Evropské dotace pro zemědělství mají v příštích letech citelně klesnout. Dopad to bude mít i na Česko. Po započtení inflace by podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) aktuální návrh rozpočtu Společné zemědělské politiky znamenal oproti současnému období přibližně padesátiprocentní pokles. Z financování vypadnou pozemkové úpravy i zpracovatelský potravinářský průmysl.

Budoucnost českého zemědělství se proto řešila na konferenci, kterou pořádal senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 loni v červenci, a to v objemu 1,8 bilionu eur, v přepočtu 43,8 bilionu korun. Rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU. Na Společnou zemědělskou politiku má jít 293,7 miliardy eur. Část vyčleněná pro Česko dosahuje 6,15 miliardy eur.

O polovinu méně

Šebestyán
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Foto: Úřad vlády

Šebestyán vyčíslil, že rozpočet by podle návrhu klesl o přibližně 22 procent. Pokud by se započetla i kumulovaná inflace současného období, která je 30 procent, spadl by rozpočet podle ministra až o polovinu. Odpovědí na slábnoucí evropskou podporu má být posilování konkurenceschopnosti, zpracovatelských kapacit a například i spojování producentů.

„Aby byli prvovýrobci schopni obstát na trhu se zemědělskými komoditami a potravinami je důležitá věc. Bez toho nebudou schopni být konkurenceschopní,“ podotkl. Podle Šebestyána mohou mít díky propojování lepší vyjednávací pozici i vůči obchodním řetězcům.

Ministr opakovaně upozorňuje, že je Česko také příliš závislé na vývozu jednoduchých komodit a dovozu hotových výrobků. Mluvil o tom i senátor Josef Bazala (KDU-ČSL). Jednou z výzev je proto podle něj větší míra zpracovávání surovin „doma“.

Velké emoce

Ministr uvedl, že Česká republika má za poslední rok záporné saldo agrárního obchodu ve výši zhruba 60 miliard korun. Zatímco EU má saldo vysoce pozitivní, jde o 60 až 80 miliard eur ročně. Pokud si chce země udržet potravinovou bezpečnost a využít svůj potenciál, je potřeba podle něj zvýšit přidanou hodnotu a zajistit větší nezávislost českým zemědělcům. „Systém se mění, musíme se spolehnout sami na sebe,“ poznamenal Šebestyán.

Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) vzbudil návrh Společné zemědělské politiky velké emoce. „Zatím mluvíme o návrhu, jsme na začátku,“ uvedla. Evropská komise podle ní zatím předložila jen strukturu rozpočtu, ale významně snížila finance směřující do zemědělství. Podle europoslankyně je potřeba chránit potravinovou bezpečnost, podporovat mladé zemědělce a vyjednat spravedlivější parametry dotací.

Mohlo by vás zajímat