Bezpečnostní sbory v České republice procházejí za poslední dobu velkou personální krizí. Chybí tisíce lidí, technika v regionech nezadržitelně stárne a tlak armády coby konkurenčního zaměstnavatele je veliký. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v rozhovoru s Ekonomickým deníkem představuje svůj plán na posílení policie a hasičů.
Proč se nebojí slíbit nástupní plat 50 tisíc korun? Jak chce vyřešit situaci v regionech, a kde hlídky nestíhají? Zeptali jsme se také, proč se ministr rozhodl poslat stovky milionů korun dobrovolným hasičům, na které stát roky zapomínal. Cesta podle něj vede přes rozpočtovou odvahu a osekání administrativy, která policisty „vězní“ v kancelářích.
Nástupní plat 50 tisíc a rozpočtová realita
Personální situace u policie není ideální, chybí zhruba 5000 lidí a podstavy jsou alarmující. Jak chcete konkrétně zabránit odlivu zkušených příslušníků k armádě nebo do soukromého sektoru?
Situace je skutečně vážná a základem řešení je finanční stabilizace a konkurenceschopnost na trhu práce. Nemůžeme se dál jen nečinně dívat na to, jak nám ze sborů odcházejí zkušení profíci v nejlepších letech jen proto, že armáda nabízí o desítky procent lepší startovací podmínky, vyšší náborové příspěvky a benefity, kterým vnitro dosud nemohlo konkurovat.
Co s tím?
Můj cíl je jasný a pro mě osobně naprosto prioritní: Peníze na platy příslušníků zajistíme. Chci, aby nástupní plat u policie a hasičů činil 50 tisíc korun. To není jen nějaké číslo vytažené z klobouku. To je hranice, která nás konečně postaví na stejnou úroveň, jakou mají dnes vojáci. Už máme na ministerstvu hotové první detailní propočty a v rámci rozpočtu na to máme tyto finance nachystané.
Celkově půjde o navýšení mandatorních výdajů o více než 2,5 miliardy korun ročně. Chceme to zrealizovat nejpozději do konce tohoto volebního období. Musíme udělat povolání policisty a hasiče opět atraktivní pro mladou generaci, ale zároveň musíme finančně ocenit ty zkušené matadory, na jejichž bedrech celá bezpečnost státu stojí. Bez nich se systém zhroutí a my nebudeme mít koho posílat do ulic.
Mluvíte o miliardách navíc v době, kdy se v jiných resortech škrtá a mluví se o úsporách. Kde na to v rozpočtu vezmete peníze, aniž byste ohrozil provozní výdaje sborů na pohonné hmoty nebo nutnou výstroj?
Na vládě o tom budu jednat naprosto nekompromisně a bez rukaviček. Bezpečnost občanů musí být absolutní prioritou státu, ne položkou, na které se šetří jako na poslední v řadě, když už na nic nezbývá.
Pro státní rozpočet to ve výsledku nebude taková rána, jak se někteří kritici snaží namluvit, protože investice do lidí se státu vrátí v podobě stabilního, předvídatelného a bezpečného prostředí.
Jak chcete přilákat nové síly?
Kromě peněz musíme sborům vrátit i benefity a sociální jistoty, o které v minulosti naprosto neuváženě a populisticky přišly pod taktovkou některých vlád. Ale peníze samy o sobě vše nespasí. Hlavně musíme policisty zbavit té šílené administrativní zátěže, která je dnes doslova dusí a demotivuje. Rozjíždíme projekt agendy, který má za cíl radikálně omezit zbytečné papírování a dostat policisty zpoza psacích stolů v kancelářích přímo do ulic k lidem. Policie musí být vidět v terénu, v problémových lokalitách, a nesmí ztrácet drahocenný čas vyplňováním nesmyslných hlášení a tabulek, které ve výsledku nikdo nečte.
