Berlín spouští největší zbrojení od konce druhé světové války. S letošním rozpočtem přesahujícím 100 miliard eur (2,4 bilionu korun) se Berlín mění v evropského vojenského premianta. Ostatním evropským zemím ukazuje, jak navyšovat obranné výdaje a také za co je utrácet. Nejen za tanky a fregaty, ale za nové satelity a další chytré zbraňové systémy. Český premiér Andrej Babiš (ANO) naopak čelí kritice, že výdaje na obranu snižuje a nedosáhnou ani požadovaných dvou procent HDP.
Německo začalo zbrojit nejvíce od roku 1945, kdy v zemi padl nacistický režim. Slíbený obrat ve zbrojení, o kterém mluvil už bývalý kancléř Olaf Scholz (SPD), už není pouhým sloganem. Berlínská vláda pod vedením Friedricha Merze (CSU) počítá pro tento rok s rozpočtem na obranu ve výši 82,7 miliardy eur (2 biliony korun).
Cíl pro rok 2035 už v roce 2029
K základnímu rozpočtu se navíc přičítá dalších 25,5 miliardy eur (625 miliard korun) z mimorozpočtového fondu vytvořeného po ruské invazi na Ukrajinu. To znamená, že největší evropská ekonomika utratí letos za svou obranu 2,3 procenta svého HDP. Dosažení hranice 3,5 procenta HDP slíbila Merzova vláda už pro rok 2029. Závazek evropských zemí NATO s tímto cílem počítá až v roce 2035.
Peníze jsou jen jednou částí německého zbrojního plánu. Kabinet navíc ruší řadu rozpočtových a environmentálních pravidel, aby německé ministerstvo obrany mohlo rychle zadávat nové zbrojní zakázky. Německá vláda chce také rozšířit hranice stávajících kasáren a loděnic. Evropská komise se obává, že by německá zbrojní ofenziva mohla vytlačit z unijního obranného trhu menší zbrojní firmy.
Oči upřené k nebi a na moře
Němečtí vojenští plánovači také hledí do vesmíru. Generálmajor Armin Fleischmann, který má v německé armádě na starosti rozvoj kybernetických a informačních schopností, chce, aby bundeswehr ztrojnásobil počet vojenských komunikačních satelitů. „Informace jsou v současnosti nejdůležitější zbraní a zůstanou jí i v budoucnu. Kdo první uvidí, vystřelí a zasáhne, vyhrává,“ řekl.
Německo hodlá také posilovat své námořní svaly zejména pro ochranu Baltského moře. Kromě objednávky šesti fregat třídy Niedersachsen (F126), které mohou zasáhnout hladinová plavidla, letadla i ponorky, chce pořídit i válečné lodě MEKO.
Německé ministerstvo obrany představilo pro další roky seznam 320 zbrojních projektů v celkové v hodnotě 377 miliard eur (9,2 bilionu korun). Zahrnují také pořízení dronů, protiraketovou obranu a zabezpečenou satelitní síť.
Vládní plány ale narážejí na omezené průmyslové kapacity. Velké německé zbrojovky jako Rheinmetall nebo ThyssenKrupp se obávají, že nedokážou proinvestovat vládní prostředky, protože nemají dostatečné výrobní kapacity.
Český kontrast
Německý přístup otře kontrastuje s českými výdaji na obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) sklízí kritiku nejen z řad opozice a českého prezidenta Petra Pavla, ale také od amerických diplomatů. Pro tento rok totiž rozpočet počítá s výdaji pro ministerstvo obrany ve výši 154,8 miliardy korun, což odpovídá 1,7 procenta HDP.
Babiš ale argumentuje tím, že je nutné k tomu připočítat alespoň 20 miliard korun z rozpočtové kapitoly na dopravu. Prostředky mají sloužit na výstavbu dálnic, které může využít také armáda. Pak by Česko splnilo limit zemí NATO utrácet na obranu alespoň dvě procenta HDP.
Spor o výdaje na obranu dokonce vyústil v hádku o to, kdo má na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře reprezentovat Česko. V minulosti vedení delegace patřila hlavě státu, premiér Babiš ale potvrdil, že by dokázal aliančním spojencům lépe vysvětlit obranné výdaje. Proto by měl do Turecka jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Mohlo by vás zajímat
Prezident Pavel naopak tvrdí, že výdaje na civilní dopravní stavby vedení NATO jako vojenský výdaj neuzná. Podle opozice Babiš pouze naplňuje předchozí Macinkovy výhrůžky, že vláda začne prezidenta obcházet. „Slabý premiér jde pěkně Motoristům na ruku,“ napsal šéf ODS Martin Kupka. Výraz slabý premiér použili ve svém vyjádření také europoslanci Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (oba ODS).
Obavy z ruského útoku. Už za 33 měsíců
Zvýšení německých výdajů na obranu a modernizace německé armády je také motivována snahou připravit se na možný útok Ruska. O něm hovoří generální inspektor německé armády Carsten Breuer. Evropa má na přípravu na možný střet s Ruskem necelé tři roky.
„Rusko již nyní buduje zásoby, obnovuje jednotky a vyvozuje ponaučení z války na Ukrajině. Moskva by mohla získat schopnost zaútočit na zemi NATO už za 33 měsíců,“ řekl.
O možném útoku Ruska na evropské země delší dobu hovoří německé tajné služby. Šéf vnější rozvědky (BND) Bruno Kahl opakovaně varoval, že ruské ozbrojené síly budou schopny provést útok na území NATO nejpozději do roku 2030. Putin chce podle Kahla obnovit rozsah vlivu ruského státu z doby Sovětského svazu.
