Zrychlit povolování nových elektráren a elektrických vedení je obecně dobrý nápad. Nesmí se však zvrhnout do extrému, kdy investoři začnou stavět nové větrné a solární elektrárny prakticky kdekoli a veřejnost i úřady ztratí možnost se k těmto plánům řádně vyjádřit. Tak lze shrnout postoj senátorů k dvojici návrhů úpravy evropské legislativy v oblasti energetiky.
Senátní podvýbor pro energetiku a dopravu se v úterý mimo jiné zabýval návrhem směrnic, které v prosinci představila Evropská komise. První se týká urychlení povolovacích postupů a druhá transevropských energetických sítí. V obecné rovině s nimi problém není, obsahují však řadu politicky citlivých bodů.
Riziková fikce souhlasu
Na řadu z nich upozornila ředitelka odboru podpory energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) Kristýna Metzlová. Ta v senátu zastoupila pracovně vytíženého šéfa sekce energetiky Reného Nedělu. Výhrady má MPO třeba k zavedení fikce souhlasu s novými projekty v zelené energetice, pokud se provozovatel rozvodné sítě nevyjádří ve stanovené lhůtě. Nebo také zavedení pozice nezávislého vyjednavače, zaměřeného na vyjednání dohody mezi investorem do nové elektrárny a nesouhlasící veřejností.
Co se týká budování sítí, největší odpor vyvolává návrh Evropské komise na „zachvácení“ části příjmů z poplatků za přeshraniční obchodování s elektřinou. Komise chce 25 procent z těchto příjmů získat do svého rozpočtu a spolufinancovat s nimi prioritní projekty v oblasti propojování evropských energetických soustav. Podle Metzlové tento návrh odmítá nejen Česko, ale ostře proti jsou také Francie a Švédsko. Tedy největší exportéři elektřiny v rámci EU.
Větrné elektrárny bez procesu EIA
Další problémová místa navržené evropské legislativy zmínila ve svém vystoupení senátorka Eva Rajchmanová (KDU-ČSL), která zastoupila nepřítomného zpravodaje Tomáše Třetinu (TOP 09). Raichmanové vadí třeba zavedení nadřazenosti veřejného zájmu v případě nových elektrických vedení nad ostatními zájmy, mezi něž patří třeba ochrana životního prostředí. Citlivým bodem je také navržené vynětí investic do obnovitelných zdrojů energie z posuzování vlivu stavby na životní prostředí (tzv. proces EIA).
Na závěr jednání přijal senátní podvýbor pro energetiku a dopravu usnesení, jež obsahuje všechny zmíněné výhrady k navrženým směrnicím. Pro hlasovalo všech osm přítomných členů podvýboru. Následovat má projednání návrhu na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.
Co Komise navrhuje
Evropská komise na konci loňského roku navrhla změny ve směrnici o obnovitelných zdrojích (RED III) a směrnici o trhu s elektřinou. Cílem je urychlit a zjednodušit povolování v oblasti sítí, obnovitelných zdrojů energie, ukládání energie a dobíjecí infrastruktury. Fikce „tichého souhlasu“ se má týkat třeba připojení nových odběrných míst a zdrojů energie k distribuční síti. Pokud provozovat sítě neodpoví ve stanovené lhůtě, lze žádost o připojení považovat za schválenou.
Druhá navržená směrnice cílí na posílení přeshraničních linek velmi vysokého napětí s cílem zvýšit mezinárodní obchod s elektřinou. Zabývá se však také výstavbou páteřní sítě pro přepravu vodíku, včetně možné rekonstrukce starších a méně využívaných plynovodů. Vzhledem k vysoké finanční náročnosti těchto investic je chce Komise podpořit vyššími dotacemi v rámci Nástroje na propojení Evropy (CEF).
