlá ve válce pokračovat, píše agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného činitele z Bílého domu.
„Je to jeden z mnoha nápadů a prezident Trump ho neschválil. Operace Epic Fury (Epická zuřivost) pokračuje,“ sdělil AFP její zdroj z Bílého domu. Donald Trump má o válce proti Íránu promluvit na dnešní tiskové konferenci, plánované na 13:00 místního času (19:00 středoevropského času).
Írán má vlastní požadavky
Také Írán odmítl Pákistánem předložený návrh na příměří. Zdůraznil nutnost trvalého ukončení války, píše agentura Reuters s odkazem na íránskou státní agenturu IRNA. Íránci v zamítavé odpovědi, kterou předali Pákistánu, uvedli deset požadavků, kterými podmiňují souhlas s ukončením války. Mimo jiné žádají ukončení všech konfliktů na Blízkém východě, úmluvu o bezpečné plavbě Hormuzským průlivem či zrušení sankcí, které byly na Írán uvaleny.
Mluvčí íránské armády Mohammad Akramínijá uvedl, že armáda může ve válce se Spojenými státy a Izraelem pokračovat. „Nepřítel toho musí rozhodně litovat, protože po této válce musíme dosáhnout bodu, kdy bude zajištěna bezpečnost a kdy nebudeme svědky další války,“ sdělil podle AFP íránské tiskové agentuře ISNA. Vedle armády disponuje režim v Teheránu i revolučními gardami, které jsou podle analytiků lépe vyzbrojeny než armáda.
Jak zprůchodnit Hormuz
Podle Reuters návrh uvádí, že příměří by vstoupilo v platnost okamžitě, otevřely by se také úžiny pro dopravu ropy. Následovalo by období asi 15 či 20 dní pro dokončení širší dohody. Toto ujednání, které nese předběžný název Islámábádská dohoda, by zahrnovalo regionální rámec pro Hormuzský průliv a závěrečné osobní jednání v pákistánské metropoli.
Podle informací AP dokument navrhuje 45denní příměří s otevřením Hormuzského průlivu. Agentura poznamenala, že pákistánští, egyptští a turečtí prostředníci věří, že tato lhůta poskytne dostatek času na rozsáhlá jednání o trvalém příměří.
Riziko energetické krize
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
V důsledku války, včetně íránské blokády Hormuzské průlivu, značně vzrostly ceny ropy a plynu na mezinárodních trzích. Důsledky lze vidět i u čerpacích stanic v Česku. Od začátku války na Blízkém východě stoupla cena nafty už o více než 15 korun na litru na 48,40 koruny. Benzin zdražil o zhruba osm korun na 41,60 koruny za litr.
