Projednávání novely stavebního zákona se ve Sněmovně mění v ostrý spor o samotná pravidla legislativy. Jednání hospodářského i ústavně-právního výboru ukazují, že dohady se nevedou jen o obsah zákona, ale hlavně o to, jak vzniká. Místo vládního návrhu přichází novela čítající téměř 900 stran jako iniciativa poslanců, která neprošla standardním připomínkovým řízením. Následně má novelu „přepsat“ komplexním pozměňovacím návrhem. Poslanci se ale obávají, že v tomto nastavení sami nebudou vědět, o čem hlasují.
Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) se Česko nachází v „naprosto krizové situaci“, kterou je potřeba urychleně řešit. Novelu stavebního zákona proto chce vláda prosadit co nejrychleji tak, aby už od 1. července vstoupila v účinnost. Spěch se ale odráží na její přípravě. Místo toho, aby předkladatelé prodiskutovaly novelu s připomínkovými místy ještě před jejím schválením vládou, zapracovávají se připomínky až mezi první a druhým čtením ve sněmovně.
Připomínek se přitom k rozsáhlému návrhu, který počítá mimo jiné z celkovou reformou fungování stavební správy, sešlo velké množství. „Komplexní pozměňovací návrh reaguje na požadavky více jak 150 subjektů a směřuje k vyhovění podnětům, které nebyly v rozporu s hlavními cíli a úkoly předložené novely,“ uvedl zástupce předkladatelů poslanec Vojtěch Krňanský (Motoristé).
Novela má podle něj přinést především zefektivnění povolování staveb, posílení předvídatelnosti rozhodování a lepší vybalancování ochrany veřejných zájmů s potřebami územního rozvoje, bydlení, podnikání a výstavby veřejné infrastruktury.
Opozice varuje před chaosem
Spěch ale vadí opozičním poslancům. „Všichni máme zájem na tom, aby se urychlilo povolování staveb v České republice. Ale to, že zavedeme takový chaos do procesu projednávání tohoto zákona, je největším reálným rizikem pro rychlost výstavby,“ zdůraznil na čtvrtečním jednání Hospodářského výboru poslanec a předseda ODS Martin Kupka.
V podobném duchu se vyjadřovali i další opoziční zákonodárci. Poslanec KDU-ČSL Robert Téleky upozornil na to, že novela zavádí stovky změn a novelizuje desítky zákonů. „Přetváří celou soustavu veřejné stavební správy,“ zdůraznil. „Všichni jsme pro zrychlení řízení. Ale komplexní pozměňovací návrh je projednáván ve zcela nevhodném procesu,“ pokrčoval Teleky.
Peštová: „Jsem zvědavá, jak se s tím legislativci poperou“
Výhrady k postupu projednávání zákona ale zazněly i od samotných vládních poslanců. „Vy chcete dát komplexní pozměňovací návrh. Tomu rozumím. Ale v průběhu toho procesu budete dávat další pozměňovací návrhy k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Jsem zvědavá, jak se s tím legislativci poperou,“ varovala na jednání hospodářského výboru Berenika Peštová (ANO).
Podobný postup si už sněmovna vyzkoušela v minulém volebním období při projednávání novely energetického zákona. „Nikdo už pak vlastně nevěděl, co se mění a na mikrofon potom poslanci říkali, že to platí pro komplexní pozměňovací návrh i pro tu původní novelu,“ připomněla Peštová.
Mohlo by vás zajímat
O tom, jak budou poslanci o novele stavebního zákona vlastně hlasovat a jakým způsobem mají předkládat své pozměňovací návrhy, se jednalo o den dříve na ústavně-právním výboru. Někteří poslanci už totiž své pozměňovací návrhy načetli přímo k novele, jiní vyčkávají, až předkladatelé představí komplexní pozměňovací návrh. To se ale plánuje až na příští čtvrtek 26. března.
