Přestavba vnitřní struktury, změna nastavení veřejných výběrových řízení a otevření se trhu. Správa železnic pod vedením generálního ředitele Tomáše Tótha překresluje dosavadní podobu fungování. Co vše se mění a jak, popsal Tóth v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Správa železnic připravila od dubna rozsáhlé změny struktury, ale i zadávání zakázek. O co konkrétně jde?
Chceme spořit dovnitř organizace i ven. Ústředním mottem je, že se chceme chovat hospodárně a vše, co ušetříme uvnitř, chceme vrátit zpět do údržby kolejí. S tím souvisí vnitřní organizační změny. Představil jsem je správní radě na konci února, v březnu jsme je připravovali a teď platí. Celkový rozsah ročních úspor je přibližně 340 milionů korun.
Změny se dotknou i našich zaměstnanců, snížíme stavy přibližně o 121 kolegů, především v manažerské vrstvě organizace.
Co se konkrétně změní v řízení firmy?
Dochází k centralizaci. Pod náměstka řízení provozu na úrovni generálního ředitelství bude spadat kompletní odpovědnost za celkové řízení naší železniční sítě. Budeme mít méně řídicích funkcí. Půjde o zhruba 90 manažerských pozic, které nebudeme potřebovat. Centralizujeme také místa, odkud se soutěžily zakázky, ať už provozní, nebo investiční. V minulosti jsme tendry soutěžili z deseti míst, šesti oblastních ředitelství, tří stavebních správ a doprovodné agendy z generálního ředitelství.
Nově z toho děláme jen tři místa. Za soutěžení tendrů bude zodpovědný náměstek pro provozuschopnost, velké investiční celky budou spadat pod náměstka pro modernizaci a ředitelství si ponechá back office. Do úspory 340 milionů zahrnujeme i zbytečné náklady, které jsme měli. Nakupovali jsme externí právní a poradenské služby typu marketing, komunikace a IT. V těchto oblastech budeme krátit 20 procent. Máme dostatečnou erudici a odborné zaměstnance na to, abychom si nemuseli všechny tyto služby nakupovat externě.
Zmiňoval jste, že jste změny představil správní radě Správy železnic, jde tedy o vaši iniciativu, anebo správní rady?
Já jsem nositelem změn, správní rada je podporuje. Ideový záměr jsem představil už když jsem byl osloven s nabídkou pozice generálního ředitele. Na principech změn jsme ve shodě se zřizovatelem i s novým ministrem dopravy.
Na správní radu se ptám i proto, že ve Správě železnic získala nově výrazně silnější vliv na investice do železniční infrastruktury. U projektů nad 200 milionů korun bude muset management předem získat její souhlas, jinak je nebude možné spustit. Už jste něco takového řešili?
Potvrzuji, že limit 200 milionů korun je podle nového statutu, který vyšel v platnost v průběhu března, hranicí, jejíž překročení bude vyžadovat předchozí projednání ve správní radě. Jak u záměru soutěžit, tak i následné projednání výsledků soutěže. Proces se postupně rozbíhá. Některé investiční záměry už jsme předkládali.
Můžete být konkrétní?
Jde například o první etapu rekonstrukce odbavovací haly na pražském hlavním nádraží. Dále jde o cyklické obnovy tratí mezi Vsetínem a Horní Lidčí a pak mezi Roudnicí nad Labem a Hrobci.
Správní rada také pravděpodobně přistoupí k vytvoření výboru pro veřejné zakázky, což bude orgán správní rady. Zde se budou investiční záměry projednávat a správní rada o nich potom bude hlasovat.
Mohlo by vás zajímat
Kdo by měl být ve výboru zastoupen?
To je spíše otázka na předsedu správní rady, nicméně to nebudou muset být pouze členové správní rady. Část kolegů bude určena ze správní rady, ale měli by to být i odborníci například na veřejné zakázky, takže se hovoří o nezávislých právnících.
Jaký vliv budete mít na jmenování odborníků?
Žádný a ani ho mít nechci. My se opravdu snažíme být maximálně transparentní.
Máme úplně jasno v tom, co potřebuje česká infrastruktura, ať už v modernizacích nebo při budování nové stopy.
Nemůže to Správě železnic naopak při vypisování tendrů svázat v ruce?
Nemyslím si. Nechceme soutěžit něco, kde bychom se mohli dostat do jakýchkoliv problémů. Zcela zásadní je nastavit správně uspořádání výběrových řízení. Pokud budeme mít množinu odborníků, která nám k tomu dokáže dát zpětnou vazbu, anebo upozornit na nějaká komplikovaná místa, tak budeme jenom rádi. Víme, co potřebujeme soutěžit, co potřebují naši dopravci a co potřebujeme naplnit například s ohledem na programové prohlášení vlády.
