Tragická střelba na pražské Filozofické fakultě, která před více než dvěma lety otřásla celou zemí, se stala hlavním tématem jednání sněmovního výboru pro bezpečnost. Policejní prezident Martin Vondrášek potvrdil, že po vynucené pauze způsobené pravidly GDPR a evropským Aktem o AI se na pražském letišti Václava Havla znovu fyzicky spustil klíčový projekt rozpoznávání obličejů.
Rozpoznávání obličejů za pomoci umělé inteligence budí silné emoce a obnovuje důležitou debatu o hranici mezi bezpečím a soukromím. Martin Vondrášek navíc řekl, že systém policie zvažuje aktivovat i na dalších místech, pokud vyvstane riziko teroristického útoku či hrozba útoku osamělého střelce.
Zatímco policie sází na technologický pokrok, na výboru se rozhořel spor o to, proč stávající systémy selhaly při střelbě na fakultě. Kdo skutečně nese vinu za to, že se informace o střelci dostaly k dispečerům s dlouhým zpožděním? A proč digitální registr zbraní v kritických chvílích stále kolabuje?
Vondrášek vrací AI biometrii: Letiště je první linie
Rozpoznávání obličejů konkrétních lidí patří k nejdiskutovanějším a značně kontroverzním využitím umělé inteligence. Evropská legislativa (AI Act) proto tzv. „biometrickou identifikaci lidí na dálku“ řadí mezi systémy s nepřijatelným rizikem. Přesto existují specifické výjimky pro prevenci závažného ohrožení životů, vyhledávání obětí únosů nebo lokalizaci osob podezřelých ze spáchání závažných trestných činů. Provoz takového systému podléhá přísné kontrole a musí mu předcházet soudní souhlas (tzv. ex ante autorizace).
Právě z těchto důvodů pražské letiště v srpnu 2025 provoz automatického kamerového systému dočasně přerušilo. V prosinci však letiště požádalo o výjimku, kterou Vrchní soud v Praze koncem roku udělil. Policejní prezident Martin Vondrášek na nyní výboru pro bezpečnost potvrdil, že díky „originálnímu internímu předpisu“ o ochraně osobních údajů, na jehož tvorbě se podíleli i externí experti, systém opět naplno běží. Podle Vondráška je ambicí policie využívat tyto AI funkcionality i jinde než na vnitřní hranici státu, ovšem výhradně v extrémních situacích, jako je hrozba útoku osamělého střelce nebo bezprostřední riziko terorismu.
Co je to „soudní ex ante autorizace“?
V kontextu evropského Aktu o AI a nasazení kamer s rozpoznáváním obličejů v reálném čase jde o předběžný souhlas soudu, který musí policie získat ještě před tím, než systém fyzicky spustí.
- Princip „ex ante“ (předem): Na rozdíl od běžných kamerových záznamů, které policie vyhodnocuje zpětně, musí u biometrie v reálném čase soudce zvážit nezbytnost zásahu do soukromí dříve, než k němu dojde.
- Časové a místní omezení: Soud nepovoluje biometrii „navždy“. Povolení se vydává pro konkrétní lokalitu (např. Terminál 1 Letiště Václava Havla) a na přesně vymezený čas (např. po dobu trvání konkrétní teroristické hrozby).
- Kritéria pro schválení: Policie musí soudu prokázat, že nasazení AI je nezbytné pro jeden ze tří zákonných účelů:
- Hledání obětí únosů nebo pohřešovaných dětí.
- Prevence bezprostředního a specifického ohrožení života (např. teroristický útok).
- Lokalizace pachatele závažného trestného činu (vražda, ozbrojená loupež).
Právě tento přísný proces je důvodem, proč Martin Vondrášek zdůrazňuje, že nasazení mimo letiště připadá v úvahu jen v extrémních situacích. Bez razítka od soudce by byl takový monitoring protizákonný.
Registr zbraní brzdí zastaralý software i výpadky
Kontrastem k moderní AI je aktuální stav Centrálního registru zbraní (CRZ). Místopředseda výboru Radek Koten (SPD) zmínil šokující osobní zkušenost. Při obnově oprávnění zjistil, že on-line systém pro lékaře fakticky nefunguje. Doktoři nemají k dispozici nové tiskopisy a digitální propojení „drhne“, což nutí držitele zbraní k obíhání úřadů s papírovými potvrzeními. „Je to digitální středověk v přímém přenosu,“ glosoval situaci jeden z přítomných.