Regionální propast a nekompromisní odmítnutí rušení služeben
Z regionů přicházejí zprávy, že situace je tak zlá, že v noci vyjíždějí na celý kraj jen dvě pohotovostní motorizované jednotky. Není to hazard se zdravím a majetkem lidí?
Může to z pohledu statistik a suchých čísel vypadat dramaticky, ale v praxi se vše odvíjí od takzvaného vyhodnocení operativní situace na konkrétním území. Policie nasazuje síly a prostředky podle nápadu trestné činnosti a její aktuální skladby v daném čase. Je ale smutná pravda, že máme obrovské personální rozdíly mezi jednotlivými kraji, které musíme vyrovnat. Zatímco například v Moravskoslezském kraji máme obsazenost přes 90 % a situace je tam relativně stabilní, v Ústeckém kraji nebo v oblastech u hranic s Německem lidé raději odcházejí pracovat do soukromého sektoru nebo do zahraničí za násobně vyšší mzdy.
Jsou tyto regiony saturovány potřebným počtem policistů?
Chci jasně deklarovat jednu věc – žádné služebny rušit nebudeme. To by byla cesta do pekel a přiznání kapitulace státu v daném regionu. Naopak, mým cílem je viditelná policie v terénu, která má k občanům blízko a lidé se v její blízkosti cítí bezpečně, a to i v těch nejvzdálenějších koutech naší republiky. Musíme zajistit, aby dojezdové časy byly minimální bez ohledu na to, zda žijete v Praze, nebo v pohraničí.
Masivní podpora dobrovolných hasičů
Dobrovolní hasiči jsou páteří bezpečnosti na venkově, přesto často jezdí v technice, která patří spíše do technického muzea. Co pro ně děláte nad rámec prázdných slibů?
Tady jsme udělali obrovský skok dopředu, který v historii vnitra nemá obdoby. Předchozí návrh pro dobrovolné hasiče počítal s naprosto směšnými 40 miliony na techniku pro celou republiku, což je při dnešních cenách moderních cisteren naprostý výsměch všem těm lidem, kteří ve svém volném čase nasazují životy pro ostatní.
Já jsem tuto částku navýšil na 310 milionů korun. Když k tomu přičteme finance z fondu zábrany škod kanceláře pojistitelů a další zdroje, dostáváme se na částku přesahující půl miliardy korun čistě pro dobrovolné jednotky.
Mohlo by vás zajímat
Profesionální hasiči by bez úzké spolupráce s těmi dobrovolnými v obcích prostě nebyli schopni efektivně pokrývat všechny výjezdy. Zejména u lesních požárů nebo povodní. Musíme jim zajistit moderní techniku a vybavení, aby jejich pomoc byla rychlá, profesionální a hlavně bezpečná pro ně samotné. Investice do dobrovolných hasičů je investicí do přežití venkova.
Problémem ale nebyl jen nedostatek peněz, ale i to, že obce ty miliardy nedokázaly vyčerpat kvůli složitosti procesů. Jak chcete tento začarovaný kruh řešit?
Je to pravda a je to skandální ukázka toho, jak stát dříve selhával. Mezi lety 2022 a 2025 vzrostly nespotřebované nároky na neuvěřitelnou 1,1 miliardy korun. Tyto peníze prostě zůstaly ležet na účtech v Praze, protože obce se utopily v neuvěřitelné byrokracii a nedokázaly dotace včas čerpat. Proto jsme pod mým vedením změnili celý systém čerpání.
Zavedli jsme centrální rámcové smlouvy na nákup techniky, čímž obcím odpadá obrovská část papírování a výběrových řízení. A výrazně jsme prodloužili dobu přípravy projektů. Nyní bude mít obec celý první rok na klidnou přípravu projektu a druhý rok na samotný nákup a profinancování. Tím zajistíme, že peníze konečně dotečou tam, kam mají – do obcí – a technika se skutečně obmění v reálném čase, místo aby se o tom jen nekonečně mluvilo na tiskových konferencích.