Máme úplně jasno v tom, co potřebuje česká infrastruktura, ať už v modernizacích nebo při budování nové stopy. A teď je to jen o tom, abychom to doručili co možná nejtransparentněji. Výběrová řízení by měla být otevřená, aby v nich probíhala skutečná hospodářská soutěž.
Čtěte také: Blokujete koleje? Správa železnic od ledna zvedne pokuty až 13krát
Nemyslíte si, že by další posuzování navíc ze strany správní rady zakázky mohlo zbrzdit?
Zakázky jsou natolik zásadní, že s nimi potřebujeme začít dostatečně včas, aby se takové zpoždění vůbec nekonalo. Správní rada teď v exponovaném období zasedá každých 14 dní. Cílově se to ustálí, takže to bude jednou za měsíc. A opravdu si nemyslím, že měsíc je ve velkých tendrech něco, co by nás mělo jakkoliv zbrzdit. Ta příprava před zahájením výběrového řízení trvá často šest, ale i 12 měsíců.
Vy už jste dříve upozornil, že se v minulosti vypisovaly příliš rozsáhlé soutěže, firmy nesoutěžily proti sobě, dělaly konsorcia. Jak to vypadá po vašem nástupu, co se mění?
Firmám změny představíme komplexně 14. dubna na historicky prvním Dnu s dodavateli, kam jsme pozvali současné i potenciální partnery z Česka i zahraničí.
První, co ve výběrových řízeních změníme, jsou kvalifikace. Upravíme oblasti referencí a certifikaci u některých komponent. Bavíme se o jednotném evropském trhu, kde platí evropské normy. Zjednodušíme požadavky na doložení referencí konkrétního týmu dodavatelů. Trh nebudeme omezovat pouze na velké dodavatele.
Co bude cílem?
Aby se naše kvalifikace nestaly sítem pro to, kdo může a kdo nemůže podat nabídku. Cílem je získat více uchazečů a tím tlačit v rámci tendru na cenu. Ale nebude to na úkor bezpečnosti nebo jakéhokoliv omezení nebo zjednodušení parametrů dodávky.
Už dříve jste také zmiňoval, že chcete tendry otevřít více zahraničním firmám. Co jim dosud bránilo na trh vstoupit?
Kvalifikační předpoklady a to, že jsme soutěžili obrovské investiční celky. Zásadní, co chceme změnit ve výběrových řízeních, je soutěžení po profesích. Představte si velkou technologickou firmu ze zahraničí, která by měla vstoupit na český trh a soutěžit v tendru Správy železnic, ale bez ohledu na to, že je evropskou špičkou, tak si musí ještě zajišťovat partnery například ze stavební oblasti nebo z oblasti, kde tu kompetenci nemá. První, co uděláme je, že obrovské investiční celky rozdělíme a budeme soutěžit zvlášť stavební část a zvlášť zabezpečovací zařízení a ETCS, nebo elektrifikaci.
Co to přinese?
V výběrových řízeních na stavební zakázky dosahujeme 80, ale i 75 procent předpokládané hodnoty zakázky. Efekt se ale vytrácí, když ke stavební zakázce přidáme ještě zmíněné technologie. Zahraniční firmy chceme právě proto, abychom otevřeli trh, respektive abychom otevřeli trh v technologických částech.
V technologických celcích se dosud účastnil jeden nebo dva uchazeči. Chceme, aby se nám do soutěží přihlásily například i společnosti Alstom, Siemens nebo Hitachi.
Budeme rádi, když bude český průmysl našim dodavatelem, bez něj to nezvládneme. Jde o české HDP, přidanou hodnotu a jsem poslední, který by v tomto neměl jasno. Dnes ale nemáme jistotu, že v případě některých zakázek získáváme ty nejlepší možné podmínky.
Nebude nový model ale příliš náročný? Nebudete muset navyšovat počet lidí?
Pro Správu železnic to bude jistě náročnější. Ale my jsme si této složitosti a potřeby větší koordinace dodávek vědomi. A jsme přesvědčeni o tom, že to i přesto smysl dává. Budeme to koordinovat na úrovni stavebních správ Správy železnic. Ale chceme to primárně dělat in-house vlastními silami, konkrétně s lidmi na stavebních správách, protože k tomu mají obrovské kompetence a znalosti.