Náměstek ministra vnitra Ondřej Máchal musel před poslanci přiznat, že registr čelí pravidelným výpadkům, které jsou často způsobeny nefunkčností služeb Národní identitní autority (NIA). Podle Mileny Bačkovské z ministerstva vnitra je problém i v samotných ordinacích. Lékaři sice mají zákonnou povinnost prověřovat pacienty v reálném čase, ale jejich softwarové vybavení je často zastaralé. S registrem také neumí komunikovat. „Lékaři sice dostali vzorové posudky, ale stěžují si, že je nemají jak technicky nahrát do svých systémů,“ vysvětlila Bačkovská. Ministerský web sice interaktivní formuláře nabízí, ale jejich plošné využívání naráží na technickou negramotnost či zastaralost techniky v terénu.
Poslanci se přeli o vinu za zpožděný zásah
Nejdramatičtější část jednání přinesl otevřený střet tří poslanců o efektivitě při zásahu na Filozofické fakultě UK. V tu chvíli se rozhořel spor i uvnitř hnutí ANO, když se slova ujal Pavel Růžička (ANO). Ten odmítl vinit za zpoždění při zásahu pouze policii a tvrdě zaútočil na zdravotnický sektor. Poukázal na zastupující praktickou lékařku střelce, která podle něj neuměla dostatečně dobře česky a nevydala zdravotní dokumentaci. Policii tím připravila o drahocenný čas při vyhodnocování nebezpečnosti osoby. Zmínil také, že zdravotníci zavčasu nezjistili, že útočník z Filozofické fakulty doma zastřelil vlastního otce. „Kdo pochybil v této prvotní fázi, byli jednoznačně lékaři,“ prohlásil rezolutně Růžička.
Jiří Mašek (ANO) naopak vmetl policii do tváře ostrou kritiku za zpoždění při lustraci zbraní v CRZ. Podle něj informace o rozsáhlém arzenálu pachatele dorazily k dispečerům až hodinu po začátku akce. Fatálně to změnilo celou „rozehru“ zásahu. Mašek požaduje, aby dispečeři v urgentních případech dostali rozhodovací pravomoci a mohli posílat posily okamžitě bez čekání na schválení kouči nebo nadřízenými. „Vteřiny rozhodují o životech a my tu hodinu čekáme na data z registru,“ apeloval Mašek. Sám profesí lékař-záchranář se zastával zdravotníků. Zmínil i špatný postup policie při komunikaci s fakultou.
Proti těmto interpretacím se důrazně ohradil Pavel Žáček (ODS). Varoval před hledáním snadných viníků v řadách lékařů, protože střelec nebyl klasicky duševně nemocný. Žádný běžný posudek by ho zřejmě nezastavil. Žáček zdůraznil, že klíčem k tragédii byla postupná radikalizace se „sexuálními či incelskými“ prvky, kterou okolí zcela přehlédlo.
Mohlo by vás zajímat
Zároveň odmítl Maškovo tvrzení o nulové komunikaci s fakultou. Policisté v budově prokazatelně hovořili s jedním z proděkanů a ošetření zraněných probíhala v bezpečném prostoru za protilehlým Rudolfinem. Žáček také připomněl, že na radikalizaci pachatele upozornila až jeho bývalá spolužačka, což dokresluje složitost celého případu.
Tajemství lokalizace mobilů a budoucnost výboru
Zatímco se poslanci veřejně přeli o minulost, policejní prezident si vyžádal uzavřený režim jednání pro citlivou otázku lokalizace mobilních telefonů právě pro účely efektivního zásahu proti teroristům či osamělým střelcům. Existují totiž speciální technické prostředky, jako je systém Agáta, a postupy pro lokalizaci v reálném čase. Policie o nich ale odmítá mluvit veřejně, aby neodhalila své metody potenciálním pachatelům. Právě rychlost zaměření telefonu a okamžité sdílení dat do mobilů zasahujících hlídek v terénu má být dalším pilířem nové bezpečnostní strategie, která by měla eliminovat prodlevy v komunikaci mezi krajskými ředitelstvími.
Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) nakonec bod přerušila s tím, že se k němu poslanci vrátí na přelomu května a června. Do té doby musí ministerstva zdravotnictví a školství odpovědět na sérii doplňujících dotazů. Mají také vysvětlit, proč digitalizace a zabezpečení měkkých cílů po tragédii na fakultě postupuje pomalu. Poslanci očekávají i podrobné informace o tom, jaká konkrétní opatření zavedla sama Filozofická fakulta a jak pokročila integrace kamerových systémů městských částí do centrálního dohledu policie.
