Tragická střelba na Filozofické fakultě a nedávná v severočeské Chřibské odhalily kritická místa v připravenosti státu. Bezpečnostní složky nyní pod tlakem událostí spouštějí technologickou a metodickou obměnu, která nemá v historii české policie obdoby. Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík na senátním výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost popsal nová opatření. Všechny prvosledové hlídky by měly v dohledné budoucnosti kvůli podobným incidentům disponovat dlouhými palnými zbraněmi.
Tomáš Kubík hovořil o 226 prvosledových hlídkách, přičemž strategickým cílem je udržet 2 až 3 tyto hlídky na každý okres. Tento krok řeší kritický nedostatek moderní výzbroje, kdy podle Kubíka některé útvary dosud spoléhaly na zastaralé samopaly 61S Škorpion. Nově má policie v terénu k dispozici 2600 dlouhých zbraní, kam vedle osvědčených samopalů MP5 přibývají špičkové mikro-samopaly MP7 od stejné firmy Heckler & Koch.
Senátorka za hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová ovšem v této souvislosti kritizovala dosavadní trend slučování policejních služeben v odlehlých regionech. Podle ní to přímo ohrožuje bezpečnost občanů.
Kriminálka v éře cyber-patrollingu a OSINTu
Náměstek policejního prezidenta Kubík senátorům potvrdil, že se připravují zásadní změny na Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Cílem je mimo jiné posunout cyber-patrolling na vyšší úroveň. Pro efektivní vyhledávání informací v digitálním věku policie nutně potřebuje sofistikované nástroje, ať už to jsou nástroje na OSINT (analýzu otevřených zdrojů) nebo další pokročilé softwarové vybavení. „U policie postupně zjišťujeme, že ty věci spojené s počítačovou a softwarovou vybaveností jsou poměrně klíčové,“ zdůraznil Kubík.
Klíčem k úspěchu je také mezinárodní spolupráce. Díky vyslání českého zástupce do prestižního evropského týmu Join Cyber Team získává policie velmi zajímavé informace o podobném dění v Evropě. Často se na případech zahraničních kolegů projeví „české prvky“, což dává našim vyšetřovatelům šanci okamžitě reagovat v domácím prostoru a předcházet hrozbám dříve, než přerostou v násilí.
Jednotný analytický nástroj: Informace na jedno kliknutí
Dále v Senátu zaznělo, že dosavadní roztříštěnost policejních systémů se ukázala jako kritická slabina, zejména v situacích vyžadujících bleskovou reakci. Tomáš Kubík proto prosazuje dobudování jednotného analytického nástroje, který má zaštítit předávání informací u celé policie, zejména té kriminální. Systém by měl umět díky dávkovým dotazům „sahat“ do všech evidencí současně a výrazně tak zrychlit vyhledávání.
„Typicky, když máme nějakého člověka, na jedno kliknutí by nám o něm mělo vyjet všechno, co potřebujeme,“ vysvětlil generál. Rychlost byla klíčová právě v Chřibské. Policisté totiž potřebovali okamžitě zjistit identitu pachatele a prověřit, jestli má daný člověk „nějakou minulost“ nebo co je vlastně zač. Izolované systémy, kde se útvary musí doptávat navzájem, jsou brzdou, kterou si policie v situacích ohrožení života už nemůže dovolit. V Chřibské vznikl navíc problém, že starosta obce nevolal na tísňovou linku 158, ale na místní služebnu policie. Příjezd prvosledové hlídky byl kvůli tomu opožděn.
Kubík přiznal, že dosažitelnost na venkově zůstává horší než v aglomeracích, ale policie usiluje o plošné snížení dojezdových časů. Cílem je dostat dlouhé zbraně a balistickou ochranu (štíty, které zřejmě zachránily život policistům při zásahu v Chřibské – pozn. red.) i na běžná obvodní oddělení. Policie také nasadí specialisty na odhalování nelegálních zbraní a bude monitorovat podezřelé hromadění munice i chování lidí na střelnicích a v agenturách, které školí taktickou střelbu.
Mohlo by vás zajímat
Strategie 2026: Odpovědnost státu i vlastníků
Náměstek ministra vnitra Ondřej Máchal oznámil, že resort v průběhu tohoto roku připravuje nový strategický dokument pro komplexní ochranu veřejných míst. Dokument, který má být hotov do října, propojí ochranu měkkých cílů s prevencí radikalizace a bojem proti terorismu. Vedoucí kanceláře vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Pavel Vařeka doplnil, že role vnitra je zastřešující, ale do procesu vnitřního bezpečnostního vzdělávání musí aktivně vstoupit i resorty zdravotnictví, školství či kultury. Vyjma policie by měly být aktivnější i majitelé nákupních center či poskytovatelé zdravotních služeb.
Martin Koňařík z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra zdůraznil, že loni proběhlo přes 450 školení. „Není možné přenášet veškerou odpovědnost na stát. Každý měkký cíl musí přijmout svůj díl odpovědností,“ uvedl Koňařík. Vnitro navíc připravuje sociologické šetření, které prověří ochotu občanů informovat policii o podezřelém chování ve svém okolí.
Senátor Jan Sobotka (STAN) však namítl, že není potřeba motivovat k hromadnému „bonzování“, ale zajistit, aby policie reálně řešila podněty, které už má k dispozici.
Senátní hřmění: Zapomenuté regiony a hrdina?
Senátní diskuse dále akcentovala hluboké obavy o bezpečnost mimo velká města. Jana Mračková Vildumetzová pak ještě otevřela téma ocenění studenta Tomáše Hercíka, který během střelby na fakultě dovedl policisty do čtvrtého patra. „Díky němu byl zásah určitě daleko rychlejší. Policie se v budově neuměla orientovat a myslela si, že je ve čtvrtém patře a byla ve třetím,“ uvedla senátorka. A to přesto, že se o hrdinství Hercíka, které popisoval z velké části sám, objevily pochybnosti. Senátorka také upozornila na selhání v rychlém a komplexním sdílení informací v osudný den 21. prosince 2023.
Senátoři Martin Červíček (ODS) a Václav Láska (SEN21), oba bývalí policisté, se v rozpravě věnovali propastným rozdílům v rychlosti zásahů mezi velkými aglomeracemi a venkovem. Senátor a dlouholetý šéf divadel Na Fidlovačce a nyní na Vinohradech Tomáš Töpfer zmínil nácvik krizových situací a evakuace. Zároveň ale nadnesl i možnost omezení počítačových „stříleček“, které v mládeži mohou probouzet agresivitu.
Výbor nakonec přijal usnesení konstatující výrazný rozdíl v úrovni ochrany mezi regiony a aglomeracemi a vyzval vládu k financování policie ve výši 0,85 % hrubého domácího produktu (HDP).