„V minulosti jsme o komplexním pozměňovacím návrhu hlasovali na začátku druhého čtení. A k němu se pak dávaly další pozměňovací návrhy,“ poradil na jednání ústavně-právního výboru sněmovní „veterán“ Marek Benda (ODS). Tento postup nakonec ústavně-právní výbor podpořil a akceptovali ho i předkladatelé novely.
Příliš málo času
Na jednání hospodářského výboru pak poslanci řešili, zda vůbec budou mít dostatek času na přípravu svých pozměňovacích návrhů. Když předkladatelé novely komplexní pozměňovací návrh představí až 26. března, budou mít ostatní na přípravu a doladění svých návrhů na míru komplexní změně jen jediný pracovní den. „Je tam sobota neděle a v pondělí do 12:00 se mají předložit pozměňovací návrhy,“ upozornil poslanec Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL).
Poslanci přitom zatím netuší, které z jejich podaných připomínek se dostali do komplexního pozměňovacího návrhu. Jen KDU-ČSL jich předkladatelům poslalo 25. Straně vadí například plošná výjimka z limitů hluku a vibrací, která umožní povolit i stavby, které limity nesplňují , pokud by jejich splnění bylo ekonomicky neúnosné.
„Co mě ale nejvíce síří je, že novela definuje, že černá stavba nepůjde odstranit. Jak to, že taková zásadní věc v té novele chybí? Černé stavby se musí odstraňovat, jinak nebudeme mít bič na lidi, kteří staví načerno,“ podotkl Niemec. O tom, jak a zda vůbec tvůrci novely tyto a další připomínky vůbec vypořádali, ale zatím nemají lidovci zprávu.
„V tomto případě se nevyplatí spěchat. Myslím si, že když to prodloužíte týden nebo 14 dnů, získáte tím prostor, aby to proběhlo důstojně,“ apelovala na poslance vládní koalice předsedkyně poslaneckého klubu hnutí STAN Michaela Šebelová. „I nám v pozici jde o to, aby ten zákon prošel v nějakém rozumném stavu, aby tady opravdu nedošlo k rozpadu stavebního řízení,“ zdůraznila.
Posílit srozumitelnost zákona
Co přesně komplexní pozměňovací návrh obsahuje, zatím není jasné. Roušku tajemství ale v rozhovoru pro Ekonomický deník poodkryla vládní zmocněnkyně pro zavádění stavebního zákona Hana Landová. „Za klíčové považuji posunutí vzniku centrálního stavebního úřadu na 1. lednu 2027 místo k 1. červenci 2026, jak novela původně počítala. Tato změna reaguje zejména na připomínky obcí,“ uvedla.
Dále podle ní návrh obsahuje celou řadu technických úprav, které mají zvýšit jeho srozumitelnost pro konečné uživatele normy. „U některých částí pořizování území plánovací dokumentace jsme termín ‚vydání‘ nahradili termínem schválení, aby bylo jasné, že obec to nemusí sama dávat na úřední desku nebo na geoportál, ale že pouze schvaluje,“ uvedla příklad.
Zdůraznila, že se vláda snaží komunikovat s experty i opozičními poslanci velmi otevřeně, aby se podařilo dosáhnout co nejlepšího výsledku. „Já opravdu necítím nějakou extra silnou politickou nevraživost vůči této novele,“ uzavřela.
Novela stavebního zákona mění proces povolování staveb. Připomínky takzvaných dotčených orgánů, které si dosud stavebníci museli zajišťovat sami, integruje do jediného řízení. Zavádí také změny v územním plánování. Výstavba bytových domů s plochou nad 10 tisíc metrů, tedy kolem 200 bytů, má nově být ve veřejném zájmu. To mimo jiné znamená, že pozemky pro výstavbu takových domů bude snazší vyjmout ze zemědělského půdního fondu a v některých případech jim bude muset ustoupit i ochrana živočichů.
